Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > únor  > Věda a výzkum

Přesná měření pro nanotechnologie a průmysl 2008

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., firma Mesing, s. r. o., a Český metrologický institut (ČMI) uspořádaly 3. prosince 2008 v hlavní budově Akademie věd na Národní 3 specializovaný seminář, který se zaměřil na novinky ze základního a průmyslového výzkumu laserového měření délek v České republice. Semináře se zúčastnili i zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Českého vysokého učení technického v Praze, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a novináři odborných periodik.

Seminář zahájil předseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes, jenž vyzdvihl současný rozvoj vědecké a odborné spolupráce ústavů AV ČR s podnikovou sférou, jejímž oborem jsou pokročilé technologie s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň také připomněl, že ÚPT v Brně vždy patřil mezi akademická pracoviště, která úspěšně kooperují s průmyslem, a vyjádřil potěšení, že nová generace vědců na tuto tradici úspěšně navazuje.
Předseda Akademie věd ČR Václav Pačes zahajuje seminář.
Předseda Akademie věd ČR Václav Pačes zahajuje seminář.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Dr. Ondřej Číp v rámci přednášek seznámil účastníky s projektem Laserový nanokomparátor pro kalibrace délkových snímačů, který je odpovědí na požadavek českých výrobců délkové měřicí techniky, totiž mít k dispozici kompaktní kalibrační přístroj s přímou návazností na definici jednotky jeden metr. Laserový nanokomparátor patří v současnosti mezi nejpřesnější délkoměry v České republice a kromě rozlišení v řádu desetin nanometrů vykazuje rovněž vynikající linearitu stupnice. V jeho koncepčním řešení se prolínají výzkum a použití nových unikátních metod z oblasti laserové interferometrie (pracoviště ÚPT AV ČR), zkušenosti s přesným měřením v nanosvětě (pracoviště ČMI) a nové postupy v návrhu precizní a jemné mechaniky (firma Mesing). Nanokomparátor vznikl během necelých tří let za významného finančního přispění firmy Mesing a též díky programu Tandem FT–TA3/133, jehož poskytovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Řešitelský tým za něj na 50. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně získal Cenu redakce Technického týdeníku a Cenu časopisu Automatizace.
Dr. Petr Balling z ČMI v Praze ve svém referátu připomněl, že se Česká republika aktivně účastní mezinárodního výzkumu v oblasti metrologie délky a zapojuje se do několika evropských projektů organizace EURAMET. Ing. Jan Kůr ze společnosti Mesing ve svém vystoupení zdůraznil, že je nezbytné pokračovat v badatelském výzkumu měřicích metod s rozlišením pod hranicí jednoho nanometru: „Současné špičkové obráběcí technologie již nyní dosahují přesností v řádu desítek nanometrů a je jen otázkou času, kdy nanotechnologie ovládnou plně i tento sektor výroby. Metrologický výzkum ČR nesmí v tomto ohledu zůstat pozadu.“ S jeho názorem se ztotožnil dr. Bohdan Růžička z ÚPT AV ČR, zastupující výzkumný tým oddělení Koherenční optiky v projektu CESLAB, jehož cílem je v jihomoravské metropoli vybudovat výkonný elektronový urychlovač – synchrotron. Přítomné seznámil s možnostmi využití synchrotronu pro metrologické účely, především jako zdroje světla pro rentgenový interferometr, kterým lze dosáhnout rozlišení měření vzdáleností v řádu pikometrů.
V následné diskuzi se účastníci semináře shodli, že pro rozvoj metrologie České republiky je synchrotron velmi důležitý. Pokud se projekt CESLAB uskuteční, nej­-méně jedna z tzv. beamlines (uživatelská linka světla s vysokým jasem) bude vyhrazena pro český metrologický výzkum. Nemělo by se tudíž spoléhat pouze na případné financování z operačního programu Výzkum a vývoj pro Inovace (OP VaVpI), ale měla by se najít široká podpora z jiných fondů EU za současného financování ze státního rozpočtu ČR. Synchrotron je přístroj, který bude sloužit několik desítek let k inovacím ve všech odvětvích českého průmyslu. A český průmysl je tím, kdo významně plní náš státní rozpočet. Stát by proto měl pomoci s financováním této mimořádně důležité vědecké a průmyslové infrastruktury.

ONDŘEJ ČÍP,
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.