Hodie mihi, cras tibi

V novém Akademickém konferenčním centru v pražské Husově ulici se 21.–22. října 2010 konalo další z pravidelných zasedání k tématu sepulkrálních památek, pro jehož název bylo tradičně použito každoročně obměňované rčení ilustrující historickou sepulkrální problematiku. O velké části minulých konferencí přinesl Akademický bulletin alespoň krátkou zprávu, takže se omezíme na shrnutí, že je pořádá Ústav dějin umění AV ČR od roku 2000 a akce se z původních diskusních workshopů vyvinuly do podoby interdisciplinárních mezinárodních zasedání, která si získala pevné místo v konferenčním kalendáři.


Reprofoto: Archiv ÚDU AV ČR
Deska z tumby mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu (=1320)

Sepulkrální památky jsou tradičním a vděčným tématem nejenom dějin umění, nýbrž i obecné historie, historie kulturní, epigrafiky, heraldiky, archeologie, genealogie a dalších historických, ale často i přírodovědných disciplín, které napomáhají materiálové analýze těchto památek.

Jako ilustraci tematického záběru letošního zasedání lze citovat hlavní body programu, jehož první den byl tentokrát zaměřený výrazně uměleckohistoricky. Po zahájení ředitele ÚDU AV ČR Lubomíra Konečného a úvodním slovu Jiřího Roháčka vyplnily první den příspěvky Ivo Hlobila (Náhrobek arcibiskupa Petra z Aspeltu v Mohuči), Jana Chlíbce (Transi v českém středověku), Zuzany Všetečkové (Krátký příspěvek ke středověkým křížovým náhrobkům), Matouše Jiráka (Obtíže typologické specifikace raně novověkých figurálních sepulkrálních památek), Hany Myslivečkové (Náhrobek biskupa Jindřicha Supa z Fulštejna (=1538) v kostele sv. Martina v Bohušově), Petra Hrubého (Sepulkrální tvorba Lorenze Hörnunga v oblasti Ústecka), Jany Pohaničové (Feiglerovci na bratislavských cintorínoch) a Markéty Kudláčové (Sepulkrální umění historismu ve středních Čechách (1870–1900)), doplněné několika kratšími zprávami a sděleními o nových objevech a projektech.

Program druhého dne se vrátil k tradici počátků těchto zasedání, která organizátoři tehdy koncipovali jako diskusní, variabilně tematicky vymezené work-shopy, a poskytl pro užší okruh předem přihlášených možnost diskuse u kulatého stolu. Debata se věnovala dvěma hlavním tématům. Prvním byla příprava metodických materiálů pro soupis sekundárních sbírek nápisů a sepulkrálních památek z fondů archivů České republiky, připravovaný ve spolupráci Ústavu dějin umění AV ČR a Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR. Druhým diskusním tématem se stala problematika památek typu graffiti a dipinti v české uměleckohistorické, historické a epigrafické praxi.

Stejně jako v případě předchozích zasedání poskytne pro přednesené příspěvky a další materiály publikační platformu ediční řada Epigraphica et Sepulcralia nakladatelství ÚDU Artefactum.
Kvalita příspěvků, diskuse a tradičně velmi početné plénum zahrnující kromě významných představitelů oboru na univerzitní a akademické půdě i představitele bádání regionálního, svědčí, že se téma ani koncepce zasedání za deset let trvání zdaleka nevyčerpaly. Není tedy důvod v tradici nepokračovat jubilejním, desátým zasedáním opět v říjnu příštího roku. Jeho program je ostatně již z větší části připraven.

JIŘÍ ROHÁČEK,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.