English
Neorenesanční zámek Silva-Taroucy bude hostit od 30. dubna do 13. září 2015 výstavu Botanické příběhy, svět rostlin – od poznání k využití. Společně ji připravily Botanický ústav AV ČR a Ústav experimentální botaniky AV ČR. Expozici doplní i doprovodné akce v parku, setkání návštěvníků tváří v tvář s protagonisty badatelské práce či seznámení se s pokusnými rostlinnými objekty v botanické zahradě na Chotobuzi. V prvních týdnech výstavu obohatí rozkvetlá krása rododendronů a azalek, za níž mnozí do Průhonic jezdí pravidelně každý rok.
Reprofota: Archiv ÚEB AV ČR
Opravdu nový endemit?
Co tedy uvidíme ve zčásti nově vybudovaném výstavním areálu? Staneme se účastníky příběhů ze života našich věčných souputníků, živitelů, tvůrců našeho prostředí i poskytovatelů stavebních, farmaceutických či kosmetických výrobků a energetické biomasy, rostlin všech tvarů, podob, velikostí, původu… Zámečtí botanikové vysvětlí, jak se měnila naše krajina od poslední doby ledové až dodnes, a ukáží, jaké nástroje bylo třeba použít, abychom ji odhalili. A již vcházíme do druhého příběhu. Dozvíme se, jak se milé rostliny mohou změnit v nepřátele v podobě invazních cizinců a jak lze takovou proměnu předvídat. O pár kroků dále se setkáme s botanikem, který objevil novou rostlinu; řekne nám, co vše se musí stát, aby endemit získal křestní list. Na další cestě narazíme na houby – v mnoha případech nerozlučné spojence rostlin; vysvětlíme si, co která strana tohoto symbiotického vztahu poskytuje a co získává. A již jsme na konci, u vody, jejímž prostřednictvím se pozastavíme nad akutním problémem eutrofizace vodních nádrží, vztahem sinic, rozsivek a řas – mnohé z nás jistě překvapí, co všechno řasy poskytují.
Dlouhá cesta, potkáváme staré známé.
Vstupujeme do široce pojatého putování historií, které připravili experimentální botanici. Začíná počátkem moderní civilizace (člověk-zemědělec), následuje dlouhá cesta krajinou s milníky objevů i omylů, abychom se v cíli seznámili s účelným uplatněním užitkových rostlin a biotechnologie. Na pomyslné cestě postupujeme od neuvědomělého poznání, obraz asyrských bohů opylujících datle, neubráníme se klopýtnutí (hniloba brambor ve čtyřicátých letech 19. století likviduje nejen tuto plodinu, ale decimuje též irskou populaci), vzdáme slávu objevu Mendelově, který se přiblížil představě genů: Watsonův a Crickův model dvoušroubovnice DNA znamenal zrození molekulární biologie, nové poznatky o fytohormonech zásadně mění představu o regulaci růstu a vývoje… Na konci cesty nás čeká výzkum jedlých vakcín rostlinného původu. V tomto rámci se posléze představí i prakticky využité výsledky práce ústavu; fytohormony ze skupiny cytokininů umožnily účinnější in vitro množení užitkových či ohrožených dřevin, cytokininy a jejich deriváty odstraňují vrásky, léčí choroby kůže. Ústav vyšlechtil rozsáhlou skupinu odrůd jabloní (s využitím molekulární biologie) a poskytuje na ně mezinárodně velmi žádané licence. Společensky snad nejvýznamnější je metodický přínos pro čtení (sekvenování) genomu pšenice s využitím izolovaných chromozomů (viz AB 1/2015).
Nestrachujme se, že cesta mezi barevnými panely a trochou informačního textu unaví. Vroubí ji ukázky historické a současné přístrojové techniky, příklady ovlivnění rostlin fytohormony a demonstrace komerčních kosmetických výrobků. Výstava cílí i na generační skupiny návštěvníků. Pro nejmenší jsou připraveny interaktivní prvky: soutěže, kvízy, křížovky, vlastní pokusničení; pro středoškoláky workshop v suchdolském sídle Ústavu experimentální botaniky AV ČR, při kterém se seznámí s moderní analytickou technikou.
Samostatná, ale přitom se navzájem doplňující prezentace dvou botanických ústavů Akademie věd nejen připomíná zakladatelský čin Josefa Hlávky a kontinuitu mimouniverzitního výzkumu, jehož je Akademie věd hlavním představitelem, ale také názorně sděluje veřejnosti, čím se věda v této oblasti zabývá a co může společnosti poskytnout. Přijďte se podívat.
JAN KREKULE,
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.