Nehazardujme s kvalitou

Za početné účasti politické reprezentace včetně premiéra ČR Petra Nečase hostil 14. prosince 2010 Majakovského sál v Národním domě na pražských Vinohradech XXXVII. zasedání Akademického sněmu AV ČR. Premiér, který je současně předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, ve svém úvodním projevu poděkoval Akademii věd za vědecké výsledky za rok 2010 a zdůraznil, že věda a výzkum jsou jedinou oblastí, v níž nebude institucionální podpora v příštím roce klesat. Výdaje podle jeho vyjádření naopak mírně stoupnou z letošních 25,4 miliardy na 25,9 miliardy korun (což se bohužel AV ČR netýká – pozn. red.). Dále také konstatoval, že stávající metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje je nevyhovující a je nezbytné vypracovat novou. Úkolem je proto nalezení průhledného systému financování vědy, který by byl kontrolovatelný a nezpochybnitelný. „Jakákoli cesta zpochybňování základního výzkumu by byla kulturním barbarstvím nejvyšší úrovně,“ uvedl premiér.


Foto: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Podle Petra Nečase je také potřeba přimět daňovými úlevami firmy, aby více investovaly do výzkumu a vývoje. „Chceme-li založit dlouhodobou prosperitu, musíme vybudovat konkurenceschopnou ekonomiku. Ta může být založena pouze tehdy, bude-li vycházet z oborů s vysokou přidanou hodnotou. Avšak postavit ji na oborech s vysokou přidanou hodnotou bez vzdělaných lidí a bez podpory výzkumu, vývoje a inovací je iluzí. Musíme motivovat podnikatelský sektor, aby měl zájem financovat především koncový článek v řetězci, tj. aplikovaný výzkum a průmyslové inovace.“ Rovněž výzkumné instituce musí mít motivaci ke spolupráci s průmyslem. Klíčové reformy v oblasti vědy a výzkumu chce vláda realizovat během příštích dvou až tří let.

Předseda AV ČR Jiří Drahoš přípravu nové metodiky nejen uvítal, ale také nabídl vládním představitelům pomoc. „Z vlastní zkušenosti s bývalou či současnou Radou si dovolím tvrdit, že Akademie věd má nejkvalitnější analytický tým v oblasti výzkumu a vývoje včetně problematiky hodnocení a financování. Tento tým je k dispozici nejen mně jako předsedovi Akademie věd, ale je připraven poskytnout vládě, Parlamentu České republiky i dalším orgánům expertní zázemí a podporu pro přípravu a realizaci potřebných reforem. Zároveň jsme připraveni podílet se na hledání optimální funkční podoby systému výzkumu, vývoje a inovací. Jsem rád, že tolik kritizovanému kafemlejnku konečně zvoní hrana.“

Na zjevné nedostatky ve stávající metodice poukázala zpráva Mezinárodního auditu výzkumu a vývoje v České republice, kterou vypracovalo pět zahraničních institucí. Akademie věd na konci listopadu předložila Radě pro výzkum, vývoj a inovace návrh hodnoticího systému, který vychází z britského systému REF (Research Excellence Framework – http://www.hefce.ac.uk/research/ref/).
Předseda Učené společnosti Václav Pačes k novému personálnímu složení RVVI uvedl: „V Radě jsou odborníci jak z oblasti základního, tak i aplikovaného výzkumu, byť se ukazuje, že výsledky hlasování odpovídají jejímu nevyváženému složení. Stále v ní tak chybějí nezávislé osobnosti, které by hlasovaly pro kvalitní českou vědu.“

Jiří Drahoš na Sněmu také připomněl, že Akademii jako jediné výzkumné instituci kvůli špatné metodice a podpoře pochybných projektů v průmyslové sféře klesají dotace. V roce 2010 se rozpočet naší nejvýkonnější výzkumné instituce snížil o půl miliardy, v roce 2011 má klesnout o dalších sto milionů.

V roce 2009 činily institucionální prostředky 55 % všech zdrojů AV ČR. Pro srovnání Jiří Drahoš uvedl, že německá Společnost Maxe Plancka získává podporu ve výši asi 80 % svého rozpočtu. V případě Helmholtzova společenství, které má obdobný podíl aplikovaného výzkumu jako AV ČR, se jedná zhruba o 65%.

Podporu Akademii na Sněmu vyjádřil ředitel výzkumu a vývoje společnosti Zentiva Jan Šotola, který uvedl, že by se stát měl orientovat spíše na posilování základního výzkumu.

Akademický sněm dále přivítal mnoho významných osobností českého vědeckého i politického života. Vedle členů AS, mezi nimiž nechyběli např. čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník, bývalá předsedkyně AV ČR Helena Illnerová, zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček, se jej zúčastnili ministr kultury Jiří Besser či místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Alena Gajdůšková, která vyzdvihla, že Akademie věd po společném úsilí nemá tak omezené financování, jak se zprvu jevilo, byť podmínky nejsou srovnatelné s rozvinutými zeměmi.

Ustavující shromáždění Akademického sněmu pro funkční období 2010–2014 hostilo celkem 206 členů Akademického sněmu (86 %) a 51 zvaných hostů.

Po dopoledních projevech a diskusi o budoucnosti české vědy a výzkumu se na program dostala ekonomická situace Akademie věd ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2011 ve výši 4 865 777 000 Kč (Petr Bobák z Akademické rady AV ČR). Součástí programu byla dále zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu a volba jejích nových členů pro funkční období 2010–2014; zprávu odstupující komise Sněmu předložil Jan Kočka. Předseda Vědecké rady AV ČR Karel Oliva představil dokument Stav a východiska vědecké činnosti Akademie věd České republiky, jehož významným posláním je reflektovat současný stav výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a posloužit tak jako východisko pro úvahy o dalším možném vývoji, a jistě také i poskytnout médiím a veřejnosti přehled o současné činnosti AV ČR.

LUDĚK SVOBODA