English
Ačkoli se názvy i jména představitelů v minulosti již mnohokrát proměnily, myšlenky a ideály pěstovat vědu, výzkum i umění přetrvávají od konce 19. století, kdy vznikla s podporou architekta a stavitele Josefa Hlávky nejstarší předchůdkyně Akademie věd ČR. Celoroční oslavy 125. výročí založení České akademie věd a umění pokračovaly nejinak i v podzimním čase, a tak se na konci září a v říjnu představily veřejnosti rovnou tři tematické výstavy, na nichž badatelé z pracovišť AV ČR spolupracovali s Národní technickou knihovnou, Národním muzeem a Národní galerií.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin – FOTOGALERIE
Cesty mohou být rozličné
Tuto výstavu připravil Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění v Galerii Národní technické knihovny v pražských Dejvicích. Další z výročních akcí bilancuje výstavní činnost badatelských ústavů Akademie věd (respektive Československé akademie věd) v období od vzniku ČSAV v padesátých letech minulého století až do současnosti. Jak při vernisáži 30. září 2015 uvedl dr. Aleš Špičák z GFÚ AV ČR, název výstavy dokládá, že impulzy k jejich pořádání v akademických ústavech byly a jsou různé: „V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se tak stávalo z podnětu výtvarníků, kteří nemohli vystavovat na veřejných místech a hledali alternativní prostory, kde by se mohli předvést.“ Mezi nejznámější patří výstavy Ústavu makromolekulární chemie, jejichž tradice trvá bez přerušení již od sedmdesátých let. V čase normalizace zde návštěvníci viděli díla velkých jmen českého výtvarného umění, což připomněl i prof. Pavel Janoušek. „Má vzpomínka je spjatá s osmdesátými lety, kdy se v budově ústavu na Petřinách pravidelně konaly povinné přednášky marxismu-leninismu pro aspiranty; některé z nich mi svou absurditou dodnes zůstaly v hlavě. Nedovedete si představit, jak osvěžující bylo po takových hostinách ducha vyjít na chodbu a na ní se setkávat s uměleckými díly, která jako by se pohybovala ve zcela jiném čase a prostoru,“ přiblížil tehdejší atmosféru člen Akademické rady AV ČR, který dále vyzdvihl, že výstava svým titulem symbolicky naznačuje, že symbióza vědy a umění nezanikla a pokračovala i poté, co se ČAVU na počátku padesátých let přerodila v Československou akademii věd – tedy v instituci, která již ztratila povinnost umělecké obory pěstovat: „Důkazem je, že se mezi vědci našli a dodnes nacházejí lidé, kteří mají vnitřní potřebu se s uměním konfrontovat a tedy také otevírat prostory svých ústavů (nikoli náhodou převážně přírodovědných) aktuální výtvarné tvorbě.“
Výstavy se příležitostně konaly i na jiných vědeckých pracovištích jako například v Mikrobiologickém ústavu nebo Ústavu teorie informace a automatizace. V současnosti se pravidelně pořádají v prostorách AV ČR na Národní třídě či ve spořilovském Geofyzikálním ústavu. A právě zdejší cyklus Setkávání se stal bezprostředním impulzem k bilanční expozici, na které se představily sochy Kurta Gebauera, Věry a Vladimíra Janouškových, Stanislava Judla, Karla Nepraše, Jiřího Žlebka, Olbrama Zoubka, svitky Josefa Hampla, Olgy Karlíkové, Václava Stratila, Miloše Šejna, obrazy Čestmíra Kafky, Aleše Lamra, Jiřího Načeradského a Jiřího Sopka, díla účastníků zakázané výstavy Konfrontace z roku 1978 (Michael Rittstein, Václav Bláha, Petr Kouba), práce výtvarníků vystavujících v GFÚ (Zdeněk Sýkora, Marie Blabolilová, Pavel Rudolf, Inge Kosková, Jindřich Růžička, Jiří Lindovský, Jan Kubíček, Jindřich Zeithamml) a v ÚMCH (Jonáš Czesaný, Ladislav Jezbera, Martin Zet, Dagmar Šubrtová). Vystaveny byly i fotografie z instalací Hany Hamplové a Blanky Lamrové a dokumentace z Archivu výtvarného umění.
