ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2008  > duben  > Věda a výzkum

POTŘEBUJEME ČEŠTINU? A JAKOU?

Obrázek k článku 

Pod tímto názvem se 21. února 2008 v budově Akademie věd na Národní ­třídě uskutečnilo kolokvium uspořádané při příležitosti Mezinárodního dne mateřského ­jazyka. Iniciátorem akce určené ­převážně pracovníkům médií byla Česká komise pro UNESCO a její ­předsedkyně prof. Helena Illnerová, ­ která setkání organizovala spolu s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR.

Kolokvia se zúčastnili nejen novináři, ale i učitelé pražských i mimopražských vysokých škol a pracovníci vědeckých ústavů. Přednášky a bohatá diskuse dokumentovaly velký zájem odborníků i veřejnosti o úlohu a proměny národního jazyka v době, která se vyznačuje rozvojem nových informačních technologií, ovlivňováním národních kultur globalizačními tendencemi i nároky stále většího počtu kvalifikovaných profesí na komunikační a jazykovou vybavenost moderního člověka.

Právě důležitost úlohy národního jazyka v nejrůznějších oblastech veřejného života a působení proměn současné komunikace ve vědě zdůraznila v krátkém úvodním vystoupení prof. Helena Illnerová. Přestože zvlášť v přírodních vědách se v mezinárodním styku stále více uplatňuje angličtina, nepřestává čeština ve vědě a její terminologický rozvoj plnit svou důležitou funkci vzdělávací a kulturní. Referenti prvního tematického bloku se pak soustředili na otázky diferenciace národního jazyka ve sféře dorozumívání soukromého (běžně mluveného) a zvláště pak veřejného, které se spojuje s vyšší mírou očekávání kultivovanosti a spisovnosti. Na historii obecné češtiny a na výklad jejího uplatnění v neoficiálním styku se soustředil prof. Petr Sgall, na místní diferenciaci jazyka na území českém a moravském a na různé hodnocení spisovnosti a nespisovnosti v každém z těchto území upozornil prof. Oldřich Uličný z Filozofické fakulty Olomouc. Tématem vystoupení prof. Zdeny Palkové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se stala zvuková stránka jazyka. Její podceňování, které se projevuje už ve školní a rodinné výchově, se stává nejen častým zdrojem nedorozumění, ale i výrazem nekulturnosti jazykové i všeobecné. Se svými výzkumy užívání mluvené spisovné češtiny a jejího hodnocení seznámila posluchače prof. Jana Svobodová z Pedagogické fakulty ostravské univerzity a o generačních rozdílech v současné češtině promluvila doc. Zdeňka Hladká z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V druhém přednáškovém bloku vystoupil na téma Čeština v médiích a v politice prof. Jiří Kraus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Připomněl vliv nových informačních technologií na současnou češtinu a velký zájem veřejnosti o jazykovou stránku veřejných projevů, který na politiky klade vysoké nároky. Lidé si často obtížně zvykají na vyhrocenou polemičnost médií a politiky, která s sebou nese i jisté zhrubnutí až vulgarizaci prostředků jazykových. Zajímavý a materiálově pečlivě doložený referát o překladech dokumentů Evropské unie do češtiny a obecně i o cizojazyčných (hlavně anglických) vlivech na češtinu přednesla doc. Jana Hoffmannová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Téma jazykových vlivů ve světě poznamenaném globalizací a četnými migracemi lidí podrobněji rozvinuly i příspěvky dalších pracovníků ústavu – Světly Čmejrkové a Petra Nejedlého.

Všechny přednášky vyvolaly rozsáhlou diskusi i četné dotazy a prokázaly, že téma národního jazyka a jeho kultivovaného užití k sobě přitahuje velkou pozornost, a to zdaleka ne jenom v českém prostředí. Ukazuje se, že tento zájem se do značné míry inspiruje praktickými potřebami každodenní komunikace. Ty totiž stále rozšiřují okruh uživatelů jazyka, které lze v různé míře nazývat uživateli profesionálními – ať už ve sféře vědecké, administrativní, veřejných médií, pracovní i zájmové. Na kolokviu se několikrát objevil názor, že by bylo dobré, kdyby si význam těchto potřeb uvědomila už od nejnižších stupňů vzdělávání až po ty nejvyšší také škola. A také, že svátek mateřského jazyka by se zdaleka neměl omezit jen na 21. únor.

JIŘÍ KRAUS,
Fakulta sociálních věd UK