English
Tématu česko-francouzské vědecké spolupráce, která je tradičně velmi úspěšná, jsme se věnovali již v AB 6/2011. Připomeňme tedy jen, že nejvýznamnějšího partnera Akademie věd ČR představuje Centre National de la Recherche Scientifique (CNRS) – veřejná výzkumná instituce, která vznikla v roce 1939.
Obě fota: Archiv ÚCHP AV ČR
Společný česko-francouzský tým; zleva Mounir Traïkia, Pascale Husson, Jan Rotrekl, Adéla Andresová a Magdalena Bendová z ÚCHP
CNRS je rozhodující vědeckou organizací ve Francii a zabývá se především základním výzkumem v různých oborech. Na základě rámcové dohody mezi AV ČR a CNRS badatelé z obou institucí realizovali v uplynulých letech společné dvouleté projekty. V letech 2011–2012 se jich řešilo osm (o dvou z nich viz AB 12/2012). V období 2013–2014 se o podporu ucházelo 22 projektů, a to ze všech tří vědeckých oblastí; po srovnání hodnocení na obou stranách bylo k realizaci vybráno šest projektů. Matematická a numerická analýza kontaktních úloh pro materiály s pamětí – Matematický ústav (vedoucí projektu dr. Pavel Krejčí) a Institut Camille Jordan, INSA de Lyon (Adrien Petrov); Semidefinitní programování v nekonvexních úlohách variačního počtu a optimálního řízení – Ústav teorie informace a automatizace (doc. Martin Kružík) a LAAS-CNRS, University of Toulouse (Didier Henrion); Jaký je vliv molekulární látky na strukturu, interakce a ionicitu iontové kapaliny? – Ústav chemických procesů (dr. Magdalena Bendová) a Institut de chimie de Clermont-Ferrand (Pascale Husson); Inteligentní hydrogely založené na amfifilních gradientových kopolymerech: syntéza, experimentální vlastnosti a modelování – Ústav makromolekulární chemie (dr. Petr Štěpánek) a Institut Pluridisciplinaire de Recherche sur l’Environement et les Matériaux, Hélioparc Pau Pyrenées (Oleg Borisov); Charakterizace epoxidhydrolasy Kau2 a jejích enantiokonvergentních/enantioselektivních variant získaných řízenou evolucí pomocí klasické a rychlé kinetiky – Mikrobiologický ústav (dr. Michael Kotík) a Institut des Sciences Moléculaires de Marseille (Gilles Iacazio); Vzájemné ovlivňování hostitele a laktobacilů: od modelu mouchy k modelu myši / Role střevních laktobacilů v podpoře růstu v juvenilním vývoji – Mikrobiologický ústav (dr. Hana Kozáková) a Institut de Biologie du Développement de Marseille Luminy (François Leulier).
Českým badatelům dává bilaterální spolupráce příležitost k prohloubení kontaktů s renomovanými výzkumnými týmy na partnerském pracovišti CNRS, které následně mají významné dlouhodobé dopady na činnost českého i francouzského týmu. Společná práce umožňuje zavádět nové postupy a metody, a jelikož se směry výzkumu navzájem vhodně doplňují, je navázána dlouhodobá spolupráce. Mezi výstupy patří společné publikace v zahraničních impaktovaných periodikách v daném oboru.
Příkladem jsou zkušenosti dr. Magdaleny Bendové z Ústavu chemických procesů.
Vysoká škola chemická (Ecole Nationale Superieure de Chimie de Clermont-Ferrand) sídlí ve městě Clermont-Ferrand ve střední Francii.
