Akademie pro současnou společnost

Otevření expozice „Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit!“ v Národním technickém muzeu vernisáží 3. března 2015 zahájilo cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. Ředitel NTM Karel Ksandr při této příležitosti připomněl dlouhodobou spolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť například unikátní van de Graaffův generátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla výstava k 60 letům Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; za společnými aktivitami se ale lze ohlédnout i do starší doby, a to zejména za těmi, které se konaly v rámci „Týdne vědy a techniky“. Mimo jiné zde měla veřejnou premiéru také kniha „Sto českých vědců v exilu“ (viz AB 7-8/2011), uskutečnily se tady i akce k roku DNA (viz AB 5/2003).

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Více ve FOTOGALERII

Výročí, jemuž je expozice dedikována, uvedl Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea a současně výborný znalec osobnosti a díla Josefa Hlávky. Připomněl Hlávkovu ideu Akademie i jeho velkorysý finanční vklad instituci. Nemohlo snad být lepších kulis pro představení činorodého stavitele 19. století, který tak hojně cestoval, než vernisáž ve velké dopravní hale s historickými lokomotivami (zdalipak některá z nich nevezla jeho vlak?). Návštěvníci si mohou prohlédnout i česky psanou zakládací listinu České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, která však rozhodně nebyla jediným česky psaným listinným dokladem tohoto typu, jak se někdy chybně uvádí, podotkl K. Ksandr. Upozornil také na skutečnost, že teprve v posledních desetiletích se zhodnocuje význam Josefa Hlávky, který byl v průběhu historie odmítán, ať už za první republiky tím, že se hlásil k Rakousku, za nacistů pro své češství a za komunistů jako podnikatelský element. Své jmění vlastně později „znárodnil“, aby jej věnoval nadaci, kterou založil. A je pozoruhodné, že nejen přežila navzdory 39 pokusům o její zrušení, ale dokonce zůstala nesemletá časem jako jediná z tehdy založených nadací i v rakouském kontextu. Josef Hlávka byl osvíceným mecenášem, který za své skutky nepožadoval slávu ani „někde vystavené logo“, shrnul své vystoupení ředitel NTM.

Když poté za Akademii věd ČR přivítala hosty vernisáže Taťána Petrasová, zdůraznila početnému publiku záměr právě zahájeného výstavního cyklu. Není jím nic menšího než názorně ukázat přínos, kterým AV ČR obohacuje společnost. Historický kontext i současnou úlohu AV ČR připomněla rovněž náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková. Než dostal prostor Komorní orchestr Akademie, aby demonstroval spojení umění a vědy akustickým završením slavnostního večera, pohovořila o výstavě její kurátorka Ivana Lorencová. Aby se návštěvníci neztratili v paletě vědních oborů, témat i osobností, byť zúžené na přírodovědu, techniku a medicínu, bylo nutno vybrat jen jakousi ochutnávku. Na základě průzkumu mezi lidmi ve svém okolí rozdělila expozici do tří částí s pomyslnou síní slávy zakladatelské osobnosti Akademie věd Josefa Hlávky. Představeny jsou významné osobnosti a jejich objevy, které jsou povětšinou spojeny s náročnou a systematickou prací, oddaností vědě, odhodláním a schopností riskovat ve správnou dobu. Jejich dobrodružné příběhy přibližují exponáty, které dokládají mimořádné úspěchy české vědy, například polarograf nobelisty Jaroslava Heyrovského, čočkostroj ze stavebnice Merkur, na němž odlil první měkké kontaktní čočky Otto Wichterle, doklady o práci chemika Antonína Holého či letecká kombinéza fyzika Františka Běhounka. Výstava připomíná i další významné osobnosti Akademie věd – matematiky, fyziky, chemiky, geology, biology, geografy, lékaře, techniky a architekty. Dostalo se také na úspěchy vybraných ústavů AV ČR a výsledky jejich práce. Výstava se též inspirovala poznáním, že mnozí významní vědci a technici získávali sklony k budoucímu povolání ve škole či při hrách doma a veřejnosti se poprvé představuje sbírka historických školních fyzikálních a dalších přírodovědných pomůcek. Zcela určitě návštěvníky potěší historické i současné polytechnické vědecké hračky, které mohou ovlivnit vývoj dítěte a předurčit jeho zájmy. Samostatný oddíl patří dírkovaným stavebnicím včetně slavného Merkura. V doprovodném programu si mohou děti i dospělí zahrát na „malé vědce“ a pod vedením lektora si vyzkoušet badatelskou práci.

