Inovace hýbou Evropou – jakou roli hraje výzkum v nové inovační strategii?

Evropská unie zveřejnila 6. října 2010 dlouho očekávanou strategii v oblasti inovací pod názvem Vlajková iniciativa Evropy 2020 – Unie inovací. Význam tohoto sdělení podtrhuje skutečnost, že jej s podporou předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa společně připravili dva členové EK: komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn a místopředseda EK Antonio Tajani, který odpovídá za průmysl a podnikání. Podle jejich slov „…jsou inovace klíčem k udržitelnému růstu a spravedlivější a ekologičtější společnosti …a jediným způsobem, jak vytvořit trvalá a dobře placená pracovní místa, která odolají globalizačním tlakům, je výrazné zlepšení evropských inovací“.


Foto: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Unie inovací představuje nový strategický přístup jednak k řešení problémů, jako je změna klimatu, energetická bezpečnost, zajištění potravin, zdraví a stárnutí populace, a jednak k odstranění překážek, které brání nápadům pronikat na trh (nedostatek financí, roztříštěnost výzkumných systémů a trhů, nedostatečné využívání veřejných zakázek v oblasti inovací, pomalé zavádění norem, problematika patentů a práv k duševnímu vlastnictví). Jinými slovy: v Evropě přetrvávají nepříznivé rámcové podmínky pro inovace a fragmentace výzkumu a vývoje, což ohrožuje její konkurenceschopnost v globálním měřítku.

Zvláště výzkum a vývoj (VaV) hrají v tomto ohledu velmi významnou úlohu. Budoucí unijní výzkumné a inovační programy mají zohledňovat cíle strategie Evropa 2020 i Unie inovací a zaměří se na řešení společenských výzev. Posílí se jak úlohy Evropské rady pro výzkum, tak i úlohy průmyslu při definování priorit VaV. Na vytváření vědecké základny pro tvorbu politik se bude významně podílet Společné výzkumné středisko EK (JRC) a nově vznikající Evropské fórum pro budoucí aktivity.

Ve strategii Evropa 2020, kterou v červnu 2010 schválila Evropská rada, byl znovu potvrzen cíl navýšení výdajů na VaV na 3 % HDP, jehož se nepodařilo dosáhnout v uplynulých deseti letech v rámci Lisabonské strategie. Následkem tohoto navýšení by do roku 2025 mohlo vzniknout až 3,7 milionu nových pracovních míst, k čemuž bude ovšem zapotřebí další milion výzkumných pracovníků.

Některá opatření se proto orientují právě na posílení financování nejen unijních, ale i národních a regionálních programů na výzkum a inovace. Jde především o snazší přístup malých a středních podniků k Rámcovým programům ve VaV a k programu CIP, zatraktivnění podmínek pro soukromé investice a navýšení a zjednodušení strukturálních fondů pro VaI. Rozpočet uvedených unijních programů, na jejichž pokračování po roce 2014 Evropská komise již pracuje, adekvátně zohlední nové nasměrování a plnění cílů Unie inovací. Odborníci rovněž připravují nový režim pro přeshraniční rizikový kapitál; posílení se dočká také Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF).

Dosavadní úsilí k budování Evropského výzkumného prostoru (ERA), realizované zejména prostřednictvím vzájemného učení členských států tzv. otevřenou metodou koordinace, nepřineslo žádoucí výsledky. Proto v roce 2012 navrhne EK rámec pro Evropský výzkumný prostor a podpůrná opatření k odstranění překážek mobility a přeshraniční spolupráce tak, aby mohl vstoupit v platnost do konce roku 2014. Evropská komise bude řešit otázky, jako je mobilita mezi zeměmi i sektory, vytvoření Evropského doplňkového důchodového fondu, otevřený přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, soulad strategií EU a členských států v oblasti mezinárodní spolupráce a zásadní pokrok v budování prioritních evropských výzkumných infrastruktur.

Do konce roku 2011 by měly členské státy začít realizovat nové strategie pro odbornou přípravu výzkumných pracovníků a zatraktivnit jejich pracovní podmínky. EK k tomu přispěje návrhem nezávislého mezinárodního hodnotícího systému vysokých škol a vytvářením znalostních aliancí mezi vzdělávacími institucemi a podniky. Důraz bude spočívat na kvalitě vzdělávání doktorandů i na vyváženém zastoupení žen a mužů ve výzkumném prostředí. EK v současnosti pracuje také na integrovaném rámci pro vývoj a podporu e-dovedností pro inovace a konkurenceschopnost.

EK zmapovala nejlépe fungující evropské národní a regionální systémy výzkumu a inovací a připravila nástroj pro sebehodnocení (příloha I sdělení). Na jeho základě by členské státy měly provést hodnocení svých systémů, identifikovat klíčové výzvy a následně navrhnout a realizovat jejich reformy. EK současně přislíbila vytvořit nový indikátor měřící podíl rychle rostoucích inovačních společností v ekonomice. S okamžitou platností začne monitorovat celkový vývoj na základě 25 ukazatelů srovnávacího přehledu výzkumu a inovací (příloha II sdělení).

Zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a jeho znalostních a inovačních společenství (KIC) je významným impulzem pro evropské inovace a technologie. Tento model je dosud v Evropě výjimečný nejen tím, že pokrývá celý inovační řetězec, ale představuje i novou formu řízení a financování. EIT připraví Strategickou inovační agendu za účelem rozšíření svých aktivit v souladu s Unií inovací, se zaměřením na zakládání nových společenství, užší vztahy se soukromým sektorem a posílení úlohy v oblasti podnikání. Ještě letos by měla vzniknout nadace EIT, která přispěje k dlouhodobému řešení otázek financování.

Základními znaky inovačních partnerství je zjednodušení, nasměrování a lepší koordinace s cílem zefektivnit celý řetězec od výzkumu k inovacím a trhům. Odborníci zmapují existující nástroje a iniciativy, definují chybějící prvky a možné překryvy a následně zajistí co nejefektivnější využití existujících nástrojů, případně jejich zdokonalení či zrušení nefunkčních. Tato partnerství zkvalitní výzkum a vývoj, zkoordinují investice, urychlí tvorbu norem a zvýší poptávku.

Inovační partnerství musí splňovat dvě hlavní kritéria – reagovat na velkou společenskou výzvu a mít evropskou přidanou hodnotu. Pilotní inovační partnerství bude zahájeno v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (detailní popis obsahuje příloha III sdělení). Po roce fungování EK vyhodnotí efektivnost tohoto nového přístupu a v kladném případě navrhne vytvoření nových, např. pro inteligentní města, hospodárné využívání vody, neenergetické suroviny, inteligentní mobilitu či udržitelné a produktivní zemědělství. Přes-ná a jasná kritéria pro výběr partnerství připraví EK ještě do konce tohoto roku.

Sdělení detailně popisuje nejen časový harmonogram dosažení všech stanovených kroků do roku 2020, ale definuje i odpovědnost všech relevantních hráčů – Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, členských států. A to jak národních vlád, tak i regionálních orgánů. O Unii inovací poprvé diskutovala Rada pro konkurenceschopnost v polovině října tohoto roku v Lucemburku. Schválit by ji měla Evropská rada na prosincovém summitu v Bruselu. Nově zřízenou webovou stránku o Unii inovací naleznete na http://ec.europa.eu/research/innovation-union.

ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR