Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Kulatý stůl k návrhu Nařízení Rady o právním rámci společenství pro Evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI)

Akademie věd České republiky uspořádala 29. října 2008 v prostorách Konferenčního centra v Liblicích kulatý stůl na téma Nařízení Rady o právním rámci společenství pro Evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI). Cílem setkání bylo přispět jednak ke vzájemnému ujasnění problematiky výzkumných infrastruktur ve vztahu k ČR a jednak k formulaci podkladů pro vypracování stanoviska ČR k návrhu nařízení na zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost 2. prosince 2008 v Paříži.
Na jednání byly zastoupeny především subjekty spjaté s existujícími či připravovanými výzkumnými infrastrukturami nebo na uvedené problematice jinak zainteresované.


Jménem AV ČR účastníky přivítal její místopředseda dr. Pavel Vlasák a úvodní slovo přednesl prof. Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství. Krátce pohovořil o přípravě koncepce evropské výzkumné infrastruktury, k níž v současné době probíhá vnější připomínkové řízení. Rovněž vyzdvihl význam výzkumných infrastruktur pro Operační program Věda a výzkum pro inovace (VaVpI). Kulatý stůl byl rozdělen do dvou bloků, jejichž jednání vedl člen předsednictva Akademické rady AV ČR dr. Jan Hrušák. Jádrem I. bloku byla přednáška Mgr. Jiřího Hladíka z Evropské komise (EK) na téma Návrh nařízení Rady o právním rámci společenství pro Evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI). Mgr. Jiří Hladík informoval o nynějších diskuzích v Radě Evropské unie o tom, zda se bude používat název Evropská výzkumná infrastruktura (ERI), k němuž jsou nemalé výhrady, či ECRI (European Consortium for Research Infrastructure), jenž rovněž nemá jednoznačnou podporu, popřípadě název jiný. Přijetí návrhu nařízení se očekává v polovině českého předsednictví. Jeho hlavním cílem je nabídnout evropským infrastrukturám snadno použitelný a přitom specifický právní rámec pro jejich fungování. Vychází ze Smlouvy o založení Evropských společenství, konkrétně z čl. 171.
KULATÝ STŮL k návrhu Nařízení Rady o právním rámci společenství pro Evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI)
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Zřízení a provoz výzkumné infrastruktury mají splňovat požadavky obsažené v čl. 3 návrhu Nařízení Rady. Členské státy mají právo přistoupit za spravedlivých a přiměřených podmínek a mají společně většinu hlasovacích práv. Členské a třetí státy se mohou nechat zastupovat veřejnými subjekty nebo subjekty pověřenými veřejnou službou. V praxi lze předpokládat, že tak zpravidla učiní. Po přezkoumání EK a po případném odstranění nedostatků vznikne ERI publikováním rozhodnutí EK v Úředním věstníku Evropské unie, přičemž žalobou na zrušení rozhodnutí Komise u Soudního dvora EU se lze domáhat právní ochrany proti odmítnutí. Obdobně je řešen i její zánik. ERI nese odpovědnost za své dluhy a její členové odpovídají ve výši svých příspěvků do ERI – pokud není ve stanovách určeno jinak. V rámci stanov je nezbytné určit mj. i základní zásady personální politiky, např. rovnost šancí a nediskriminace, určení pracovního jazyka nebo jazyků.
Při dosavadním projednávání návrhu byl nejvíce diskutován vztah ERI k hospodářské činnosti. Úkolem ERI by mělo být zřízení a provoz výzkumné infrastruktury, a to na nehospodářském (v českém překladu chybně „nevýdělečném“) základě, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže. ERI by však mělo být povoleno za určitých podmínek vykonávat omezenou hospodářskou činnost s cílem podpořit inovace, poznání a transfer technologií, a to za předpokladu reinvestice docíleného zisku. Vedlejší hospodářské aktivity lze provádět za podmínky dosažení tržní ceny a odděleného účetnictví. ERI je podle návrhu osvobozena od DPH, spotřebních daní a nespadá ani pod úpravu zadávání veřejných zakázek. Má v této souvislosti vlastní pravidla zadávání, která splňují zásady transparentnosti a nediskriminace soutěžících. V návrhu Nařízení Rady jsou řešeny i další podstatné otázky, např. použitelné právo a jurisdikce v čl. 16 a podávání zpráv a kontrola v čl. 18. Mgr. Jiří Hladík ve svém vystoupení postupně porovnal jednotlivá ustanovení navrhované úpravy ERI s formou zájmového sdružení právnických osob podle Občanského zákoníku, připadající v úvahu podle české právní úpravy.
