Předseda Akademie věd ČR vyznamenal 19. prosince 2012 prom. fyz. Miladu Glogarovou, CSc., čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách.
Foto: Zdeněk Tichý, Archiv KNAV
Ocenění převzala za vědecké zásluhy v oboru kapalných krystalů a za zvýšení úrovně a kvality badatelské činnosti ve Fyzikálním ústavu AV ČR i celé Akademii věd.
Milada Glogarová je naší nejúspěšnější experimentální fyzičkou a mezinárodně uznávanou autoritou zejména v oblasti výzkumu struktury a vlastností kapalných krystalů. Vědeckou dráhu zahájila v roce 1964 v oddělení dielektrik FZÚ. Zpočátku studovala doménové struktury a dielektrické a feroelektrické vlastnosti feroelektrických látek, později začala zkoumat domény a jejich dynamiku s využitím originální metody zviditelnění domén pomocí nematických kapalných krystalů, což ji přivedlo k výzkumu nově se rozvíjející oblasti kapalných krystalů s feroelektrickým dipolárním uspořádáním, odkud také pochází většina jejích významných úspěchů.
Politické změny v roce 1989 dovolily M. Glogarové a jejím spolupracovníkům rozšířit mezinárodní spolupráci s dalšími výzkumnými týmy, a to zejména v Polsku, Francii, Německu a Itálii. Iniciovala zahájení syntézy nových kapalně krystalických materiálů v oddělení chemie FZÚ a začala spolupracovat s podobně zaměřenou skupinou z VŠCHT v Praze, čímž vzrostly možnosti skupiny kapalných krystalů na unikátní úroveň.
Mezi nejvýraznější úspěchy M. Glogarové patří výzkumy strukturních, dielektrických a přepolarizačních vlastností reálných konečných vzorků feroelektrických kapalných krystalů, dále výzkumy v oblasti tzv. hexatických struktur a frustrovaných nanostrukturních kapalných krystalů vznikajících na pomezí stability feroelektrických a antiferoelektrických fází či objevy nových typů kapalných krystalů s reentrantními feroelektrickými fázemi. Výsledky publikovala ve více než 170 vědeckých článcích (asi 1800 citací) a prezentovala v desítkách zvaných přednášek na velkých mezinárodních konferencích. V poslední době se věnuje výzkumu kapalných látek s molekulami lomeného tvaru, které mohou vykazovat jak feroelektrické, tak i antiferoelektrické fáze.
Angažovala se také v organizačních funkcích, a to jak v Akademickém sněmu, tak především ve Fyzikálním ústavu, kde byla dlouholetou členkou Vědecké rady (2000–2007), vedoucí Sekce fyziky kondenzovaných látek, zástupkyní ředitele (2001–2007) a členkou Rady ústavu (2007 – doposud). Díky svému rozhledu a znalostem působila i v mnoha komisích mezinárodního významu – například v komisi pro hodnocení vědeckých projektů NATO, později jako zástupkyně České republiky ve Vědeckém výboru NATO nebo v ediční radě prestižního oborového časopisu Liquid Crystals.
Laudatio prof. Karla Jungwirtha naleznete na http://abicko.avcr.cz.
red