English
Česko-francouzské vědecké vztahy jsou tradičně velmi bohaté a úspěšné. Příkladem je dlouholetá spolupráce Akademie věd ČR s mnoha výzkumnými institucemi Francie. Od roku 1993 se vědecká spolupráce mezi ústavy AV ČR a francouzskými institucemi rozvíjí v rámci několika dohod, z nichž nejvýznamnější jsou úmluvy s Národním centrem vědeckého výzkumu (CNRS), Národním ústavem jaderné fyziky a fyziky částic (IN2P3 při CNRS), Vysokou školou společenských věd, Paříž (École des Hautes Études en Sciences Sociales – EHESS), Střediskem humanitních věd při Melonově nadaci v Paříži (Maison des Sciences de l’Homme – MSH) a Institute de France – Académie des Sciences.
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: ředitel FZÚ AV ČR Jan Řídký, ředitel Ganil, IN2P3 Sydney Gales, ředitel IN2P3-CNRS Jacques Martino a ředitel ÚJF AV ČR Jan Dobeš. Nad podpisem smlouvy dohlíží předseda Rady pro zahraniční styky AV ČR Jan Palouš.
První ze spolupracujících partnerů – Národní centrum vědeckého výzkumu (Centre National de la Recherche Scientifique – CNRS) – je veřejnou výzkumnou institucí, založenou v roce 1939, která spadá pod Ministerstvo pro vysoké školství a výzkum Francie. Jako rozhodující vědecká organizace ve Francii se zabývá především základním výzkumem v různých oborech. Jejím úkolem je provádět nebo zadávat výzkumné práce, které mají význam pro pokrok vědy a pro hospodářský, sociální a kulturní rozvoj na mezinárodní úrovni. V čele stojí předseda CNRS (v současnosti prof. Alain Fuchs), jemuž je podřízena Správní rada, dva generální ředitelé (ředitel pro výzkum a ředitel pro ekonomiku), dále pět oborových ředitelů (pro styk s médii, mezinárodních vztahů, etické komise, vnitřní samosprávy a Výboru pro uplatnění žen) a ředitelé deseti národních institutů.
CNRS má k dispozici přes 1100 laboratorních, výzkumných a servisních středisek, spravovaných centrálně nebo administrativně připojených k jiným organizacím. Se svými 34 000 zaměstnanci (z toho 25 630 je zaměstnanců stálých – 11 450 výzkumných pracovníků a 14 180 techniků, laborantů a administrativních pracovníků) a celostátní územní působností vykonává CNRS činnost ve všech vědních oborech. Základní roční rozpočet CNRS činí 3,204 miliardy eur, z toho 677 milionů je alokováno na výzkum (pro rok 2011). Rozpočet CNRS na výzkum tvoří kolem 20 % celkového výzkumného rozpočtu Francie.
Hlavním programem CNRS je využívat a aplikovat výsledky výzkumu, informovat o vědeckých projektech, podílet se na výzkumu a přispívat k dalšímu rozvoji vzdělání a vědy. Rovněž má analyzovat vnitrostátní i mezinárodní situaci a perspektivy v jednotlivých vědních oborech a formulovat hlavní směry vědní politiky ve Francii.
V laboratořích CNRS pracují vynikající badatelé ze všech vědních oborů – podstatnou část své vědecké kariéry zde prožilo 16 laureátů Nobelovy ceny za vědu a 11 laureátů Fieldsovy Medaile za vědu.
CNRS jako hlavní vědecká instituce multidisciplinárního charakteru, která svou činností zahrnuje všechny vědní obory, tvoří soustavu deseti hlavních výzkumných ústavů, jež se dále člení na specializovaná výzkumná centra. Hlavními výzkumnými ústavy CNRS jsou: Ústav biologických věd (INSB), Ústav chemie (INC), Ústav ekologie a životního prostředí (INEE), Ústav humanitních a sociálních věd (INSHS), Ústav pro informatiku (INS2I), Ústav systémového inženýrství a vědeckých informací (INSIS), Národní ústav pro matematiku (INSMI), Ústav fyziky (INP), Národní ústav jaderné fyziky a fyziky částic (IN2P3), Národní ústav pro kosmický výzkum (INSU). CNRS přednostně podporuje mezioborovou spolupráci (zvláště s univerzitami) umožňující rozvoj nových vědních oborů a odpovídající potřebám ekonomiky a společnosti. Mezioborové vědní aktivity naznačují názvy některých výzkumných programů CNRS: Informace, komunikace a věda; Životní prostředí, energie a dlouhodobě udržitelný rozvoj; Nanovědy, nanotechnologie, materiály; Astročástice: částice ve vesmíru.
