Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
všichni vážení hosté, dámy a pánové!
Nepřišel jsem jako představitel Senátu Parlamentu ČR, ale jako člověk, který chce poděkovat mnohým z vás, především prof. Jiřímu Drahošovi, za spolupráci, kterou jsme v posledních dvou a půl letech zahájili.
Memorandum, které bylo mezi AV ČR a horní komorou Parlamentu uzavřeno, nám dává určité mantinely a vytyčuje možnosti, kde si můžeme být vzájemně prospěšní.
Mohu říci, že za více než dva roky se prospěšnost opravdu dostavuje. Akcí, které se v Senátu konají a jichž se zúčastňují a aktivně k daným tématům vystupují odborníci, vysokoškolští učitelé a profesoři, kteří jsou svou moudrostí přínosem pro naše rozhodování, velmi přibylo.
Jsou to také akce, které mají význam v době, ve které žijeme. Chci proto poděkovat pracovníkům Historického ústavu AV ČR, kteří nám v r. 2013 pomohli s důstojným připomenutím 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
Jako výraz poděkování a uznání jsme představitelům vědy, výzkumu a vysokého školství z rozhodnutí Senátu (r. 2011) zavedli udělování Pamětních stříbrných medailí Senátu PČR v předvečer státního svátku svatého Václava. V plejádě návrhů jde každoročně o asi 15 jmen, ve které se pravidelně objevují lidé z oblasti, kterou reprezentujete vy.
Jsme přesvědčeni, že v naší společnosti chybí úcta k autoritám, a to i proto, že se o nich zřídkakdy hovoří. Zavedením jmenovaného ocenění se to snažíme alespoň trochu napravit, protože se domníváme, že v udělování státních vyznamenání je poměrně malý prostor.
U činnosti, kterou se zabýváte, tj. oblastí vzdělávání, výzkumu a jeho aplikacemi, chci potvrdit, o čem jsem mnohokrát hovořil s prof. Drahošem a nedávno s prof. Rudolfem Zahradníkem, kdy jsem měl tu čest ho přijmout v Senátu a poděkovat mu za práci při jeho životním jubileu. Jde o diskusi, která se vede zejména v kruzích průmyslníků, kterou také někdy slyším a pamatuji si ji z doby, kdy jsem byl ještě členem tripartity, tj. že by se měly zavádět principy měřitelnosti přínosu výzkumu pro průmysl a společnost. Jsem výrazným zastáncem toho, že zavádět taková kritéria je velmi nebezpečné. Jde o kritéria poškozující naši společnost. Jako příklad se uvádí, že pokud by nebylo některých prací například prof. Antonína Holého, které směřovaly jinam, jako vedlejší produkty by se neobjevily významné objevy například k omezování rozšiřování nemoci AIDS.
Takové příklady je potřeba prezentovat, a to nejen mezi politiky, ale vůbec ve společnosti. Fakt, že se zdůrazňuje, aby všechno mělo rychlý efekt, který se okamžitě ekonomicky prokáže, je nebezpečný, protože mezi občany často dopadá na úrodnou půdu. V oblasti vzdělávání, vědy, výzkumu je to však nebezpečné a zavádějící.
Při setkáních s průmyslníky je proto nutno hovořit o tom, že je potřeba základnímu výzkumu nechat svobodný prostor pro bádání, poskytnout mu zdroje odpovídající vyspělým zemím, protože je to jediná šance, kde se urodí a kde bude také možnost do praxe převést nové objevy a poznatky.
Zrovna v den konání Akademického sněmu mám setkání s představiteli průmyslu, Svazu průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských svazů, na němž budu o této otázce hovořit, protože s každou novou vládou vyvstává nebezpečí, že se opět objeví nový atak na přesnější měření přínosu v oblasti aplikovaného výzkumu. Jsem hluboce přesvědčen, že to není dobrá cesta.
Děkuji za spolupráci, která se rozvinula a která funguje doufám i z druhé strany – jistě bude pokračovat. Přeji vám, aby vaše práce byla nadále úspěšná a abyste cítili, že vás společnost potřebuje, že si vás váží.