ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Od Telče k Římu

V červnu 2015 vyšlo již třetí číslo nového mezinárodního časopisu Convivium, jehož vydavateli jsou Ústav dějin umění AV ČR, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Univerzita v Lausanne. Periodikum navazuje na slavné Seminarium Kondakovianum – časopis stejnojmenného institutu založeného v roce 1927 v Praze na památku Nikodima Pavloviče Kondakova jeho žáky. Seminář a časopis reprezentovaly přání uchovat a prohloubit Kondakovovu průkopnickou badatelskou práci na poli byzantských a středověkých studií, ceněnou v celé Evropě. Dědicem Kondakovova pražského institutu se stal v roce 1953 Kabinet dějin umění, předchůdce současného ÚDU AV ČR.

20_2.jpg

Obnovit tento časopis v období krize publikování, zvláště vědeckého, znamená investovat do oživení zájmů, které spojují východní a západní Evropu skrze její kulturní kořeny, sdílené prostřednictvím Středozemí. Convivium pokrývá rozsáhlé chronologické rozmezí od raně křesťanského období do konce středověku, který ve střední Evropě přetrvával ještě v době italské renesance. Stejně rozmanitá je i šíře studovaných témat. Ústředním zájmem časopisu zůstávají dějiny umění, tzn. témata spojená s obrazy (imagines), předměty, památkami a podobami vizuálního a estetického prožitku, zahrnuty jsou však i disciplíny s dějinami umění spojené v nejhlubším slova smyslu: antropologie, liturgie, archeologie, historiografie a samozřejmě obecná historie. Cílem je otevřít časopis badatelským metodám, spjatým s uvedeným geografickým a časovým rozsahem.

20_1.jpg

Bezprostředním impulzem ke vzniku Convivia se stala schůzka budoucí redakce v Římě v únoru 2014 ve složení Ivan Foletti (Univerzita v Lausanne a FF MU Brno), Serena Romano (Univerzita v Lausanne), Herbert L. Kessler (John Hopkins University, USA), Elisabetta Scirocco (tehdy Kunsthistorisches Institut ve Florencii, dnes Bibliotheca Hertziana v Římě a Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte), Klára Benešovská (ÚDU AV ČR), Zuzana Frantová (FF MU Brno), na níž její aktéři diskutovali zaměření časopisu, podmínky a organizaci jeho vydávání i obsah budoucích čísel. (K okolnostem vzniku časopisu podrobněji Ivan Foletti, From Nikodim Kondakov to Seminarium Kondakovianum and to Convivium, in Conviivum I/1, p. IX–XI.)

20_5.jpg

Ročně vycházejí dvě čísla, z nichž každé zaštiťuje nejméně jeden člen redakční rady. První z čísel se zaměřuje na určité konkrétní téma, druhé je koncipováno jako miscellanea. Všechny články se podrobují anonymnímu recenznímu řízení. Každé číslo obsahuje 5 až 15 článků v angličtině, francouzštině, italštině nebo němčině (s českými a anglickými resumé) a recenze nových publikací.

Šéfredaktorem časopisu je Ivan Foletti, hlavní tíha realizace dosud vydaných čísel spočívá na výkonných a technických redaktorech z řad Semináře dějin umění FF MU Brno a zahraničních spolupracovnících (Adrien Palladino, Johanna Zacharias).

Vědecká rada časopisu se s třetím číslem ustálila na následujících specialistech: Michele Bacci (Univerzita ve Freiburgu); Xavier Barral i Altet (Univerzita v Rennes a Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách); Nicolas Bock (Univerzita v Lausanne); Valentina Cantone (Univerzita v Padově); Clario di Fabio (Univerzita v Ženevě); Ondřej Jakubec (FF MU Brno); Assaf Pinkus (Telavivská univerzita), Xenia Muratova (Univerzita v Rennes); Erik Thunø (Rutgers University, USA); Alicia Walker (Bryn Mawr College, USA). Distribuce se ujalo prestižní belgické nakladatelství Brepols, jež se orientuje na dějiny středověké kultury, umění, literatury a historie.

První tematické číslo se zaměřilo na Circulation as a Factor of Cultural Aggregation: Relics, Ideas and Cities in the Middle Ages, jemuž předcházela v květnu 2014 stejnojmenná konference v Telči. Na starosti je měli editoři Klára Benešovská, Ivan Foletti a Serena Romano ve spolupráci se Zuzanou Frantovou a Alžbětou Ž. Filipovou. Další číslo, složené ze sedmi tematicky různorodých článků a čtyř podrobných recenzí, vyšlo na konci roku 2014 pod editorským dohledem Herberta L. Kesslera a Elisabetty Scirocco.

