Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > duben  > Věda a výzkum

K záchraně kulturního dědictví v Mosulu

Kulturní genocidě páchané na severoirácké metropoli se snaží čelit členové České archeologické mise v severním Iráku, kteří pod záštitou Orientálního ústavu AV ČR zahájili projekt Ohrožená architektura města Mosulu. Jeho předmětem je podrobná dokumentace veškerých destrukčních událostí v systematicky likvidovaném městě. Ve světovém měřítku jde o projekt unikátní; jeho podporou se OÚ AV ČR připojuje k úsilí několika institucí v USA, Velké Británii a Německu, které se zasazují o záchranu hmotného i duchovního dědictví v zemích Blízkého východu ohrožených aktuálními válečnými konflikty.

12_2.jpg

12_3.jpg
Všechna fota: Archiv OÚ AV ČR
Satelitní snímek čtvrti Nabí Džirdžís v Mosulu se stejnojmennou mešitou; na horním snímku stav před destrukcí mešity, dole po destrukci (zpracovala Lenka Starková).


Dne 20. června 2014 zahájila teroristická organizace Islámský stát (ISIS, ISIL, Dá’iš) systematickou likvidaci architektonických památek největšího severoiráckého města Mosulu – města, které 10 dní předtím prakticky bez boje obsadila. Od tohoto dne do současnosti IS srovnal se zemí nejméně 29 islámských, pět křesťanských a dvě civilní historické stavby, vesměs nejcennější památky a historické dominanty města. Ničení probíhá ve vlnách.

Tu nejrozsáhlejší (23.–27. července 2014), během níž byla odstřelena i svatyně Nabí Júnus na místě citadely asyrského města Ninive, areál uctívaný stejně muslimy jako křesťany, provázel značný zájem médií. Naproti tomu následující demolice (2. září a 30. prosince 2014 a 3.–11. března 2015) se udály již téměř bez povšimnutí veřejnosti. V polovině března ničivé úsilí Islámského státu výrazně zesílilo, což spolu s rozpoutáním teroru mezi mosulským obyvatelstvem svědčí o snaze napáchat v Mosulu co nejvíce škod a rozšířit strach před plánovaným zahájením osvobozovací operace irácké armády. Předmětem likvidace jsou památkové objekty nejrůznějšího účelu (mešity, madrasy, hrobky, hřbitovy, kostely, archeologické památky, profánní budovy) i náboženské příslušnosti (stavby sunnitské, ší’itské, křesťanské i synkretické). V posledních měsících se množí také útoky na další kulturní hodnoty města (pálení knih, rozkradení a zničení archeologické sbírky mosulského muzea). Všechny náboženské důvody, jimiž Islámský stát na svých videích ničení ospravedlňuje, jsou pouhou záminkou. Skutečným cílem je „vražda města“, útok na jeho sociální integritu, tradice a historickou paměť, demonstrace síly a snaha o zlomení jakéhokoli odporu obyvatel bezohledným zničením nejvýznamnějších kulturních hodnot. Vezmeme-li v úvahu tento záměr a systematičnost a brutalitu jeho uskutečňování, lze říci, že ke kulturní genocidě v Mosulu najdeme jen ojedinělé paralely v současném i minulém světě.

12_1.jpg
Satelitní snímek mešity proroka Júnuse v Mosulu; vlevo stav před destrukcí, vpravo po destrukci (zpracovala Lenka Starková).


Škody způsobené na mosulské historické architektuře jsou nezměrné a fatální. Znamenají téměř úplnou likvidaci unikátního fenoménu islámského architektonického dědictví, děl tzv. mosulské školy ze 12.–13. století. Dopad destruktivní vlny je o to horší, že mosulská středověká architektura nebyla od roku 1907–1908, kdy její základní průzkum podnikl německý archeolog Ernst Herzfeld, předmětem detailní dokumentace ani moderního výzkumu.

Členové České archeologické mise v severním Iráku (archeolog, historik islámské architektury Karel Nováček a archeoložka, specialistka na leteckou archeologii a dálkový průzkum Země, tvůrce a správce GIS databází Lenka Starková ze Západočeské univerzity v Plzni, arabista a historik Miroslav Melčák z Orientálního ústavu AV ČR) začali již loni vyvíjet snahy o záchranu mosulské architektury. Je zřejmé, že v tuto chvíli – ani v blízké budoucnosti – není možné pomýšlet na průzkumné či konzervační práce přímo v místě. Členové týmu proto pod záštitou Orientálního ústavu AV ČR zahájili práci na projektu Ohrožená architektura města Mosulu, jenž sleduje pět následujících cílů:

• Podrobné zmapování destruktivních zásahů za pomoci analýzy satelitních snímků.
• Přesná identifikace zničených objektů (jelikož pro město Mosul nebyla dosud vypracovaná podrobná mapa historických památek, při identifikaci méně známých objektů spolupracujeme s naší mosulskou kolegyní, specialistkou na křesťanskou a islámskou architekturu, která před ISIS uprchla do kurdského Arbílu) a jejich historický a architektonický rozbor ve stavu před destrukcí.
• Sběr obrazové a plánové dokumentace k jednotlivým zničeným památkám (velká část dokumentace nebyla nikdy vydána a nachází se v pozůstalostech badatelů, v archivech institucí a v soukromém držení osob v mnoha zemích Evropy, v USA a v Iráku; ambicí českého týmu je tato cenná data shromáždit a posléze zpřístupnit historikům architektury a památkářům).
• Vytvoření mapy zničených mosulských památek na základě satelitních systémů i historických kartografických materiálů pro dosažení co nejspolehlivější prostorové identifikace památkových staveb v mosulském historickém jádru (pomocí archivních satelitních snímků jsme mj. schopni podobu individuálních architektonických objektů částečně rekonstruovat).
• Vytvoření a zveřejnění informační databáze zničených mosulských památek formou webových stránek.

Uvědomujeme si, že mosulské umělecké dědictví zachránit nemůžeme, věříme však, že projektem lze napomoci k uchování paměti místa a jeho kulturní identity. Informace, které shromáždíme, budou představovat kvalitní základ pro případnou budoucí obnovu města.

MIROSLAV MELČÁK,
Orientální ústav AV ČR, v. v. i.,
KAREL NOVÁČEK,
Západočeská univerzita v Plzni