English
Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (Directorate-General for Research and Innovation) uspořádalo v Bruselu ve dnech 10. a 11. března 2014 pokračování konference, jež představuje platformu pro diskusi o evropské politice a aktivitách přispívajících k vybudování fungujícího inovačního prostředí v EU. Obsahem a poselstvím navázala na první ročník IC z prosince 2011.
Konferenci zahájili nejvyšší představitelé EU a političtí zástupci členských zemí. Úvodní proslov o stavu Unie inovací (jedné ze zásadních iniciativ strategie Evropa 2020) přednesl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Zhodnotil především vývoj a úspěchy, ale i nedostatky, jež je třeba eliminovat. Za pozitivní označil nastartování ekonomického růstu a zvýšení důvěry investorů a spotřebitelů; zároveň ovšem upozornil na přetrvávající vysokou nezaměstnanost mezi mladými lidmi. Předseda EK dále vyzdvihl, že se zlepšuje výkonnost EU v inovacích, byť přetrvává nerovnoměrné rozložení inovačních sil, které se koncentrují především v původních členských státech. EU rovněž nedostatečně využívá příležitosti, přičemž ji zpomalují kulturní předsudky a fragmentace vnitřního trhu. Nizozemský premiér Mark Rutte následně upozornil na potřebu zavést ekonomické inovace a vytvořit efektivní inovační klima; dále zdůraznil, že je na místě snížit byrokratickou zátěž – inovace budou ostatně jednou z hlavních priorit nizozemského předsednictví v roce 2016.
V zahajovací části sympozia byly rovněž předány ceny nejlepším inovátorkám. European Union Women Innovators Prize je určena ženám, které spojily vědeckou excelenci s vytvořením a vedením inovačního podniku. Na třetím a druhém místě se umístily zakladatelka společnosti Starlab (kosmický průmysl a neurovědy) Ana Maiques ze Španělska a spoluzakladatelka Agendia NV (diagnostika a klinický výzkum) a světově uznávaná molekulární bioložka Laura J. van ‘t Veer z Nizozemska. První místo získala spoluzakladatelka firmy CeGaT (diagnostika a klinický výzkum) Saskia Biskup z Německa.
Konference pokračovala paralelními přednáškami významných osobností evropského i světového výzkumu, politiky, podnikání i kultury, jež se věnovaly různým aspektům inovací. Jedna ze sekcí patřila diskusi s mladými inovátory – studenty do 18 let, kteří úspěšně rozvíjejí vědeckou nebo podnikatelskou kariéru. S komisařkou pro výzkum a inovace Máire Geoghegan-Quinn debatovali například americký student Jack Andraka, který v 15 letech vytvořil jednoduchý senzor k detekci rakoviny slinivky, vaječníků a plic, čtrnáctiletý programátor a zakladatel dvou IT firem z Irska Jordan Casey nebo finalistka Google Science Fair 2013, turecká studentka Elif Bilgin, jež navrhla proces výroby bioplastů z banánových slupek. Rozprava se týkala problematiky jak inspirovat mladé lidi k vědecké kariéře a otázky, jaké dovednosti jsou pro novou generaci využitelné. Studenti zdůraznili, že by školy měly více podporovat kreativitu, podněcovat zvídavost a zajistit individuální přístup k žákům; za mnohdy rozhodující označili úlohu vzorů starších výzkumníků a také podporu rodiny.
V debatě s Evropany, kteří zahajovali podnikání v americkém Silicon Valley, mj. zaznělo, že podnikatelé by neměli dostávat prostředky z veřejných rozpočtů – jejich úkolem je najít své místo na trhu a na základě toho generovat zisk a přilákat investory. K inovacím v Evropě bylo řečeno, že je často znemožňují zásahy národních vlád nebo evropských orgánů, a to i přesto, že je EK „skloňuje ve všech pádech“. Od jednoho z řečníků dokonce zaznělo, že jsou inovace jako sex – čím více se o nich mluví, tím méně se provádějí. V jiné sekci publikum vyjádřilo naději, že s novým vedením EK přijde dynamika i v oblasti inovací. Ke škodě konference se v roli řečníků prakticky neobjevili zástupci tzv. nových členských států.
Sympozium doprovázela výstava, na níž inovační firmy a mezinárodní projekty prezentovaly nové myšlenky, výrobky a služby pro budoucnost. Představil se například humanoidní robot iCub, na kterém se testuje sociální interakce mezi lidmi a roboty, brýle Google Glass ovládané pomocí dotyku a hlasu (ukazují mj. směr k zadanému cíli, pořizují video nebo vyhledávají informace na internetu) nebo přístroj Rapidcool schopný vychladit nápoje za 45 sekund, a tím snížit spotřebu energie až o 80 %. Největší zájem vzbudila společnost Google.
Závěrem IC byla vyhlášena cena pro evropské město inovací (European Capital of Innovation), kterou získala španělská Barcelona; finálovými městy byly Grenoble (Francie) a Groningen (Nizozemsko). Barcelona zvítězila díky zavádění nových technologií a úsilí přiblížit inovace svým obyvatelům – mezi její iniciativy patří například projekt otevřených dat, zavádění inteligentního osvětlení, městské mobility nebo úspor energie a využití ICT k nabídce inteligentních služeb.
MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro výzkum,
vývoj a inovace v Bruselu,
Technologické centrum AV ČR