Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > duben  > Věda a výzkum

Prezentace Fyziologického ústavu AV ČR

Pracoviště základního a aplikovaného výzkumu v oblasti fyziologie živočichů a člověka pořádá u příležitosti oslav 60. výročí svého založení popularizační akce s cílem představit své aktivity. S historií i současností seznámilo veřejnost prostřednictvím komorní výstavy, jejíž uvedení ve výloze knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze doprovodily 19. března 2014 odborné přednášky a interaktivní prezentace.

12_1.JPG
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Výstava Od mozku přes srdce až po tkáňové náhrady ve výloze knihkupectví Academia


Na téma Jak se liší ženské a mužské srdce vystoupil prof. Bohuslav Ošťádal z Oddělení vývojové kardiologie FGÚ. Význam kardiovaskulárního výzkumu je nade vší pochybnost, neboť choroby srdce a cév představují nejzávažnější onemocnění civilizovaného světa: jsou příčinou více jak 50 % všech úmrtí. Za polovinu tohoto množství je odpovědné jediné onemocnění – ischemická choroba srdeční a její akutní forma, infarkt myokardu. Experimentální a kliničtí kardiologové mají proto logicky zájem nepříznivou bilanci zvrátit. V laboratoři prof. Ošťádala se zabývají otázkou, jak zvýšit odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku, který ischemické poškození srdečního svalu způsobuje: „Jednu z používaných metod představuje adaptace zvířat na chronicky snížený přívod kyslíku. Je totiž známo, že populace, které žijí ve vysokých nadmořských výškách, mají výrazně sníženou incidenci srdečního infarktu,“ vysvětlil prof. Ošťádal.

FGU_Academia_02.JPG
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesor Bohuslav Ošťádal


Vraťme se však k hlavnímu tématu přednášky. Experimentální práce zabývající se pohlavními rozdíly v kardiovaskulárním systému se objevují teprve od konce osmdesátých let 20. století a v posledních letech jejich počet narůstá. Příčinu dramatického zvýšení počtu prací spatřuje prof. Ošťádal ve dvou skutečnostech – přibývají důkazy o odlišném chování mužského a ženského srdce za fyziologických a patologických podmínek a objevují se rozporuplné informace o prospěšnosti či škodlivosti hormonální substituční terapie. Epidemiologické studie totiž prokázaly, že výskyt ischemické choroby srdeční je u žen do menopauzy podstatně menší než u mužů. Po menopauze se situace obrací – zatímco u žen narůstá výskyt ischemické choroby desetkrát, u mužů jen čtyřiapůlkrát. V této souvislosti zmiňme prvenství experimentálních kardiologů z FGÚ, kteří již v roce 1984 ve studii, jež se zabývala protektivním vlivem adaptace na chronickou hypoxii, prokázali, že odolnost srdečního svalu samic k akutnímu nedostatku kyslíku je podstatně větší než odolnost srdečního svalu stejně starých samců. Jak se později ukázalo, jde o vůbec první práci na světě, jež se pohlavním rozdílům v odolnosti srdce věnovala; o 10 let později se na ni odvolávali zahraniční badatelé v renomovaných časopisech. Odpovědi na otázky spojené s pohlavními rozdíly u srdce by měl přinést experimentální výzkum, který se ovšem potýká se zásadními problémy: jedním z nich je skutečnost, že se převážná většina kardiologických experimentů provádí pouze na samcích; dosažené výsledky poté (na rozdíl od samic) nejsou ovlivněny estrálním cyklem. Objasnit buněčné a molekulární mechanismy, které odpovídají za pohlavní rozdíly, se dosud nepodařilo. Zřejmě je však nelze vysvětlit pouze vlivem pohlavních hormonů na genovou expresi či na změnu aktivity signálních kaskád; v úvahu je třeba vzít i rozdíly chromozomální. Jedno je jisté: pohlavní rozdíly jsou natolik závažné, že by na ně měl být již v současnosti brán zřetel v klinické praxi při volbě účinných diagnostických a léčebných postupů.

FGU_Academia_02.JPG
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Doc. Přemysl Jiruška


V přednášce Epilepsie ve světle moderní vědy hovořil doc. Přemysl Jiruška o druhém nejčastějším onemocnění nervového systému. Statistiky jsou v souvislosti s epilepsií znepokojivé: přestože je léčena převážně pomocí antiepileptik, u třetiny pacientů je tato léčba neúčinná. Doc. Jiruška proto poukázal na možnosti vývoje nových postupů, které využívají nejmodernější metody, jako jsou genová terapie, mozková stimulace a využití kmenových buněk, jež mohou účinně ovlivnit abnormální chování epileptických ner­-vových buněk. Tyto metody ve spojení s nanotechnologiemi a především s detailním pochopením mechanismů jak epilepsie a záchvaty vznikají, představují naději pro pacienty, u nichž současná léčba nezabírá. Závěrem doc. Jiruška informoval o iniciativě Fialový den (Purple Day; www.purpleday.org, jež se koná po celém světě vždy 26. března ve prospěch zvyšování povědomí o epilepsii.

GABRIELA ADÁMKOVÁ,
LUDĚK SVOBODA