Zleva: Pavel Vlasák, místopředseda AV ČR, Jiří Hladík z Evropské komise, Jan Hrušák, člen předsednictva Akademické rady AV ČR, a Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství
Zleva: Pavel Vlasák, místopředseda AV ČR, Jiří Hladík z Evropské komise, Jan Hrušák, člen předsednictva Akademické rady AV ČR, a Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Diskuse k přednášce se soustředila zejména na postavení ERI z právního, finančního a daňového hlediska. Z vyjádření Mgr. Jiřího Hladíka vyplynulo mimo jiné to, že návrh byl veden snahou zajistit těmto organizacím postavení blížící se mezinárodní organizaci a zkrátit zdlouhavý proces vytváření mezinárodní organizace za pomoci instrumentu, který ES nabízí. Z hlediska EK v případě schválení zmíněného nařízení přibude členským státům EU další z možných právních forem výzkumných infrastruktur. V budoucí praxi lze očekávat, že ji bude právě EK nejvíce preferovat. Z diskuze dále vyplynulo, že registrace ERI ve formě obdobné např. Obchodnímu rejstříku nebude potřebná. Dosavadní debata členských států k otázce použitelného práva (v bodě 1b čl. 16 návrhu nařízení) směřuje k upuštění od ustanovení o právu státu, v němž má ERI sídlo uvedené v původním návrhu. Jako pravděpodobnější se jeví, že bude zvoleno právo státu, kde se daná činnost odehrává. K partnerství veřejné a soukromé sféry (Public Private Partnership, PPP) v rámci ERI může dojít, ovšem pouze na bázi smluvní, nikoli na základě členství soukromého subjektu v ERI.
V rámci II. bloku vystoupil s prezentací Koncepce budování a provozování výzkumných infrastruktur v ČR vládní zmocněnec pro evropský výzkum prof. Ivan Wilhelm. Tuto problematiku zařadil do rámce Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací a projednávané novely zákona 130/2002 Sb. V této souvislosti je pojem infrastruktura definován jako zařízení nebo podpůrná činnost výzkumu, vývoje a inovací, která je podporovaná z veřejných prostředků a může zahrnovat:
1. služby pro výzkum, vývoj a inovace;
2. speciální výzkumná zařízení včetně jejich pořízení, souvisejících investic a zajištění jejich činnosti, která jsou nezbytná pro část výzkumné a vývojové činnosti a která jsou zřizována výzkumnými organizacemi pro využití pouze jimi samými;
3. systémy pořizování a uchování dat;
4. činnost právnických osob zajišťujících administrativu a financování výzkumu, vývoje a inovací;
5. ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a jejich rozšiřování.
Velkou infrastrukturou je poté jedinečné výzkumné zařízení včetně jeho pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi. Následně prof. Ivan Wilhelm zdůraznil, že podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených novelou zákona 130/2002 Sb. jako účelovou nebo institucionální, přičemž u velkých infrastruktur poskytovatel tuto podporu poskytne po schválení projektu vládou.
