Vědecká spolupráce s Pobaltím

Kooperace Akademie věd ČR s pobaltskými zeměmi (Litva, Lotyšsko a Estonsko) je dlouhodobá. Do roku 1989 se uskutečňovala dohodou s Akademií věd SSSR a se zaměřením na technické obory. Po roce 1990 směřuje spíše k humanitním a sociálním oborům, a to především v Litvě a částečně v Lotyšsku; Estonsko zůstává v zájmu vědců z ústavů I. vědní oblasti (Fyzikální, Astronomický ústav, Ústav termomechaniky aj.).

Foto: Archiv KAV
Prováděcí protokol 2009–2012 mezi AV ČR a Estonskem (2008) podepsali (zleva) Jüri Engelbrecht a Jan Palouš.

Akademie věd ČR uzavřela nové dohody s již samostatnými státy Litvou a Lotyšskem v roce 1994, s Estonskem v roce 1996. Hlavní obory spolupráce představují literatura, folklor a umění; historie a etnografie; filologie a přírodní vědy.
Partnerskými organizacemi AV ČR jsou Akademie věd uvedených zemí. Od roku 1990 jsou vzájemně propojeny trilaterální dohodou (tzv. „Baltsko-severská“ spolupráce). Regulérní vztahy udržují nejen za účelem výměny informací, ale také v rámci dohod o výměnných pobytech vědeckých týmů s cílem řešit projekty a udělovat individuální stipendia pro práci v archivech, knihovnách a účast na vědeckých akcích. Kromě podpory a financování mezinárodní mobility se jejich zástupci setkávají s kolegy z Finska, Švédska a Norska na konferencích Baltic Conferences on Intellectual Cooperation (jednotlivé země se v pořádání střídají).
Zúčastněné Akademie se zapojují do mezinárodních organizací: ALLEA (Federation of ALL European Academies; v letech 2006–2011 byl vedoucím předsednictva prof. Jüri Engelbrecht, viceprezident Estonské AV), ICSU (International Council for Science), EASAC (European Academies Science Advisory Council) a IAP (InterAcademy Panel), Lotyšká a Estonská AV do UAI (International Union of Academies of Humanities and Social Sciences). Spolupráce AV ČR s uvedenými zeměmi se realizuje přímo mezi akademickými pracovišti prostřednictvím smluv o řešení konkrétních témat nebo dvoustrannými dohodami.

Zdroj: Wikimedia Commons, Rimantas Lazdynas
Budova Litevské akademie věd ve Vilniusu

Partnerskou organizací na Litvě je Litevská akademie věd (Lietuvos mokslų akademija – LMA); ta vznikla stejně jako Litevská SSR AV v roce 1941. Od roku 1989 se objevovaly tendence k samostatnosti, o rok později se LMA přeměnila na síť 17 vědecko-výzkumných institucí. V únoru 1991 byla vyhlášena samostatná Litevská akademie věd se sídlem ve Vilniusu.

Sestává z pěti sekcí: Humanitní a sociální vědy; Chemie, fyzika a matematika; Biologie, medicína a geovědy; Zemědělství a lesnictví a Technické a inženýrské vědy. Vedena je prezidiem, které tvoří prezident AV, viceprezident, generální tajemník, členové a předsedové vědeckých sekcí. Vedle podpory vědeckých institucí a nadací vydává publikace, učebnice, sponzoruje sympozia a konference. Zřizuje 15 pamětních cen a ocenění; zapojení mladých vědců a studentů do výzkumu podporuje 10, respektive 15 cenami. S Litevskou bankou uděluje od roku 2008 Cenu Vladase Jurgutise. Do spolupráce s LMA se v Česku zapojují především ústavy z II. a III. vědní oblasti (Biologické centrum, Ústav organické chemie a biochemie, Etnologický ústav), zastoupeny jsou však i technické disciplíny (viz například neformální kooperace skupiny prof. Jurase Banyse ve Vilniusu a oddělení dielektrik FZÚ).

Zdroj: Wikimedia Commons
Sídlo Lotyšské akademie věd v Rize

Lotyšská akademie věd (Latvijas Zinātņu akadēmija) je nástupcem několika vědeckých společností. Jejími předchůdci byly Kuronská společnost pro literaturu a umění založená v roce 1815 a Komise pro vědu, která vznikla jako součást Rižské lotyšské společnosti (1869). V roce 1932 byla reorganizována do Výboru pro vědu se statutem soukromé akademie věd. Jako AV Lotyšské SSR začala působit v únoru 1946; jádro tvořili vědci z Lotyšské univerzity a Lotyšské zemědělské akademie. V roce 1992 se transformovala v klasickou akademii věd s jednotně volenými členy z řad význačných lotyšských i zahraničních vědců a učenců – dělí se na řádné členy akademiky, čestné, zahraniční a členy korespondenty.

