Program Ostrava

Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR uspořádala 22. listopadu 2010 v hlavní budově AV ČR na Národní třídě seminář o výsledcích výzkumu Programu Ostrava. Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji (MSK) lze považovat z hlediska koncentrací jemných prachových částic PM 2,5 (< 2,5 mm) a karcinogenního benzo[a]pyrenu (B[a]P) za nejhorší v Evropské unii.


Foto: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Znečištění ovzduší v MSK představuje závažný problém a ovlivňuje zdravotní stav populace, především dětí předškolního věku. Je nutné, aby vláda připravila dlouhodobý program, jak situaci v regionu zlepšit; Otakar Fojt upozornil na britské zkušenosti, kdy vláda využívá stanoviska vědců, Peter Kalaš hovořil o nutnosti zhodnotit ekonomické ztráty, které působí zvýšená nemocnost dětí na Ostravsku. Na snímku Radim Šrám z ÚEM AV ČR.

O vývoji znečištění ovzduší v MSK hovořil dr. Radim Šrám z ÚEM AV ČR. Nejvyšší koncentrace B[a]P vědci zaznamenali v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích (RaB), kde je diagnostikováno 38 % dětí v předškolním věku s astma bronchiale. Studiem celogenomové exprese (aktivity) genů, při srovnání s astmatickými a kontrolními dětmi na Prachaticku, se prokázala deregulace exprese genů, která je specifická pro onemocnění i pro sledovanou oblast. Asthma bronchiale v Ostravě představuje nealergický typ astmatu; onemocnění vyvolávají iritanty, jako jsou znečištěné ovzduší nebo pasivní kouření. Získané výsledky jsou prioritní a naznačují významný vliv znečištěného ovzduší, pravděpodobně důsledkem specificky vysokých koncentrací B[a]P. Molekulárně-epidemiologická studie: vliv znečištěného ovzduší na lidský organismus využívá nejnovějších metod genomiky pro hodnocení zdravotního rizika. Při použití biomarkerů expozice a účinku neodpovídají pozorované změny předpokládanému vztahu dávka–účinek. Získané výsledky naznačují, že při překročení koncentrace 1 ng B[a]P/m3 již není vztah mezi expozicí a poškozením DNA lineární. Studium vlivu znečištěného ovzduší na kvalitu spermií u skupiny stejných dobrovolníků v Praze v květnu 2009 a únoru 2010 prokázalo, že integrita chromatinu je citlivým indikátorem expozice genotoxickým látkám, jako jsou k-PAU (karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky). Zvýšené koncentrace B[a]P ve znečištěném ovzduší jsou rizikovým faktorem infertility mužů.

Dr. Miroslav Dostál z ÚEM AV ČR analyzoval v 10 pediatrických střediscích v Ostravě nemocnost dětí ve věku do šesti let u 1887 dětí narozených v letech 2001–2004. Celková nemocnost dětí registrovaných v RaB je extrémně vysoká v prvém roce života; nejčastěji se vyskytovaly záněty horních cest dýchacích. Výsledky naznačují značný vliv znečištěného ovzduší na nemocnost dětí z Ostravy RaB v předškolním věku.

Genotoxicitu prachových částic studoval Ing. Jan Topinka z ÚEM AV ČR. Vzorky ovzduší získané z velko-objemových odběrů v pěti lokalitách České republiky v zimě 2008–2009 byly využity ke stanovení DNA aduktů a změn exprese genů v lidských buněčných kulturách. Genotoxicita extraktů z PM 2,5 z ostravských Bartovic byla ve srovnání s ostatními lokalitami dvou- až šestinásobná. Studie potvrdila, že genotoxicita organických frakcí aerosolu je dána především obsahem k-PAU a zejména B[a]P. Použitím toxikogenomiky na buněčných modelech se prokázalo, že organické složky jemných aerosolů indikují deregulaci exprese mnoha genů, a tím ovlivňují mnoho důležitých biologických procesů.

Nové poznatky o charakteru znečištění ve sledovaných oblastech při analýze extraktů ovzduší získaných z HiVol odběrů prezentoval dr. Miroslav Machala z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Ve vzorcích odborníci sledovali dioxinovou aktivitu v in vitro testu DR-CALUX. Podle spektra hodnocených látek je zátěž PAU v Bartovicích způsobena emisí z lokálních průmyslových zdrojů, které také výrazně znečišťují Karvinou i Ostravu-Porubu. Podobně jako koncentrace PAU i dioxinová toxicita vzorků vzduchu byla nejvyšší v Ostravě-Bartovicích. Originálním poznatkem je, že dioxinová aktivita respirabilních částic ovzduší je významným toxickým efektem PAU, zatímco podíl persistentních organických polutantů (dioxinů, PCB) byl velmi malý.

Nad přijímáním vědeckých výsledků o znečištění ovzduší v MSK a pokusy o jejich využití v praxi se zamýšlel dr. Ivan Gabal z GAC, spol. s r. o. Je pozoruhodné, že místní samospráva vědecké poznatky zpochybňuje, namísto aby je využila pro hodnocení zdravotních rizik a zlepšování kvality života.

Předpoklady využití výsledků výzkumu pro politická rozhodnutí diskutoval prof. Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK a upozornil na nedostatek v našem systému, kde chybí instituce (způsob), která by zpracovávala výsledky výzkumu pro potřeby státní správy.

RADIM ŠRÁM,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.