Kurátorka výstavy a vedoucí oddělení dějin vědy a techniky Národního technického muzea Ivana Lorencová

Aby představila vybrané osobnosti, autorka výstavy pozvala dále do světa vědy a techniky v jeho barevnosti a různorodosti i nejmenší návštěvníky a přichystala sekci speciálně pro ně. Nechybí v ní kolekce historických výukových předmětů, které ani časem nezastarávají. Vzhledem ke zkušenostem NTM s reakcemi dětí při programech o chemii jsem se vedoucí oddělení dějin vědy a techniky Ivany Lorencové zeptala, zda z nich vycházela i při koncipování Hravé vědy. „Chtěla jsem ji udělat podobně, aby ti nejmenší přistupovali k exponátům školou „nepolíbení“, kdy ještě nevědí, co chemie, fyzika a biologie je. Děti získají svou vlastní první zkušenost, jak věci fungují, mohou si sáhnout na model atomu, zjistit, jak vypadá virus. Budou se ptát, k čemu co je. Tak se může vzbudit jejich zvídavost – základní vlastnost, která často není rozvíjena.

Doslova k uchopení je také unikátní historická stavebnice…
Jde o tzv. Richterovu kotvovou stavebnici z umělého kamene, která se začala vyrábět v Německu v roce 1880. Je doloženo, že si s ní hrál malý Albert Einstein. Těžko můžeme tvrdit, že měla vliv na jeho další rozvoj, ale věřme, že ano; vždyť například také architekt Walter Gropius ji uváděl jako jednu ze svých oblíbených hraček. Výroba pokračovala asi do roku 1963 a naštěstí byla v devadesátých letech 20. století obnovena nadšenci z celého světa, kteří poznali její pozitivní roli. Koupila jsem jí čtyři sady, uvidíme, jak na ni budou děti reagovat.

V souvislosti s podněcováním zájmu o vědy jste zmínila též vynikajícího chemika Bohuslava Braunera.
Malý Bohuslav, jenž pocházel z bohaté měšťanské rodiny, viděl chemickou laboratoř pro děti, kterou přivezl Vojtěch Náprstek z Londýna, a velice po podobné toužil. Rodiče se mu ji snažili sehnat, a protože u nás v té době fungovala firma Aloise Kreidla, který je vyráběl, našel malý Brauner dětskou chemickou laboratoř pod stromečkem. Později vzpomínal, že ho právě tehdy začala chemie bavit, a skončilo to až jeho osobním přátelstvím s D. M. Mendělejevem a odbornou prací, které se celý život věnoval.

Prozradím, že spolupracujete na projektu, jímž se česká věda představí v zahraničí, a to na přípravě expozice pro EXPO 2015 v Miláně. Svým záměrem vychází z výstavy o využití badatelských výsledků prof. Antonína Holého, kterou jste pro NTM připravili s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.
O výstavě k 60. výročí ÚOCHB se dozvěděla Česká centra a projevila zájem o podobnou expozici, která by putovala po síti Českých center ve světě. Původní „koule“ se třemi metry na výšku se ale do expozice nevejde, a pokud bychom ji zmenšili, byly by jednotlivé panely příliš malé. Musíme tedy změnit tvar objektu, ovšem u koncepce šesti mnohoúhelníků zůstaneme. Tentokrát nepřed­vedeme fluoren, nýbrž nanočástici, která může vypadat i jako tableta. Na EXPO v Miláně se představí během dvou týdnů české kultury s premiérou 1. července 2015.

Věda a technika bude návštěvníky pražského Národního technického muzea bavit do 19. července 2015.

MARINA HUŽVÁROVÁ