20_6.jpg
Fota: Archiv ÚDU AV ČR
Mezinárodní konference v Telči (2014) se zúčastnili i špičky oboru, profesoři Serena Romano, Vinni Lucherini, Michele Bacci, Xavier Barral i Altet.

Po uzavření prvního ročníku časopisu se redakce rozhodla k poněkud riskantnímu kroku – totiž k veřejné prezentaci časopisu formou otevřené recenze nezávislých odborníků, kteří před odborným publikem vyslovili názory na obsah prvních dvou čísel. Prezentace se uskutečnila v Římě a zúčastnili se jí recenzenti Tanja Michalsky, současná ředitelka Knihovny Hertziana, profesor Erik Thunø z Rutgers University (který tehdy ještě nebyl součástí Vědecké rady časopisu) a emeritní profesor z univerzity v Udine Valentino Pace. Erik Thunø se věnoval především těm příspěvkům z prvního čísla časopisu, jejichž vědecké kvality si cenil nejvíce. Dále se zaměřil na význam Convivia jakožto časopisu orientovaného na „výměny a interakce“ během středověku. Pochválil i grafické zpracování periodika a jeho spojení s Brepols Publisher.

20_3.jpg
Křest prvního čísla Convivia v ÚDU AV ČR v r. 2014

Tanja Michalsky obrátila pozornost k druhému výtisku a na příkladu všech šesti studií se pokusila dokázat, že Convivium není novým časopisem pouze pro své zaměření, ale také kvůli použitým metodám a pokládaným otázkám. Podle jejího názoru se tak řadí k aktuálně nejmodernějším časopisům v oboru.

Polemické názory Valentina Pace, které rozvířily následnou diskusi, doložily, že prezentace rozhodně nebyla předem domluvenou laudatio. Valentino Pace se pochvalně vyjádřil ke koncepci časopisu, k některým příspěvkům však byl o poznání skeptičtější. Metodologicky se vyhranil např. proti textům Assafa Pinkuse a Michala Ozeriho (From Body to Icon: The Life of Sts Peter and Paul in the Murals of S. Piero a Grado) či Bissery Pentchevy (Mirror, Inspiration, and the Making of Art in Byzantium).

V následné diskusi, kterou moderovala Serena Romano, se bouřlivě polemizovalo o orientaci naší disciplíny a rovněž o generačních proměnách a trendech.

Římská prezentace každopádně zanechala v organizátorech pozitivní dojem. Přítomno bylo asi 60 badatelů z celého světa – mezi jinými Beat Brenk, Francesco Gandolfo ãi Søren Kaspersen. Recepce, které se Conviviu dostalo, ukázala, že tematické i metodologické zaměření vyvolává živý zájem mezi význačnými světovými medievisty.

Na konci června 2015 vyšlo první tematické číslo druhého ročníku Convivia, které je koncipováno jako pocta v současnosti asi nejvýznamnějšímu evropskému uměleckému historikovi Hansi Beltingovi, jenž posunul zásadně nejen nové kontextuální vnímání a interpretaci středověkého umění (přesněji „středověkého obrazu“), ale evropských dějin umění posledních 40 let obecně.

20_4.jpg
Veřejná prezentace časopisu Convivium v Římě v dubnu 2015

Dosud nejobsáhlejší číslo Many Romes. Studies in Honor of Hans Belting, které editovali Herbert L. Kessler a Ivan Foletti, obsahuje patnáct statí spjatých s tématy Beltingova bádání. Jak oba editoři připomínají v úvodu „Hans Belting – A Bridge to Many Romes“, je to právě jeho dílo, které naplňuje podtitul Convivia: „Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and the Mediterraneum“. Zároveň se připravuje druhé číslo, jež bude mít mírně postmoderní nádech (především v dialogu mezi Byzancí a současností).

Convivium vzniká jako periodikum zaměřené na středověký svět v pohybu, ale zároveň je také časopisem, který si přeje být zakořeněn v kontextu střední Evropy. Svědčí o tom jak příspěvky Kláry Benešovské, Kateřiny Kubínové, Jiřího Roháčka a Ondřeje Jakubce v prvních třech číslech, tak i tematické zaměření prvního čísla roku 2016. S názvem Facing and Forming the Tradition. Illustrated Texts on the Way from Late Antiquity until the Romanesque Time se číslo editované Annou Boreczky z budapešťské Národní knihovny věnuje do velké míry i střední Evropě. Jedním z cílů Convivia je totiž reflexe středověké Evropy bez rozdělení, jež narýsovala poslední dvě století. V tomto smyslu se tedy může naprosto harmonicky setkávat Středozemí se střední Evropou, Východ se Západem. Jde o pohled, který lze právem považovat za odkaz Nikodima P. Kondakova.

KLÁRA BENEŠOVSKÁ, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.,
IVAN FOLETTI, Univerzita v Lausanne a FF MU Brno