ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > leden  > Ocenění

Čestné oborové medaile

Badatelé z pracovišť Akademie věd ČR převzali 2. prosince 2013 čestné oborové medaile. Prof. Pavel Chráska z Ústavu fyziky plazmatu obdržel čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR, prof. Pavel Mareš z Fyziologického ústavu a dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

15_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Pavel Chráska z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, Pavel Mareš z Fyziologického ústavu AV ČR a Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR


Prof. Pavel Chráska nastoupil do ÚFP počátkem 80. let minulého století společně se skupinou spolupracovníků a expertů v oblasti materiálového inženýrství. Po velmi krátké době se mu podařilo efektivně spojit materiálový výzkum s plazmovým stříkáním – a vybudovat kompaktní celek, který se stal jedním z pilířů ústavu. V letech 1998–2010, kdy zastával funkci ředitele, vytvořil z ústavu homogenní soubor pracovišť na špičkové světové úrovni v mnoha významných oborech fyziky plazmatu. Prof. Chráska patří mezi výrazné osobnosti rovněž na úrovni AV ČR – působil jako člen Ekonomické rady AV ČR, dále jako člen Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj a jako zástupce ředitele Grantové agentury ČR. Uvedenou činností výrazně přispěl ke zvyšování prestiže AV ČR i ústavu samého. Zásluhou prof. Chrásky vznikly v ÚFP po roce 2000 dvě špičkové vědecké infrastruktury (výkonový laser PALS a tokamak COMPASS), jež patří i do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur.

Prof. Pavel Mareš se zaměřuje na vývojovou problematiku. Je spoluautorem práce o zrakových evokovaných potenciálech u novorozenců (druhá ve světové literatuře). Po školení v experimentální elektrofyziologii u dr. Jana Bureše se přeorientoval na výzkum na laboratorních zvířatech. Po příchodu do FGÚ ČSAV v roce 1967 začal studovat epileptické záchvaty v nezralém mozku; popsal mnohé základní zákonitosti vzniku, šíření a ukončení epileptických záchvatů na různých stupních vývoje a změny účinků antiepileptik. Za studie, které předznamenaly obnovení zájmu o neuroontogenezi v dalších laboratořích, především v USA, obdržel v roce 1989 American Epilepsy Society Award as a Distinguished Basic Scientist. Ve FGÚ vedl 21 let oddělení vývojové epileptologie a v letech 1995–2003 stál v čele ústavu. Více než čtvrt století působí v České lize proti epilepsii. Po publikaci modelu věkově vázaných záchvatů vyvolaných N-metyl-D-aspartátem (1992) se stále častěji zaměřuje na vývoj úlohy jednotlivých neurotransmiterů v epileptických záchvatech a kombinované použití elektrofyziologických a behaviorálních metod k tomuto studiu.

Dr. Radim Šrám patří mezi mezinárodně uznávané vědce v oblasti genetické toxikologie, molekulární epidemiologie a studia vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Od roku 1991 vede oddělení genetické ekotoxikologie v ÚEM. V letech 1991–2011 byl řešitelem mnoha národních a mezinárodních projektů (EU, US EPA, HEI). Založil a koordinoval významný vědecký projekt zabývající se vlivy znečištěného životního prostředí na lidské zdraví Program Teplice (Teplice I, 1991–1996; Teplice II, 1997–2000; Program Znečištění ovzduší a zdraví). Od roku 2008 vedl rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, který byl zaměřen jak na hodnocení vlivu znečištěného ostravského ovzduší na zdravotní stav populace, zejména dětí, tak na studium genotoxicity látek přítomných v ovzduší Ostravska a jejich škodlivé účinky na genetický materiál. Ve studiích o vlivu znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství jsou prioritní poznatky o vlivu karcinogenních PAU na nitroděložní růstovou retardaci (IUGR) a změny exprese genů u novorozenců. Nejnovější jsou jeho poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na nemocnost dětí a genetický materiál dobrovolníků v Moravskoslezském kraji. Dr. Šrám byl řešitelem 15 mezinárodních grantů – PHARE, EU, HEI (USA), NIEHS (USA), v letech 1993–1995 působil jako prezident European Environmental Mutagen Society. V roce 2000 obdržel The EEMS Fritz Sobels Prize, v roce 2008 Cenu ­ministra životního prostředí ČR a Cenu Česká hlava.

red