English
Již popáté se v Praze uskutečnilo mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2012 (International Workshop on Astronomical X-Ray Optics). Pod záštitou rektora Českého vysokého učení technického v Praze prof. Václava Havlíčka jej s touto institucí spolupořádaly Astronomický ústav AV ČR a Ministerstvo dopravy. Workshopu, který se konal ve dnech 10. až 13. prosince 2012 v pražské Lannově vile, se zúčastnilo 40 odborníků (včetně zástupců tří hlavních kosmických agentur NASA, ESA a JAXA) z 10 zemí – Číny, Německa, Itálie, Velké Británie, Nizozemí, Japonska, Ruska, Španělska, USA a České republiky.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
V úvodu konference vystoupili René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR a Václav Kobera z Ministerstva dopravy.
Program workshopu sestával z 35 přednášek – mj. ředitele ASÚ doc. Vladimíra Karase o rychlosti rotace černých děr, prof. Williama Zhanga z NASA o výrobě lehkých rentgenových zrcadel, prof. Jan-Willema den Herdera z Nizozemského ústavu pro kosmický výzkum o družici LOFT, ředitele observatoře Brera v Itálii prof. Giovanniho Pareschiho o výrobě rentgenové optiky z tenkých skel nebo prof. Johna Nouseka z Penn State University o výzkumu gama záblesků a družici Swift. Vzácným účastníkem byl dr. Bernd Aschenbach, který zodpovídal za vývoj rentgenového teleskopu úspěšné německé rentgenové družice ROSAT.
Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra (oceněné Nobelovou cenou za fyziku) přineslo v minulosti klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, jejichž podstatou je hmota v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují především systémy, v nichž proudí hmota na kompaktní objekt – neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) jde například o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk – tedy zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů. Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra. O astrofyzikálních aspektech rentgenových dalekohledů diskutovali badatelé ve vědecké sekci workshopu.
Těžiště workshopu tradičně představovaly nové technologie a metody řešení budoucích kosmických rentgenových teleskopů. Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky extrémně náročným úkolem, jenž vyžaduje mezinárodní spolupráci expertů z různých oborů. Na pražském setkání odborníci řešili inovační technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření. Mnohé tyto technologie studují také čeští vědci. Čeští účastníci kromě jiných příspěvků přednesli a diskutovali rovněž výsledky projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy KONTAKT, který se zaměřuje na výzkum tzv. aktivní rentgenové optiky, tj. optiky s vysokým úhlovým rozlišením kontrolované aktivními prvky řízenými počítačem. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v ČR dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosahují mezinárodně uznávaných výsledků, což se ostatně odráží i ve výběru Prahy jako místa každoročních setkání. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.
Nový projekt rentgenové astronomie, o němž se na workshopu diskutovalo, představuje velká rentgenová družice LOFT (Large Observatory For X-ray Timing). Projekt, na němž významně participují také čeští badatelé z ČVUT, ASÚ AV ČR a Slezské univerzity v Opavě, vybrala ESA jako jeden ze čtyř kandidátů pro příští M3 kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2022.
RENÉ HUDEC,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.