English
O vývoji nového rentgenového dalekohledu IXO – International X-ray Observatory, česky Mezinárodní rentgenová observatoř – diskutovali účastníci ze sedmi zemí na mezinárodním semináři odborníků, kteří se zabývají výzkumem rentgenového záření z vesmíru a vývojem rentgenové optiky. Setkali se spolu v pražské vile Lanna koncem loňského roku.
Pracovní setkání zorganizovaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., a České vysoké učení technické v Praze. Uskutečnilo se pod záštitou rektora ČVUT, který se také spolu s ředitelem Astronomického ústavu zúčastnil slavnostního zahájení. Hlavním organizátorem setkání byl doc. René Hudec, vedoucí skupiny astrofyziky vysokých energií stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Předsedou vědeckého organizačního výboru semináře byl prof. Martin Elvis z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics v USA.
Předseda vědeckého organizačního výboru semináře Martin Elvis z USA
Kvůli vývoji nového kosmického dalekohledu se sdružily kosmické agentury Evropy, USA a Japonska. NASA se tak rozhodla připojit k ostatním zemím a zrušit svůj původně plánovaný dalekohled Constellation X, zatímco Evropa naopak zastavila projekt XEUS. Ke spojení vědců více zemí napomohla už loňská schůzka mezi českými odborníky a NASA. Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje součinnost odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Ještě před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. I proto se na semináři v Praze sešlo na 40 zástupců spolupracujících institucí. Odborníci řešili např. technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření. Řadu těchto technologií studují také čeští vědci. Rentgenová kosmická optika je vyvíjena v České republice už téměř 40 let a čeští badatelé v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. Teď mají velkou šanci podílet se na skutečně významném kosmickém dalekohledu. Práci jim ulehčil také vstup České republiky do Evropské kosmické agentury 12. listopadu 2008. Dalekohled IXO by měl být vypuštěn v roce 2013 a bude se specializovat na sledování rentgenového záření z vesmíru. Z odborných diskuzí zatím plyne, že by měl být dlouhý asi 25 metrů a bude mít desetkrát nebo dvacetkrát větší optickou plochu než současná rentgenová družice Chandra. Plocha má naprosto zásadní vliv na množství světla, které dokážeme zachytit ve vesmíru od různých rentgenových zdrojů. Navíc na ni dopadne stejné množství světla za mnohem kratší dobu, což bude mít obrovský vliv na výzkum rentgenových zdrojů. Ty se totiž mění poměrně rychle, protože se jedná o rozměrově poměrně malá tělesa, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry, kolem nichž krouží hmota na časové škále pouhých minut. Bez rentgenových dalekohledů by se některé typy vesmírných objektů vůbec nedaly zkoumat.
Všechny fota: Matúš Kocka, Archiv autora
A jak zhodnotil seminář předseda vědeckého organizačního výboru prof. Martin Elvis? „Díky tomuto semináři se mohli setkat lidé, kteří ve světě vyvíjejí rentgenovou optiku. Většinou nemají tolik příležitostí se touto problematikou zabývat, protože na ni na velkých konferencích není dostatek prostoru. Pracovní setkání takovéhoto druhu jsou novou myšlenkou a já doufám, že jich bude celá série.“
Petr Sobotka,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Pracovní setkání zorganizovaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., a České vysoké učení technické v Praze. Uskutečnilo se pod záštitou rektora ČVUT, který se také spolu s ředitelem Astronomického ústavu zúčastnil slavnostního zahájení. Hlavním organizátorem setkání byl doc. René Hudec, vedoucí skupiny astrofyziky vysokých energií stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Předsedou vědeckého organizačního výboru semináře byl prof. Martin Elvis z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics v USA.
Předseda vědeckého organizačního výboru semináře Martin Elvis z USA
Kvůli vývoji nového kosmického dalekohledu se sdružily kosmické agentury Evropy, USA a Japonska. NASA se tak rozhodla připojit k ostatním zemím a zrušit svůj původně plánovaný dalekohled Constellation X, zatímco Evropa naopak zastavila projekt XEUS. Ke spojení vědců více zemí napomohla už loňská schůzka mezi českými odborníky a NASA. Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje součinnost odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Ještě před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. I proto se na semináři v Praze sešlo na 40 zástupců spolupracujících institucí. Odborníci řešili např. technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření. Řadu těchto technologií studují také čeští vědci. Rentgenová kosmická optika je vyvíjena v České republice už téměř 40 let a čeští badatelé v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. Teď mají velkou šanci podílet se na skutečně významném kosmickém dalekohledu. Práci jim ulehčil také vstup České republiky do Evropské kosmické agentury 12. listopadu 2008. Dalekohled IXO by měl být vypuštěn v roce 2013 a bude se specializovat na sledování rentgenového záření z vesmíru. Z odborných diskuzí zatím plyne, že by měl být dlouhý asi 25 metrů a bude mít desetkrát nebo dvacetkrát větší optickou plochu než současná rentgenová družice Chandra. Plocha má naprosto zásadní vliv na množství světla, které dokážeme zachytit ve vesmíru od různých rentgenových zdrojů. Navíc na ni dopadne stejné množství světla za mnohem kratší dobu, což bude mít obrovský vliv na výzkum rentgenových zdrojů. Ty se totiž mění poměrně rychle, protože se jedná o rozměrově poměrně malá tělesa, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry, kolem nichž krouží hmota na časové škále pouhých minut. Bez rentgenových dalekohledů by se některé typy vesmírných objektů vůbec nedaly zkoumat.
Všechny fota: Matúš Kocka, Archiv autora
A jak zhodnotil seminář předseda vědeckého organizačního výboru prof. Martin Elvis? „Díky tomuto semináři se mohli setkat lidé, kteří ve světě vyvíjejí rentgenovou optiku. Většinou nemají tolik příležitostí se touto problematikou zabývat, protože na ni na velkých konferencích není dostatek prostoru. Pracovní setkání takovéhoto druhu jsou novou myšlenkou a já doufám, že jich bude celá série.“
Petr Sobotka,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.