V souvislosti s připravovanou Mezirezortní koncepcí podpory velkých infrastruktur pro výzkum a vývoj do roku 2015, kterou má MŠMT předložit vládě ČR do konce listopadu 2008, informoval prof. Ivan Wilhelm o hlavních rysech jejího konceptu. Existovat by měl jeden celostátní orgán pro správu, podporu a hodnocení velkých infrastruktur. Ten zřídí odbornou mezinárodní radu pro návrhy na jejich zařazení a posuzování činnosti. V této souvislosti bude nutno dodržovat stejná kritéria, zajistit přímou koordinaci rozvoje, efektivní nakládání s prostředky a pětiletý cyklus hodnotících zpráv pro vládu. Kritéria hodnocení infrastrukturních zařízení by měla zahrnovat hodnocení výsledků získaných prostřednictvím zařízení, vazby na výzkumné instituce participující na infrastruktuře a na jiné instituce, zainteresované na výsledcích zařízení, zařazení infrastruktury do mezinárodní sítě spolupráce, rozsah a intenzitu mezinárodní spolupráce a střednědobou perspektivu rozvoje infrastruktury. Na závěr svého vystoupení též informoval o Indikativním návrhu „cestovní mapy“ výzkumných infrastruktur ČR. V přehledu infrastruktur spadajících do rámce návrhu „cestovní mapy“ byly vedle dalších návrhů na nová zařízení uvedeny projekty ELI (Extreme Light Infrastructure), BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum ve Vestci) a CESLAB (Středoevropská synchrotronová laboratoř v Brně), kterým AV ČR vyslovila podporu.
KULATÝ STŮL k návrhu Nařízení Rady o právním rámci společenství pro Evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI)
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

K tématu Výzkumné infrastruktury českým pohledem vystoupili prof. Karel Kučera (Český národní korpus), dr. František Pazdera (Výzkumná infrastruktura v energetice) a doc. Stanislav Kozubek (Velké výzkumné infrastruktury ve střední a východní Evropě). Na téma Projekty výzkumných infrastruktur v mezinárodním kontextu přednesli příspěvky dr. Pavel Musil (ELI), Nguyen Anh Tuc, MSc. (Hilase) a dr. Bedřich Rus (HiPER).
Před ukončením kulatého stolu vystoupila Ing. Naděžda Witzanyová z MŠMT, která formulovala závěry pro potřeby mandátu pro jednání k návrhu nařízení na unijní Radě pro konkurenceschopnost. Uvedla, že MŠMT má od výzkumné veřejnosti, vůdčích osobností českého výzkumu i administrátorů výzkumu a vývoje mandát pro jednání v Radě EU v tom smyslu, že ČR podporuje původní návrh znění čl. 6 Návrhu nařízení Rady o právním rámci společenství pro Evropskou výzkumnou infrastrukturu. Statut ERI jako mezinárodní organizace je považován za výhodnou formu, a to i z hlediska účinného využití zdrojů na podporu výzkumu v podobě daňových výhod. Provoz evropské infrastruktury výzkumu nebude financovat jeden stát. Zapojení zahraničních partnerů do konsorcií a do financování provozu velkých infrastruktur je tudíž nevyhnutelné. ČR v souvislosti se svým předsednictvím v Radě EU vypracuje závěry Rady pro konkurenceschopnost týkající se ESFRI Roadmap update. V nich bude obsažen požadavek zahrnutí regionální partnerské infrastruktury do ESFRI Roadmap a také do celkové politiky pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru v oblasti výzkumných infrastruktur. Z konference Strenghtening the ERA through Research Infrastructures v březnu 2009 vyplynou pravděpodobně další závěry týkající se udržitelnosti výzkumných infrastruktur v Evropě.
Závěrem lze ještě ke kulatému stolu na téma návrhu zmíněného nařízení uvést, že se ho zúčastnilo 69 zástupců orgánů a organizací, jako jsou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Rada pro výzkum a vývoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Grantová agentura ČR, pracoviště AV ČR, univerzity, kancelář CZELO i velké podnikatelské subjekty (ČEZ, Škoda Holding).
Počet účastníků, množství zastoupených institucí i bohatá diskuze přesahující časové předpoklady programu svědčí o zájmu, který problematika právního rámce pro ERI a obecně výzkumných infrastruktur vzbuzuje. Účastníci ocenili, že kulatý stůl nabídl zřídkavou možnost projednat na tak širokém a různorodém fóru návrh významného unijního dokumentu již v přípravné fázi, kdy lze do jeho obsahu ještě zasáhnout, a že poskytl podstatné podklady k formulaci stanoviska ČR pro jeho nadcházející projednávání v orgánech EU.

JINDŘICH BABICKÝ,
MARCELA PŘESLIČKOVÁ,
Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu (OEI) KAV ČR