Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > leden  > Věda a výzkum

Vědci podávají politikům pomocnou ruku

Začátek tohoto roku je významný, protože Česká republika bude jeho první polovinu předsedat Evropské unii. S tím je však spojena značná zodpovědnost nejrůznějších subjektů, které se na evropském integračním procesu podílejí. Orientace v celé škále problémů není jednoduchá a je zřejmé, že politici pro svá rozhodnutí o některých zásadních otázkách potřebují kvalitní a vědecky podložené informace.

To je také důvod, proč se Akademie věd ČR spolu s dalšími třiadvaceti národními akademiemi věd členských zemí EU podílí na činnosti Expertní rady pro vědu evropských akademií (EASAC – European Academies Science Advisory Council), která chce napomáhat komunikaci vědců s politiky. Do pracovních skupin této rady nominují jednotlivé akademie své odborníky.
Kanál řeky Amstel před budovou Královské nizozemské akademie věd v Amsterdamu
Kanál řeky Amstel před budovou Královské nizozemské akademie věd v Amsterdamu
FOTO: Robert Zika, Archiv KAV ČR

V listopadu minulého roku manažeři akademií a zástupci ALLEA, ESF a Švýcarské AV diskutovali v Královské nizozemské akademii věd v Amsterdamu o možnostech a formách komunikace s evropskými institucemi a také o tom, jakým způsobem mohou akademie – respektive EASAC – ovlivnit proces evropské integrace, aby se do něj promítalo i vědecké hledisko. Zaměřují se proto na legislativu EU a na funkci jednotlivých orgánů evropské administrativy. Expertní rada v současné době vytipovala čtyři obory, jimiž se politici aktuálně zabývají – geneticky modifikované plodiny, ochrana životního prostředí, infekční choroby a energetika. Témat se samozřejmě objevuje mnohem více; závisí ovšem na zájmu členských akademií, oslovených expertech a také na finančních možnostech. Jednotlivé expertizy pojednávají o zmíněných tématech srozumitelným jazykem, rozhodně ale politikům nepředkládají konkrétní doporučení. Veřejné činitele spíše seznamují s vědeckými poznatky o daném problému.
Jiným projektem, jímž se prolamují bariéry mezi vědou a politikou, je tzv. „párování poslanců“ Evropského parlamentu. Poslanci i vědci, kteří projeví zájem, si jsou navzájem představeni, zůstávají v kontaktu a o vědeckých i politických aspektech hovoří osobně.
Diskuse v Amsterdamu se též dotýkala efektivity a vlivu publikací Expertní rady. Svým zaměřením nemá tato společná snaha na evropské úrovni obdobu. Pro srovnání: tzv. Forward Looks – nástroj Evropské vědecké nadace (ESF) – slouží k sebereflexi výzkumných institucí a odpovídá na otázky typu: Jakou vědu potřebujeme pro další vývoj? Jakým způsobem má být věda financována? EASAC pro změnu začleňuje výsledky vědy do různých souvislostí politického života – nebo, jak to definoval zástupce Academie Europaea David Coates, „identifikuje mezery, které politici mají ve svých scénářích“. Účastníci amsterdamského zasedání se shodli, že významnějšího vlivu publikací na místní úrovni by se dosáhlo jejich překladem do národních jazyků. To by ovšem bylo pro mnohé akademie příliš nákladné.
EASAC podobně jako jiné celoevropské zastřešující instituce obtížně financuje svou činnost. Získává pouze příspěvky od členských organizací, které většinou nepokryjí všechny náklady, a tak je do jisté míry závislá na sponzorování jednotlivých projektů národními akademiemi věd. Sponzorující akademie vytvoří pracovní skupině zázemí a poskytne jí nutnou administrativní podporu. Tato situace není ideální a je vnímaná jen jako provizorium. Akademie věd i celoevropské vědecké instituce čeká nelehký úkol; zřetelně definovat svou úlohu jak na národní, tak i evropské úrovni. K tomu budou muset koordinovat svou vědní politiku, lépe komunikovat s médii a usilovat o lepší systém financování celoevropských vědeckých institucí. Publikace EASAC lze zdarma stáhnout z webových stránek http://www.easac.org/page.asp?id=29.

ROBERT ZIKA,
Zahraniční odbor KAV ČR