Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Keplerův odkaz kosmickému věku

Do rudolfínské Prahy přišel Johannes Kepler (1571–1630) jako matematik ovlivněný Koperníkovým učením a ve skupině astronomů kolem Tychona Braha se podílel na zpracování jeho měření dráhy planety Mars. Tolerantní společenská atmosféra tehdejší Prahy Keplerovi umožňovala soustředěné bádání, které vyvrcholilo v roce 1609 vydáním jeho opus magnum Astronomia Nova.

Keplerovo muzeum - Karlova ulice 4
Keplerovo muzeum - Karlova ulice 4, Praha 1

Kromě domněnky, že se Slunce otáčí okolo své osy, kterou Johannes Kepler vyslovil mezi prvními, kniha – v úplném překladu Nová astronomie, založená na příčinách, aneb Nebeská fyzika, pojednaná prostřednictvím komentářů týkajících se pohybů – obsahovala především formulaci prvých dvou zákonů o pohybu těles ve sluneční soustavě. Třetí zákon Kepler publikoval o deset let později v práci Harmonices mundi.
Keplerovy výsledky dokončily tzv. koperníkovský převrat v astronomii, když výrazným způsobem zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje poznání, které od základů změnilo filozofické vidění světa. Jeho Zákony znamenaly definitivní průlom do strnulé aristotelovské fyziky i filozofie, zformovaly základní zdroje moderní astronomie a inspirovaly rozvoj mechaniky nebo analytické geometrie. „Keplerovy zákony jsou dobrým příkladem toho, jak dlouho lze čekat na praktické uplatnění. Stalo se tak až v roce 1957, kdy pomohly konstruktérům k tomu, aby začali vypouštět kosmické družice či umělé sondy,“ vysvětluje Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i.

ASTRONOMIA NOVA
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

U příležitosti čtyřstého výročí publikování mimořádného díla uspořádalo Národní technické muzeum v Praze ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Akademií věd ČR a dalšími institucemi ve dnech 24.–27. srpna 2009 mezinárodní konferenci Keplerův odkaz v kosmickém věku – 400 let od publikace Keplerovy Astronomia Nova. Konference je českým příspěvkem do kalendáře akcí Mezinárodního roku astronomie, který podporují Organizace spojených národů a UNESCO. (V Praze jej 7. ledna 2009 na pražském Staroměstském náměstí oficiálně zahájil Janez Potočnik, eurokomisař pro vědu a výzkum – viz AB1/2009.) Záštitu nad ní převzal ministr kultury ČR Václav Riedlbauch.
Významné výročí připomíná také emise známky s Keplerovým portrétem a výkladem prvního a druhého zákona o eliptické dráze a rychlosti pohybu planet okolo Slunce, kterou pokřtili Horymír Kubíček, ředitel Národního technického muzea, Jiří Grygar, předseda Českého organizačního výboru IYA 2009, a Ulrich Fuchs, výkonný ředitel projektu Linz – hlavní kulturní město Evropy 2009.
Známku od akademického malíře Jana Ungráda doplňují logo EUROPA a texty Johannes Kepler – Astronomia Nova 1609 – Mezinárodní rok astronomie 2009. Vydání „keplerovské“ známky doprovázela prezentace multimediálního CD, které obsahuje Keplerovy latinsky psané spisy Dissertatio cum Nuncio Sidereo (1612) a Astronomia Nova Aitiologetos (1609).

Keplerovské výročí připomíná také známka s portrétem tohoto proslulého astronoma.
Keplerovské výročí připomíná také známka s portrétem tohoto proslulého astronoma. Na snímku v rukou jejího autora akademického malíře Jana Ungráda.

Konference se zúčastnilo více jak 80 vědců z celého světa, zaznělo na ní na 30 referátů o vědeckých i kulturně-společenských aspektech vzniku Keplerových zákonů a o vlivu této etapy na další rozvoj vědeckého a filozofického myšlení. Potvrdilo se na ní mimo jiné, jak dalekosáhlý význam mají tyto zákony pro budoucí vývoj astronomie, kosmonautiky, matematiky, mechaniky nebo i geodézie. Konference pomohla také poodhalit vztahy mezi Keplerem, Galileem a Tychonem Braha.
Pražský pobyt německého astronoma, astrologa a matematika připomíná od 25. srpna 2009 nově otevřené Keplerovo muzeum v Praze na Starém Městě v Karlově ulici č. 4. – v domě, v němž Kepler žil v letech 1607–1612. Expozice vznikla s podporou majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a České astronomické společnosti. Na malé ploše na návštěvníky čeká deset informačních panelů, výstavu doprovázejí poutavé počítačové animace a repliky přístrojů, s nimiž Kepler pracoval.

LUDĚK SVOBODA