Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > leden  > Věda a výzkum

Kulturní aspekty globalizace: interkulturní a transkulturní dialog

V reprezentativních prostorách hlavní budovy Akademie věd ČR se uskutečnil v polovině listopadu minulého roku 8. ročník mezioborové konference Filosofie a sociální vědy. Její třídenní program byl věnován kulturním aspektům globalizace se zaměřením na dialog mezi kulturami. Konferenci zorganizovalo Centrum globálních studií (společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Filozofické fakulty UK v Praze), Oddělení morální a politické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Katedra politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně.

Své přednášky prezentovalo 26 filozofů a sociálních vědců, kteří vystoupili v deseti sekcích: Současný globální řád; Vzdělávání a věda v globální podobě; Média a kultura; Prezentace mezinárodní zprávy Social Watch; Kritika globální uniformity a zneuznání; Interkulturní dialog a nezápadní civilizace; Role víry a náboženství v současné době; Konflikty mezi kulturami; Pluralita vs. univerzalizmus; Kultury a jejich ohrožení; Kultura a hegemonie; Interakce kultur v globální době.
Na konferenci své příspěvky přednesli také respektovaní autoři z dalších akademických či univerzitních pracovišť v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Liberce, Bratislavy, Prešova a jiných měst, z nichž přijelo mnoho diskutantů a posluchačů. V této souvislosti je vhodné upozornit, že listopadová konference s převážně českou účastí je komplementární k „mezinárodní“ konferenci, kterou Centrum globálních studií každoročně pořádá po dobu pěti dnů ve třech paralelních sekcích v květnu za účasti kolem 100 zahraničních hostů.

Oleg Suša a Marek Hrubec z Centra globálních studií
Oleg Suša a Marek Hrubec z Centra globálních studií
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Konferenci zahájil Marek Hrubec, který Centrum globálních studií vede. Poté, co přivítal účastníky, pohovořil o záměrech a cílech konference. Jelikož byl její program velmi „nabitý“, dovoluji si upozornit alespoň na některé příspěvky.
Jako první pohovořil na téma Kultura globálního občanství a globální média Oleg Suša. Uvedl, že tendence kritizovat vlivné instituce v podmínkách globalizace jde často ruku v ruce se silným zklamáním z modernity a materiálního vývoje a také z téměř neomezovaných vojenských a technologických institucí, které ohrožují udržitelnost planetární biosféry. Žijeme s novými a nesmírnými riziky. Nejistota je tím, co bude ovlivňovat životní svět a zkušenosti většiny lidí v blízké budoucnosti. Martin Šimsa hovořil na téma Dialog mezi jedinci a kulturami, texty a kontexty a analyzoval význam kontextu, který formuje identity lidských bytostí, pro porozumění jedincům, kulturám a textům. Na druhé straně poukázal také na skutečnost, že pro vytváření jejich identit je podstatné, jak se vymezují vůči jiným kulturám, jedincům a textům, což může proces porozumění značně komplikovat.
Josef Velek v přednášce O neintervenci: interpretace, kritika, univerzalizmus srovnal pohled dvou významných politických filosofů, Michaela Walzera a Daniela Bella, na proces demokratizace a liberalizace v Číně. V příspěvku nazvaném Dvacáté století jako válka se Daniel Kroupa inspiroval Patočkovými Kacířskými eseji a hovořil o tom, že svět hledající únik před temnou stránkou lidského života, k níž patří konečnost a „konflikt v bytí“, proměnil „boj za mír“ takovým způsobem, že definoval dvacáté století jako válku. Nyní proto před námi stojí otázka – bude století jednadvacáté jiné? V návaznosti na předchozí příspěvek Hynek Tippelt v přednášce Proč 20. století jako válka? rozebíral psychoanalytické pojetí agresivity a destrukce. Postavil vedle sebe Patočkovo „kacířské pojetí“ války jako něčeho v jistém obranném smyslu smysluplného a smysludárného a freudovské pojetí války jako jednu z podob, v níž se může externalizovat pud smrti. Poté se tázal, nakolik freudovský determinismus a instinktivismus umožňuje hledat způsoby, jak s lidskou destruktivitou zacházet, přičemž dospěl k závěru, že jednou z podmínek zmírnění současného mezinárodního napětí je uskutečnění „destruktivní revoluce“ podobné té, která se v průběhu 20. století odehrála v oblasti sexuality. Ladislav Hohoš v prezentaci Multikulturalizmus alebo globálna uniformita analyzoval v návaznosti na amerického ekonoma Roberta B. Reicha obavy, jež plynou z napětí mezi kulturní pluralitou a planetární unifikací.
Jako téma představily multikulturalismus v zemích Evropské unie (zejména na Slovensku) také slovenské autorky Remišová a Lašáková. Marta Kolářová pojala svůj referát Globalizovaná kultura a antropologie jako promyšlení proměny antropologie jako vědy – jejího předmětu i metod – za podmínek globalizace. Dříve se antropologie zabývala kulturou ve smyslu toho, jak je určitá skupina lidí (kmen, etnikum atd.) vázána k určitému místu a jak jejich teritorium přikládá jejich životům kolektivně smysl. Globalizace vyňala kulturu z jejich místa a mnoho lokalit se proměnilo na prostory kulturní směsi. Globalizovaný svět je světem „kultury v pohybu“, v němž dochází k procesům de-lokalizace a re-lokalizace kulturních prvků.
Konferenční sekce se věnovala globálnímu dialogu mezi kulturami a lidským právům.
Konferenční sekce se věnovala globálnímu dialogu mezi kulturami a lidským právům.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Součástí konference byla také prezentace dvou nových titulů, které vydalo nakladatelství Filosofia v edici Filosofie a sociální vědy (svazky 28 a 30). Jedná se o knihu Marka Hrubce a kol. Sociální kritika v éře globalizace (práce českých, slovenských, amerických a čínských autorů) a sborník editovaný Markem Hrubcem Interkulturní dialog o lidských právech: západní, islámské a konfuciánské perspektivy. Stojí za to upozornit, že sborník je svým obsahem na českém knižním trhu jedinečný, protože nenahlíží na téma lidských práv pouze z euroamerického hlediska, jak tomu v současnosti obvykle bývá, ale je mimořádným souborem studií autorů, kteří pocházejí z různých kultur a analyzují lidská práva ze svých rozdílných – západních, konfuciánských či islámských – stanovisek.
Centrum globálních studií v brzké době představí další novou knihu, tentokráte od Erazima Koháka, která vychází rovněž v nakladatelství Filosofia v anglickém jazyce pod titulem Heart and Horizon: Cultural Identity and Global Humanity in Czech Philosophy a do jara příštího roku bude k dispozici také v češtině.
Na závěr bych rád čtenáře pozval na příští ročník konference, který bude věnován tématu Politické aspekty globalizace: perspektivní modely politického uspořádání.

MARTIN BRABEC,
Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Filozofické fakulty UK v Praze