Společně tvoří Valnou hromadu stojící v čele AV – se Senátem AV volí prezidenta a Dozorčí radu. Akademie sestává z pěti divizí – fyzikálních a technických věd; sociálních a humanitních věd; zemědělství a lesnictví; Centra pro vědu a technologie; Komise pro terminologii. Spolupracuje s 26 zahraničními partnerskými organizacemi, zapojila se do programů EU EUREKA (2000), ERA-NET a COST. S Lotyšskem spolupracují ústavy III. vědní oblasti (Ústav pro soudobé dějiny, Filosofický ústav a EÚ); například ÚSD a FLÚ mají uzavřenou smlouvu s Ústavem filozofie a sociologie Lotyšské univerzity, k níž rovněž využívají bilaterální dohody mezi AV ČR a LZA.

Zdroj: Wikimedia Commons, Ave Maria Moistik
Estonská akademie věd v Tallinu sídlí v bývalém paláci Unern-Sternberg (1865–1868, architekt Martin Gropius).

Estonsko patřilo k nejsilnějším partnerům, neboť zde v letech 2000–2006 rostly výdaje na vědu a výzkum nejrychleji ze všech členských států EU. Věda a výzkum se financují převážně ze státního rozpočtu prostřednictvím cíleného a základního financování, výzkumných grantů a také národních programů výzkumu a vývoje; část pochází z rozpočtů obcí a měst, darů či příjmů získaných z hospodářských činností v oblasti VaV. V důsledku hospodářské recese a globální krize (2008) se však příznivý vývoj estonského hospodářství zastavil, což ovlivnilo i spolupráci s AV ČR: estonská strana požádala o snížení roční výměnné kvóty – situace přetrvává dodnes. V roce 2008 byla na sedm let zřízena Estonská vědecká nadace s úkolem zprostředkovat mobilitu vědců a postdoktorandů a vynikajícím vědeckým pracovníkům pomoci se žádostmi o vědecké granty v Estonsku i v zahraničí. Jejím cílem je podpořit konkurence­schopnost estonských výzkumných a vývojových institucí a mezinárodní spolupráci.

Estonská akademie věd (Eesti Teaduste Akadeemia – ETA) vznikla v roce 1938 jako asociace špičkových vědců a stipendistů. Původně sídlila v univerzitním městě Tartu, které se považuje za centrum vzdělanosti a kultury – nachází se zde nejstarší a nejuznávanější estonská univerzita a rovněž observatoř, s níž spolupracují astronomové z ASÚ. V roce 1946 přesídlila do Tallinu.mEstonskou akademii věd vede Valné shromáždění; vedení sestává z prezidenta, dvou viceprezidentů, generálního ředitele, vedoucího oddělení a nevýkonných členů volených Valným shromážděním. Akademie disponuje osmi týmy odborníků, kteří jsou členy komisí a rad – například pro energii, populaci a veřejné zdraví, mezinárodní vztahy, ochranu přírody a životního prostředí aj. Členěna je do čtyř divizí: astronomii a fyziku; informatiku a inženýrství; biologii, geologii a chemii a humanitní a sociální vědy. Pod hlavičkou ETA existují i instituce se samostatným rozpočtem: Under and Tuglas Literature Centre a Estonian Academy Publishers. K přidruženým institucím, svazům a sdružením patří například Tartu Observatory, Institut ekologie na Tallinské univerzitě, Akademická knihovna Tallinské univerzity, Ústav pro estonštinu, Estonské muzeum literatury, Ústav pro mezinárodní a sociální studia Tallinské univerzity a Pěstitelský ústav Jögeva.

Vedle již uvedených mezinárodních organizací je ETA zapojena ve strukturách EU (výbory expertů, poradní orgány, evropské programy a projekty apod.), v EURAXESS (podpora vědců a jejich rodin), v projektu Complexity-NET (6. RP); od roku 2006 se účastní projektu Researchers’ Night (7. RP), který se zaměřuje na popularizaci vědy. Na základě 29 meziakademických dohod spolupracuje se zahraničními AV a dalšími partnerskými organizacemi.

Spolupráce AV ČR zahrnuje všechny vědní obory; zapojují se především FZÚ, ASÚ, ÚT, ÚSD a HÚ. Dosud se uskutečňovaly výměnné pobyty za účelem navázání spolupráce, popřípadě opakovaných návštěv, které se zaměřovaly na řešení společných úkolů ustavených převážně na základě přímých meziústavních dohod. Například ÚT navázal několikaleté pracovní kontakty na základě Smlouvy o vědecké spolupráci s CENS (Centre for Nonlinear Studies Institute of Cybernetics at Tallinn University of Technology), jejímž tématem jsou Nelineární vlny v nehomogenních tělesech. Výzkum se soustředí na vlny v elasticky nelineárních tělesech, numerické metody modelování šíření vln v heterogenních tělesech a fyziku rázových vln. Oddělení optických materiálů FZÚ spolupracuje s fyzikálním oddělením Tartu University, vědci ASÚ s observatoří v Tartu.

Od roku 2015 se bude spolupráce mezi AV ČR a Estonskou AV realizovat prostřednictvím společných tříletých vědecko-výzkumných projektů. V současnosti se k posouzení přijímají návrhy projektů. Obdobný systém plánuje AV ČR zavést v příštích letech také s Litvou a Lotyšskem.

DANUŠE PAZOURKOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR