Setkání akademií V4: My nechceme pouze přežít

Každoroční setkání vedení Akademií zemí České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, tzv. Visegrádské čtyřky, se v letošním roce konalo ve dnech 23.–24. září 2010 v konferenčním centru AV ČR v Třešti. K jednání byli letos přizváni též předsedové akademií věd Rakouska a Bulharska, předseda a výkonný ředitel ALLEA – federace evropských akademií, zástupce německé Společnosti Maxe Plancka a zástupce Evropského sdružení výzkumných a technologických organizací (EARTO).


Všechna fota: © Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Předsedové Akademií V4 tradičně oceňují špičkové mladé vědce.
Zleva: Bartlomiej Dyniewicz, Jiří Drahoš, Fedor Gömöry a József Pálinkás.

Visegrádské akademie věd se již deset let snaží koordinovat svou vědní politiku jak na národní, tak na celoevropské úrovni. V úvodu dvoudenního zasedání účastníci diskutovali o finančním zabezpečení činnosti svých institucí a aktuálních změnách v organizaci vědy a výzkumu na národní úrovni i v rámci jednotlivých akademií. Téměř všichni zástupci nejvýznamnějších národních vědeckých institucí konstatovali stagnaci nebo pokles institucionální podpory. Citelně chybějí prostředky na inovace výzkumných infrastruktur. Nejdramatičtější pokles rozpočtu, téměř o 50 %, otřásá bulharskou Akademií, která produkuje 60 % vědeckých výsledků v zemi. Rovněž na Slovensku mají být sníženy výdaje na celou oblast vědy a výzkumu. Polská akademie stojí před zavedením nového systému hodnocení vědy a výzkumu, a tudíž i před změnami rozdělování finanční podpory. Profesor Jiří Drahoš informoval o přepokládaném 3% poklesu rozpočtu AV ČR v příštím roce, který by neměl mít pro její činnost likvidační následky, ač zdůraznil: „My nechceme pouze přežít!“

Akademie ve středoevropské oblasti se s ohledem na sníženou finanční podporu snaží řídit výzkum co nejefektivněji, hledat rovnováhu zdrojů financování, podporovat především špičkový výzkum a výrazně diferencovat odměňování. Velkou roli v tomto procesu hraje podpora mladých talentovaných vědců a vytváření podmínek pro přijímání odborníků ze zahraničí. Společnost Maxe Plancka podporuje cirkulaci mozků např. rozvíjením „programů partnerských skupin“ v mnoha evropských zemích, do nichž se zapojují domácí a hostující vědci. Zakládá přitom nové ústavy jak ve spolkových zemích Německa, tak v zahraničí.

Důležitá je spolupráce akademií s vysokými školami. Akademie nevnímají univerzity jako konkurenci, naopak, spolupráce s nimi je velice úspěšná a produktivní. Většina akademií s univerzitami vytváří společné laboratoře a týmy a na pracovištích akademií realizuje výzkum velké množství doktorandů. Akademie mohou s vysokými školami spojit síly především při budování a provozu velkých vědeckovýzkumných infrastruktur.

S cílem průběžně představovat vědecké výsledky publikované v národních jazycích zemí středoevropského a východoevropského regionu vydávají akademie Visegrádské čtyřky internetový Středoevropský časopis společenských a humanitních věd. Objem publikovaných abstrakt v angličtině na webových stránkách časopisu se významně rozrostl a nyní patří mezi nejvýznamnější zdroje vědeckých informaci z tohoto regionu. Předseda AV ČR jménem všech přítomných poděkoval odstupujícímu předsedovi ediční rady Jacku Kornackému za jeho dlouholetou úspěšnou činnost.

Maďarská a Polská akademie věd se podílejí na intenzivních přípravách svých vlád na předsednictví Radě Evropské unie. Tak jako v době českého předsednictví je připravován i program zaměřený na rozvoj vědy a výzkumu. Maďarsko se hodlá zaměřit na problematiku ochrany podzemních a povrchových vod, zajištění výživy a s tím související výzkum klimatu. Velkou váhu přikládá regionální spolupráci v Podunají. Maďarsko spolu s UNESCO chce dát Světovému vědeckému fóru skutečně globální rozměr a ob jeden rok toto vrcholné setkání pořádat i na jiných kontinentech.

Polsko spolu s Francií připravuje několik aktivit k oslavě stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Marie Curie-Skłodowské. Polské předsednictví se soustředí na využití intelektuálních zdrojů, stimulaci růstu intelektuálního kapitálu EU a na lepší koordinaci a integraci v rámci Evropského výzkumného prostoru.

Jüri Engelbrecht, předseda ALLEA, ale i další účastníci hovořili o záměru vytvořit mezinárodní sdružení mladých vědců Young Academy, které by na různých úrovních jednání zastupovalo hlas nové generace evropských vědců. Letos např. byli poprvé mladí vědci přizvání na letní zasedání Světového ekonomického fóra v čínském Tchien-ťinu (Tianjin). Všeobecné přesvědčení o tom, že by toto mohlo být zajištěno pouze založením nové panevropské organizace, zatím v našich akademiích nepanuje. O tom, že akademie chtějí vytvářet co nejlepší podmínky pro mladé vědce a poskytovat prostor pro diskusi o formování vědní politiky, aby se do ní mohlo promítnout i jejich hledisko, panuje shoda.

Ostatně v Třešti byla mladá generace vědců pří-tomna po celou dobu zasedání. V závěrečný den předsedové visegrádských akademií již tradičně ocenili čtyři špičkové mladé vědce, tentokrát z oblasti materiálového výzkumu. Letošní laureáti Imre Miklós Szilágyi, Bartl/omiej Dyniewicz, Peter Vršanský a Ondřej Podrazký na zasedání představili výsledky svého výzkumu a sklidili potlesk.



Vrcholní představitelé Akademií věd Visegrádské čtyřky, Jiří Drahoš, József Pálinkás, Michal Kleiber a Eva Majková, vydali na závěr společné prohlášení k posílení Evropského výzkumného prostoru. Mimo jiné kladou důraz na přípravu 8. rámcového programu a na kohezní politiku EU, které by měly umož-nit expanzi kapacit výzkumu a vývoje do všech členských států, aby byl skutečně využit jejich intelektuální potenciál. Žádají o prioritní podporu stávajících a nově zakládaných center excelence tak, aby se jednotlivé evropské regiony rozvíjely rovnoměrně. Národní vlády jsou vybízeny, aby jejich politika soustavně podporovala udržitelný inovační cyklus a základní výzkum všech vědních disciplín.

ROBERT ZIKA,
Odbor zahraniční spolupráce KAV ČR