Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Mauric Remeš (1867–1959)

MUDr. Mauric Remeš se narodil 21. července 1867 v Příboře na Moravě. Zahájil zde svá gymnaziální studia, která ukončil v Litomyšli. Po absolvování vídeňské lékařské fakulty, kde byl promován na doktora, nastoupil roku 1892 v Olomouci jako sekundární lékař zemské nemocnice a porodnice. Později působil jako praktický a od roku 1900 jako železniční lékař. Po převratu byl jmenován Vrchním zdravotním radou a šéflékařem Ředitelství státních drah v Olomouci.

Mauric Remeš (1867–1959)
Mauric Remeš (1867–1959)

Medicína však nebyla oborem, v němž Remeš dosáhl největšího uznání. Již od gymnaziálních let se totiž věnoval přírodním vědám, zaměřil se především na paleontologický a geologický vývoj území Moravy. Navazoval tak na rodinnou tradici, protože jeho otec Bedřich – taktéž lékař – byl sběratelem zkamenělin. Mauric již tak rozsáhlou paleontologickou sbírku svého otce několikanásobně rozšířil a zařadil se mezi majitele nejbohatších a vysoce ceněných sbírek. Na jeho cestě za poznáním jej ovlivnila řada vědeckých osobností. Na gymnáziu to byl mezi jinými prof. J. Novák, ve Vídni botanik A. Kerner von Marilaun a mineralog A. Schrauf. V Praze jej zaujala práce zoologa a paleontologa dr. A. Friče.

Středem Remešova zájmu se tak stala geologická a paleontologická studia, zvláště pak tzv. štramberský tithon (v roce 1904 publikoval stejnojmennou studii). Zkoumal a zpracoval faunu štramberských vápenců – štramberské bivalvy, gastropoda, krinoidy, asteridy a echinidy; tithonské svinky – Palaeosphaeroma uhligi a Sphaeroma strambergense; patologii korýšů aj. Své práce uveřejňoval především v časopisech České akademie věd a umění, Říšského ústavu geologického ve Vídni, Moravského zemského muzea a Přírodovědeckého klubu v Prostějově. Jeho studie se staly ceněným doplňkem monografií K. A. von Zittela a jeho školy o karpatském tithonu.

Druhým významným tématem Remešových prací byl čelechovický devon. Jeho sbírka místních devonských zkamenělin byla nejbohatší sbírkou toho druhu vůbec. Studie o čelechovickém devonu (např. Urda Moravica z doggeru Chřibů aj.) publikoval Remeš v odborných časopisech, mezi jinými ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově, Časopisu Moravského zemského muzea a Věstníku Státního geologického ústavu ČSR. V práci Dodatky ke geologické mapě E. Tietzeho výrazně opravil a doplnil Tietzeho geologickou mapu. Společně s R. Kettnerem jako první objevili silur na Moravě u Stinavy.
Vzhledem ke své lékařské profesi uveřejnil ­MUDr. Remeš též řadu článků s medicínskou problematikou a k dějinám lékařství v různých odborných časopisech, jmenujme alespoň Časopis českých lékařů a Lékařské rozhledy. Věnoval se též přednáškové činnosti.

V literárně-historickém oboru vydal korespondenci Františky Stránecké, spisovatelky a sběratelky lidového umění; sestavil nejen její bibliografii, ale připravil pro tisk její Pohádky. Vedle toho vydal také dopisy prof. Jana Havelky, etnografa, archeologa a spoluzakladatele Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. K oběma výše uvedeným jej pojili rodinné a přátelské styky – F. Stránecká byla matkou jeho švagrové a J. Havelka rodinný přítel. Stal se autorem řady beletristických prací, cestovatelských příběhů a rád vykresloval osudy obyčejných lidí. Dále uveřejnil i např. životopis hudebního skladatele Josefa Nešvery.
Mauric Remeš působil řadu let ve funkci předsedy Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. Inicioval rozdělení muzejního časopisu na část přírodovědnou a duchovědnou. Společně s prof. J. Augustou vydali první učebnici všeobecné paleontologie. Byl nejen uznávaným a výjimečným odborníkem, ale i činnou kulturní osobností a jako takový se významně přičinil o rozvoj kulturního života v Olomouci.

Za své zásluhy byl odměněn členstvím v řadě vědeckých společností. Stal se dopisujícím členem ČAVU, KČSN, brněnského Přírodovědeckého klubu a Přírodovědecké společnosti, řádným členem ČSNRB, externím členem Státního geologického ústavu ČSR, členem Moravské přírodovědecké společnosti a čestným členem Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci.
K hlavním dílům Maurice Remeše patří Jeskyně v devonském vápenci u Předmostí (1901), Přehled zeměpisný a přírodovědecký okresu příborského (1917), Příspěvky k balneologii Moravy a Slezska (1929).

DANIELA BRÁDLEROVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.