Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Obsah, úvodník

Vážení a milí čtenáři Akademického bulletinu,

tento rok, sám o sobě významný, na sebe nabalil nečekaně mnoho „doprovodných akcí“. Chtělo by se až říci, že počátek českého předsednictví v Radě EU, tak dramaticky zahájený palivovou krizí, následovaný izraelským konfliktem a poté pádem naší vlády, jako by jen pokračoval krizovým scénářem financování českého základního výzkumu. Neoddechli jsme si tedy po náročném předsednickém půlroce, naopak jsme rovnýma nohama skočili do „zkumavkové revoluce“. To tu ještě nebylo, aby se vědci hlasitě bránili, i když Akademie nebojuje o život poprvé. Analogii s událostmi starými „pouhých“ 16 let rozebírá Antonín Kostlán v článku Likvidace Akademie věd – nebo její „privatizace“? (viz http://kostlan.blog.respekt.cz).
Peníze – ty cinkavé, jež jsou vždy „až“ na prvním místě – teprve ukážou, kam se pokutálejí a jak nám a dalším generacím pak všechno převyprávějí odborníci na historii. A já najednou zjišťuji, že jsme právě historii ve víru dění tak trochu opomněli.
Jen namátkou: letos je tomu 425 let, co čas v Čechách odpočítává grego­riánský kalendář, Galileo Galilei předvedl před 400 lety svůj první dalekohled, před 225 roky vzniklo spojením čtyř měst Královské hlavní město Praha a v témže roce pobořila povodeň Karlův most, uplynulo 215 let od narození spolutvůrce české přírodovědné terminologie Karla Bořivoje Presla a Joachima Barranda o pět roků méně. Slavíme 200. výročí narození Charlese Roberta Darwina a 150 let od vydání převratné knihy O vzniku druhů přírodním výběrem. Před 185 lety se narodil Bedřich Smetana (zemřel 1884), je to 140 roků od smrti Jana Evangelisty Purkyně, v témže roce (1869) zahájila činnost údajně první česká banka – Živnostenská banka pro Čechy a Moravu (kde je dnes konec její samostanosti?), byl potvrzen statut České polytechniky a narodil se Aleš Hrdlička. Před 130 lety spatřili světlo světa Bedřich Hrozný i Albert Einstein, ale např. také Karel Hašler, zatímco o pět let později zemřel „otec“ genetiky Johann Gregor Mendel. Ve stejném roce (1884) se stal greenwichský poledník základem pro udávání zeměpisné délky a určení světového času GMT. Před 100 lety se narodil Nicolas Winton, který o 30 let později zachránil stovky židovských dětí. Před 80 lety vypukla velká hospodářská krize… V rychlém průletu historií nelze vynechat smrt Jana Opletala, uzavření vysokých škol, ani popravy a deportace studentů před sedmi desítkami let, smrt Heliodora Píky před 60 roky. Půl století se honosí česká věda Nobelovou cenou, kterou obdržel Jaroslav Heyrovský. Před 40 roky stanul první člověk na Měsíci, ale také se upálili Jan Palach a Jan Zajíc. První transplantaci srdce u nás provedli před čtvrtstoletím odborníci v IKEM. A konečně před 20 roky nastal čas revoluce a vzbouření, padla berlínská zeď a s ní i komunismus ve východní Evropě. Nastal čas demokracie i technokracie, čas nadějí i zklamání, čas budování i tunelování…

MARINA HUŽVÁROVÁ