Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > duben  > Galerie

JAN AMOS KOMENSKÝ VE SVÉ PRACOVNĚ V AMSTERODAMU Václav Brožík, 1891, olej na plátně, 231 x 171 cm

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Se jménem Václava Brožíka jsme se setkali ve volném seriálu zasvěceném významným ­obrazům z majetku Akademie věd ČR již na samém počátku, a to v případě portrétu Josefa Hlávky. Připomenuli jsme si při té příležitosti, že Václav Brožík patřil k okruhu umělců, které Josef Hlávka kontinuálně sledoval a podporoval. Zasloužil se mimo jiné i o Brožíkovo povolání do nově konstituovaného profesorského sboru na reformované a zestátněné pražské malířské Akademii. Václav Brožík na této instituci působil v letech 1893–1901, v letech 1893–1895 zastával funkci rektora.

Václav Brožík (1851–1901) patřil k vyhledávaným portrétistům své doby, proslul však především jako malíř výpravných historických obrazů. Za svým cílem prorazit ve světě jako historický malíř šel velice cílevědomě a vytrvale. Z tohoto důvodu opustil po slibných začátcích pražskou Akademii, na kterou byl přijat pro mimořádný talent v 17 letech, a přešel k profesorovi Emilu Janu Laufferovi, který vyučoval na pražské technice. Intenzivně se zajímal o studium historických kostýmů a reálií, věnoval se poznání archeologických sbírek Národního muzea a svá studia dále prodloužil studijními pobyty v Drážďanech a zejména v Mnichově, v ateliéru věhlasného historického malíře Karla Theodora von Piloty. Klíčem k úspěchu v té době však byl úspěch v Paříži a Brožík o něj usiloval přímo s nezměrnou vytrvalostí. Roku 1876 se skromným stipendiem Společnosti vlasteneckých přátel umění a s doporučujícím dopisem F. L. Riegra adresovaným krajanům ve městě nad Seinou dorazil do vysněné Paříže. Na Salonu v roce 1877, který se navíc konal v roce Světové výstavy, získal Brožík ohromující pozornost publika i kritiky. Rozměrný obraz (320 x 600 cm) Svatební poselství českého a uherského krále Ladislava k francouzskému dvoru Karla VII. získal zlatou medaili a malíř jej úspěšně prodal. Obraz koupil znalec a obchodník s uměním Charles Sedelmayer, který se stal poté Brožíkovým uměleckým agentem i tchánem.

Tímto okamžikem byla nastartována Brožíkova dráha specialisty na mnohafigurální historické výjevy, které jako "malované dějiny" zůstaly natrvalo zakotveny v povědomí širokého publika. Stačí snad znovu připomenout scény z českých dějin v lóži Národního divadla, Jana Husa na koncilu kostnickém, Volbu Jiřího z Poděbrad za českého krále či Karel IV. zakládá univerzitu. K roku 1852, který byl jubilejním rokem připomenutí 300 let narození Jana Amose Komenského, se Brožík rozhodl připravit reprezentační portrét. Připravoval se k němu, jak u něj bylo obvyklé, řadou kresebných skic a studií, včetně finální šířkové varianty, která je dnes v rokycanském muzeu. Teprve poté vznikla definitivní verze výškového formátu, která byla v roce 1893 zakoupena pro sbírky Muzea Království českého, kde byla využita pro výzdobu sálů České akademie Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Dnes je toto významné dílo součástí výzdoby zasedacích prostor Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě.

Osobnost Jana Amose Komenského, jedna z největších postav českých kulturních dějin, se dočkala řady interpretací. V oficiálním obraze histo­rizujícího nacionalismu 19. století symbolizoval ­Komenský především utrpení pobělohorských exulantů a tradici domácího humanismu. Při interpretaci se uplatňoval rovněž oblíbený stereotyp velikána, který nenašel doma pochopení a došel uznání v cizině, a motivy tragického období náboženské ­nesnášenlivosti a horoucí lásky k vlasti. Jak poukázala při příležitosti poslední velké výstavy v Národní galerii Naděžda Blažíčková-Horová, od 60. let 19. století se oslava Komenského pojila s odsudkem katolicismu a habsburské nadvlády a dobová politická rétorika si jej přisvojila jako bojovníka za svobodu přesvědčení a průkopníka moderního liberalismu. V tomto duchu pojal svého Komenského i Brožík. Postava naplněná duchovním soustředěním zachycuje klidného učence a reformátora v posvátném tichu pracovny na práci na svých vědeckých spisech. Holandské ladění obrazu, včetně barevné škály a přesně odpozorovaných dobových detailů, jsou výsledkem usilovného studia dobových obrazů včetně známého portrétu z Rijksmusea od ­Juriaena Ovense, který byl nedávno připsán Rembrandtovi.

K tématu Komenského se Brožík ještě jednou vrátil roku 1896 v malbě pro Pantheon Národního muzea s názvem Komenský předkládá městské radě v Amsterodamu svá didaktická díla. Brožíkovo typologické vystižení Komenského fyziognomie se stalo závazným prototypem jeho budoucího zobrazování; od známého Švabinského dřevorytu, který svého času zaplavil školní třídy i chodby až po známé pomníky v Naardenu či Uherském Brodě. Populární obraz se v roce 1936 stal i předlohou pro poštovní známku.

JIŘÍ T. KOTALÍK,
Akademie výtvarných umění