Expozici doprovodil sborník s úvahami o vědě a umění v textech fyzika Blaisa Pascala, medailonech Jana Nerudy a ve dvou textech současných. Obsahuje též profily ústavů AV ČR, jež vědeckému prostředí i veřejnosti zprostředkovávají poznání nejnovějších děl výtvarného umění; součástí jsou rozhovory s osobnostmi, které výstavy připravovaly, soupisy expozic a obrazová dokumentace. Výstava Cesty mohou být rozličné byla přístupná do konce října.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin – FOTOGALERIE
Věda – národ – dějiny
K trojlístku podzimních akcí náleží i výstava Věda – národ – dějiny, kterou se Akademie věd navrací do Národního muzea. První slavnostní zasedání České akademie věd a umění se totiž v roce 1891 uskutečnilo v tehdy nové budově Muzea Království českého v Praze – tedy v sousední, rekonstruované historické budově Národního muzea, jak zmínil při vernisáži 15. října 2015 jeho generální ředitel dr. Michal Lukeš. Výstava samozřejmě neprezentuje pouze historii Akademie věd, ale i její současnost – tedy činnost jejích humanitních a společenskovědních ústavů přispívajících k životu soudobé společnosti. V podobném duchu hovořil i autor koncepce této části výstavy dr. Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který mj. zdůraznil, že zatímco předchozí expozice se věnovaly spíše technickým a biologickým oborům, tato představuje práci pracovišť třetí vědní oblasti.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Ondřej Koupil z Ústavu pro jazyk český AV ČR, předseda AV ČR Jiří Drahoš, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, Tereza Petáková a Marek Junek z téže instituce
Výstava zpřístupňuje vedle vzácných historických exponátů, jako jsou například unikátní ukázky korespondence Jana Amose Komenského, partitura Symfonie č. 8 skladatele Antonína Dvořáka, služební průkaz Zdeňka Nejedlého z roku 1952 nebo diplomy Nobelových cen udělené Jaroslavu Heyrovskému a Jaroslavu Seifertovi, též unikátní 3D animaci lidí z dávné minulosti. Právě spojení dvou českých Nobelových cen považuje za vrchol historické části výstavy její autor doc. Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Samostatná expozice Grammatyka Cžeska představuje vývoj gramatik češtiny, a jak upřesňuje její autor dr. Ondřej Koupil z Ústavu pro jazyk český AV ČR, shromažďuje 25 nejdůležitějších tisků mluvnic od 16. do 19. století. Veřejnosti se tak ukazuje nepřerušený vývoj mluvnic češtiny od tzv. náměšťské mluvnice k Janu Gebauerovi, tvůrci i v současnosti užívaných příruček. Pozoruhodné informace se lze dozvědět také prostřednictvím propojení s QR kódy a elektronickou studovnou starých mluvnic ve Vokabuláři webovém, který od roku 2006 zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové zdroje poznání historické češtiny – viz http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mluvnice.
Výstava Věda – národ – dějiny v Nové budově Národního muzea je přístupná do 10. ledna 2016.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Smysl pro umění
Stejnojmenná výstava v Salmovském paláci Národní galerie v Praze představuje díla členů České akademie věd a umění, které sdružovala od svého založení v roce 1890 až do roku 1952 – kromě vědců také výtvarné umělce, literáty a hudebníky. Nejvýznamnější umělecké výkony tehdejší doby oceňovali zástupci ČAVU každoroční prémií, a právě díla, jejichž prestiž akademické ceny podpořily, jsou od 23. října 2015 přístupná veřejnosti. Smysl pro umění tak názorně předvádí proměnu, kterou česká kultura prošla od konce 19. století až do začátku druhé poloviny století dvacátého. Mezi oceněnými výtvarnými umělci nalezneme Vojtěcha Hynaise, Mikoláše Alše, Hanuše Schwaigera, Beneše Knüpfera, Josefa Václava Myslbeka, Františka Kupku, Vojtěcha Preissiga, Josefa Ladu, architekty Kamila Hilberta, Josefa Havlíčka, Karla Honzíka nebo Josefa Gočára, kteří patří k ikonickým tvůrcům české kultury. Několik z oceněných prací zůstalo v majetku Akademie věd, avšak většina se rozptýlila do jiných institucí i soukromých sbírek. Výstava připomíná také mecenáše kultury, a to především Josefa Hlávku, Leopolda Schmidta, Leopolda Katze či Josefa Maudra, kteří české umění dlouhodobě podporovali. „I když v Akademii věd již nejsou věda a umění spojeny, umělecký výzkum na jejích pracovištích stále pokračuje. Umění podporujeme rovněž výstavami, které se celoročně střídají v budově na Národní. V naší instituci je tak smysl pro umění stále přítomen,“ uvedl na vernisáži předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
O historii cen ČAVU hovořila autorka výstavy a členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR
Historii cen přiblížila na vernisáži autorka výstavy a členka Akademické rady AV ČR dr. Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR, která vyzdvihla, že současné umění se podporuje spíše formou cen a stipendií pro začínající a mladé umělce: „Ceny, které Česká akademie věd a umění udělovala v letech 1891–1951, znamenaly něco jiného. Přicházely jako vyjádření společenského uznání umělcům známým a zavedeným, zpočátku za dílo vzniklé v posledním roce a později jako uznání za dosavadní či celoživotní dílo. Nositeli cen se mohli stát pouze členové IV. třídy ČAVU nebo tvůrci, které tito členové navrhli.“
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ačkoli se výstava zaměřuje především na díla výtvarná, pro naznačení dobového uměleckého kontextu připomíná i oceněná díla hudební a literární: například vedle nahrávek vítězných skladeb Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka také texty básnické, prozaické a dramatické jako Horův Jan Houslista, Jiráskův F. L. Věk, Havlíčkův Neviditelný nebo Vrchlického Hyppodamie. Zároveň představuje filmové a zvukové dokumenty, které ČAVU pro uchování kulturní paměti pořídila. Diváci si vyslechnou záznamy hlasů Jiřího Karáska ze Lvovic, Růženy Jesenské, Viktora Dyka nebo Jaroslava Hilberta pořízené v roce 1929, zhlédnou unikátní filmové záběry členů Akademie – hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka, spisovatelů F. X. Svobody, F. S. Procházky, Rudolfa Medka, Boženy Vikové-Kunětické a Gabriely Preissové, natočené na počátku 30. let 20. století.
Závěrem připomeňme, že zánik cen a podpor České akademie věd a umění v roce 1952 souvisel s reorganizací za předsednictví historika, muzikologa a politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962). Zrušení IV. třídy bylo totiž důsledkem komunistické politiky Československa i představ Z. Nejedlého, které se formovaly na základě jeho předválečných názorů o principu lidovosti.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Výstavu Smysl pro umění, kterou lze navštívit do 10. ledna 2016, doprovázejí komentované prohlídky, přednášky a diskuse s osobnostmi AV ČR či výtvarná dílna pro děti a jejich rodiče.
LUDĚK SVOBODA