Správa CNRS je decentralizována – 19 regionálních zastoupení zajišťuje přímou správu výzkumných center a laboratoří v regionech, udržuje přímé vztahy a spolupracuje tak s místní samosprávou, partnerskými institucemi a firmami. Tímto způsobem se dostává podpory vědeckým projektům v jednotlivých regionech. CNRS má více než 1200 center výzkumu a služeb (Unités de recherche), z nichž 95 % spolupracuje s univerzitami a dalšími výzkumnými institucemi v zemi; od roku 1999 zřídilo CNRS 593 inovačních center.
Spolupráci mezi AV ČR a CNRS stvrdila nová podoba smlouvy ze dne 16. května 2011, kterou podepsali vedoucí představitelé obou institucí: Jiří Drahoš a Francesca Grassia.
Zahraniční spolupráce CNRS vychází mj. z 85 bilaterálních dohod s 60 zeměmi z celého světa a dále z 343 programů mezinárodní vědecké spolupráce. V rámci CNRS působí 114 evropských a mezinárodních společných laboratoří, 93 mezinárodních výzkumných seskupení a 22 mezinárodních společných center výzkumu. Laboratoře CNRS ročně přijmou 5000 zahraničních vědeckých pracovníků-stážistů a 1714 zahraničních badatelů – interních zaměstnanců. Mimo to má CNRS stálé zahraniční zastoupení v mnoha zemích světa (v Bruselu, Johannesburgu, Moskvě, Pekingu, Santiagu de Chile, Washingtonu, Hanoji aj.).
Akademie věd ČR uzavřela s CNRS rámcovou dohodu o vědecké spolupráci, která kromě výměn vědeckých pracovníků v rámci společných projektů a mezinárodních projektů vědecké spolupráce PICS (Programmes internationaux de coopération scientifique) umožňuje další nové formy spolupráce. Jedná se např. o společné laboratoře LEA (Laboratoire européenne associée), které poskytují možnost operativní spolupráce zúčastněných týmů; evropská/mezinárodní výzkumná seskupení GDRE/GDRI (Groupement de recherche européen ou international), tj. mezinárodní propojení několika partnerských výzkumných pracovišť zabývajících se společnou vědeckou tematikou a umožňující efektivní a pružnou spolupráci; společné mezinárodní laboratoře UMI (Unité mixte internationale) s jednotným sídlem ve Francii nebo v partnerské zemi.
Novou podobu dohody AV ČR s CNRS podepsali představitelé obou institucí nedávno – 16. května 2011 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. V rámci nové dohody uzavřel zároveň Fyzikální ústav AV ČR a Ústav jaderné fyziky AV ČR dohodu o vytvoření evropské společné laboratoře s názvem LEA-NuAg (European Associated Laboratory – Nuclear Astrophysics and Grids).
Národní ústav jaderné fyziky a fyziky částic při CNRS je jediným národním ústavem CNRS, který s AV ČR pojí přímá dvoustranná dohoda o vědecké spolupráci, a to v oblasti výzkumu v jaderné fyzice a fyzice částic.
Spolupráce s Vysokou školou společenských věd se zaměřuje na vědeckovýzkumnou a pedagogickou činnost v interdisciplinárním pojetí a s komparativní perspektivou. Ta souvisí se zvyšováním vědecké kvalifikace a se zdokonalováním jazykových znalostí ve spolupráci s Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách v Praze (CEFRES).
Obdobná spolupráce existuje s pařížským Střediskem humanitních věd při Melonově nadaci v Paříži; nadace přiděluje stipendia pro studijní pobyty mladým vědcům ze společenskovědních oborů.
Vedle meziakademické česko-francouzské spolupráce je tradiční platformou pro rozvoj česko-francouzských vědeckých styků také Program integrovaných akcí „BARRANDE“. Tento program zasazený do rámce mezivládní vědecko-technické spolupráce ČR s Francií a řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR umožňuje účast česko-francouzských výzkumných projektů ze všech vědních oblastí.
JITKA TESAŘOVÁ,
Referát zahraničí SSČ AV ČR, v. v. i.