Institut de Chimie de Clermont-Ferrand (ICCF) je výzkumnou organizací, která zahrnuje chemická pracoviště Université Blaise Pascal Clermont-Ferrand, CNRS a École Nationale Supérieure de Chimie de Clermont-Ferrand. Pět chemických laboratoří se zaměřuje na škálu témat – od anorganické chemie, přes fotochemii až po termodynamiku. Touto orientací není nepodobná ÚCHP, který je tematicky zřejmě nejšíře zaměřeným chemickým ústavem Akademie věd. V obou institucích se vědci mohou věnovat svým tématům s podporou expertů z jiných chemických oborů, a tak dodat výzkumu na hloubce. Spolupráce fyzikálních chemiků navíc navazuje na již tradiční vazby Prahy s Clermont-Ferrand. V osmdesátých letech 20. století se totiž tehdejší asistent Katedry fyzikální chemie VŠCHT Praha Vladimír Majer oženil s francouzskou socioložkou a historičkou Françoise, se kterou po několika letech strávených v USA zakotvil na začátku let devadesátých právě na vědeckém pracovišti CNRS při Université Blaise Pascal v Clermont-Ferrand. Stal se tak jakousi „francouzskou spojkou“, z níž těží čeští studenti fyzikální chemie i badatelé z oboru.
Tradiční vazby na Clermont-Ferrand využíváme i v naší termodynamické skupině Laboratoře separačních procesů E. Hály (LSPEH) v ÚCHP. Na konci roku 2012 jsme se s dr. Pascale Husson z výzkumné skupiny Thermodynamique des Intéractions Moléculaires dohodly na meziakademickém projektu, který jsme podávaly s myšlenkou, že se vybavení a expertizy v našich laboratořích vhodně doplňují. Obě nás spojuje zájem o iontové kapaliny, organické soli se škálou pozoruhodných vlastností. Tyto sloučeniny se vyznačují téměř neexistující těkavostí a velmi nízkými body tání, mnohé z nich jsou proto za pokojové teploty kapalné. Díky tomu mají nezanedbatelný aplikační potenciál jako například alternativní rozpouštědla, elektrolyty či maziva. A protože kombinací iontů, z nichž lze iontové kapaliny připravit, je nepřeberné množství, je důležité pochopit, jaký vliv má jejich struktura na fyzikálně-chemické vlastnosti. Toto pochopení velmi usnadňuje návrh nových sloučenin, aby jejich vlastnosti přesně odpovídaly konkrétnímu využití.
Meziakademické projekty jsou především určeny na podporu výměnných pobytů členů týmu, čehož jsme na obou stranách využili. Dokorandi Ing. Adéla Andresová a Ing. Jan Rotrekl se zúčastnili krátkodobých stáží a ve Francii se seznámili s místním laboratorním vybavením i experimentálními postupy; svou prací významně přispěli k úspěšnému řešení projektu. Ing. Andresová kontaktů využila i k získání stipendia francouzské vlády a během doktorandského studia strávila dva měsíce v Clermont-Ferrand (říjen a listopad 2014). A protože nejen vědou živ jest student, seznámili se naši dva doktorandi také s mezinárodní studentskou komunitou univerzity.
Francouzští kolegové Pascale Husson a Mounir Traïkia navštívili Prahu dvakrát. Při první návštěvě P. Husson v říjnu 2013 jsme napsaly v intenzivním pracovním duchu téměř celý článek. M. Traïkia se o měsíc později zúčastnil jednodenního workshopu Focus on Task-Specific Ionic Liquids, který jsme v ÚCHP pořádali v souvislosti s každoroční Hálovou přednáškou; tehdy ji přednesl expert na iontové kapaliny prof. Christopher Hardacre z Queen’s University Belfast. Během druhého pobytu kolegů jsme s úspěchem prezentovali naši spolupráci v rámci kolokvia Vltava Biosciences, které ve spolupráci s AV ČR uspořádal Francouzský institut v Praze.
Ve vědeckém výzkumu je spolupráce mezi týmy, které se navzájem doplňují, vždy přínosem. Různé laboratoře mají odlišná vybavení, ale stejně tak jako v každé lidské činnosti i zde platí, že více hlav víc ví. Diskuse po francouzském způsobu jsou vždy živé, ale přitom věcné a hluboké. Debatní duch je proto na naší spolupráci snad to nejcennější.
MILUŠE HŮLOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR,
MAGDALENA BENDOVÁ,
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.