English
V jízdárně zámku Hluboká nad Vltavou se 27. června 2015 uskutečnila vernisáž ruského umění 19. a první poloviny 20. století. Pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly, mimořádného a zplnomocněného velvyslance Ruské federace v ČR Sergeje Kiseljova a ředitele Ruského střediska vědy a kultury v Praze Leonida Hamzy ji připravila Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Náchodě a Slovanským ústavem AV ČR. Koncepce výstavy vznikla na základě regionální spolupráce mezi AV ČR a Královéhradeckým krajem v letošním a loňském roce.
Fota: Archiv SLÚ AV ČR
U zrodu stála nejprve spolupráce Slovanského ústavu AV ČR a Galerie výtvarného umění v Náchodě. Ta vychází především ze skutečnosti, že se v padesátých letech 20. století převedla do náchodské galerie většina kolekce ruských výtvarných děl, která získal SLÚ AV ČR v meziválečném období od ruských malířů v československé emigraci. Osudy náchodské sbírky ruského výtvarného umění a jejího dalšího vývoje by mohly tvořit samostatnou kapitolu; pro nás je důležité, že se současný ředitel náchodské galerie Mgr. Jan Kapusta již od konce osmdesátých let 20. století systematicky snažil nejen o přehodnocení významu náchodské sbírky ruského umění v rámci České republiky, ale i o odborné zpracování všech obrazů, jejich popis a nové určení autorství. Zároveň dlouhodobě usiluje o zpřístupnění obrazů veřejnosti. Obrat nastal po roce 2000, kdy byla zahájena cílená spolupráce se SLÚ AV ČR. Tehdy zde začala působit dr. Julie Jančárková, jež se kromě jiných odborných aktivit jako jedna z mála v ČR specializuje na studium ruského výtvarného umění. Začal tak pozvolný, avšak systematický výzkum náchodské sbírky a první kroky směřující k jeho publikační podobě. Prostřednictvím smlouvy o regionální spolupráci v posledních dvou letech mohl být výzkum dokončen rychleji a mohla také vzniknout výpravná publikace Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírek Galerie výtvarného umění v Náchodě, která vyjde v nejbližší době.
Původní myšlenka na prezentaci náchodských obrazů veřejnosti získala nový rozměr kvůli zájmu Alšovy jihočeské galerie na Hluboké, která se rozhodla vystavit ruské výtvarné umění i z dalších českých sbírek v turisticky přitažlivém objektu Státního zámku Hluboká. Autorkou koncepce výstavy a její hlavní kurátorkou je, jak jinak, J. Jančárková.
Pod jejím vedením vznikla ojedinělá výstava ruského umění 19. a první poloviny 20. století, která se u nás v tomto rozsahu uskutečnila naposledy zhruba před padesáti lety. Vystaveno je více než 120 uměleckých děl. Exponáty kromě Galerie výtvarného umění v Náchodě zapůjčily Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie hlavního města Prahy, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Národní galerie v Praze, Pražský hrad a turistickým lákadlem jsou i tři zápůjčky z Treťjakovské státní galerie v Moskvě.
Výstava představuje vývoj ruského výtvarného umění. Obrazy z první poloviny 19. století seznamují diváka s osobnostmi ruských dějin a přibližují umělecký rukopis některých ruských malířů z období klasicismu, sentimentalismu a romantismu. Nejpodrobněji je představena druhá polovina 19. století a první polovina 20. století – realistické umění nejvýznamnějšího ruského uměleckého spolku „Peredvižniků“, umění avantgardy a především ruských emigrantů, kteří museli po roce 1917 opustit svou vlast (například Natálie Gončarovová, Alexandr Jakovlev, Mstislav Dobužinskij, Alexandr Benois ad.). Ústřední postavou výstavy, která nese i jeho jméno, je však osobnost známého ruského malíře Ilji Repina. Návštěvníci se seznámí s 23 obrazy tohoto ruského realistického malíře, který na dlouho ovlivnil i vnímání ruských dějin. Vynikají mezi nimi dvě plátna z pozdního období malířovy tvorby – Křížové procesí v dubovém lese (Galerie moderního umění v Hradci Králové) a A. S. Puškin v lyceu 8. ledna 1815 recituje svou poemu „Vzpomínky v Carském Sele“ (Pražský hrad). Kromě obrazů z českých sbírek mají návštěvníci ojedinělou možnost vidět Repinova díla Záporožci píší dopis tureckému sultánovi a Hrbáč, a V šaškovském kostýmu od Viktora Vasněcova, které zapůjčila moskevská Treťjakovská galerie. Obrazy odtud byly naposledy k vidění v bývalém Československu v roce 1973.
Výstava je opatřena rozsáhlými českými a anglickými popisky a potrvá do 27. září 2015.
DANA HAŠKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.