English
Již potřinácté, tradičně ve třetím březnovém týdnu, se v budově Akademie věd ČR na Národní třídě uskutečnila největší popularizační akce věnovaná novým poznatkům v oblasti výzkumu mozku i celého nervového systému – Evropský týden mozku. Významní odborníci v oblasti neurověd si letos pro studenty a veřejnost připravili celkem osm přednášek, na nichž se posluchači dozvěděli např. o zpracování bolesti, přenosu sluchových informací, zobrazovacích metodách, kmenových buňkách, biomateriálech, nanotechnologiích či o tkáňových náhradách. Evropský týden mozku koordinuje DANA Alliance se sídlem v USA ve Washingtonu, jejíž dceřinou organizací je Evropská DANA Alliance. V Česku se na programu podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy (součást České lékařské společnosti J. E. Purkyně) a Centrum neurověd, výzkumné centrum základního výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Lidský mozek je nejsložitější orgán, který příroda vytvořila, a k jeho dokonalému poznání máme ještě velmi daleko. Funkce stovek miliard nervových buněk, z nichž každá má na svém povrchu tisíce nervových synapsí a k tomu mnohonásobně větší počet podpůrných gliových buněk, představuje stále velkou záhadu, jejíž rozluštění je možné jen energickou usilovnou prací mnoha vědeckých týmů. Proto také pracovníci Centra neurověd spolupracují se zahraničními pracovišti na řešení téměř dvacítky evropských grantů zaměřených právě na výzkum mozku a jeho onemocnění. Každoročně při příležitosti Evropského týdne mozku představují vědečtí pracovníci Centra výsledky své práce a současně zvou k přednáškám své kolegy z klinických neurologických a psychiatrických pracovišť, s nimiž spolupracují. Cílem akce je motivovat zvláště mladou generaci pro budoucí zapojení do náročného, ale zajímavého výzkumu, ve kterém mohou nové poznatky přinést pro zaujaté vědce velké uspokojení a nemocné zbavit mnoha útrap.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Letošní Týden mozku navštívilo celkem 670 posluchačů. Na snímku ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková při přednášce Kmenové buňky a biomateriály v léčbě onemocnění míchy a mozku.
Centrum neurověd sdružuje naše význačné vědecké týmy, které se věnují základnímu výzkumu činnosti nervového systému a jeho patologických stavů. Představuje velmi silný funkční celek, na jehož práci se podílejí desítky vědeckých pracovníků a více než osmdesát doktorandů. Osou Centra jsou týmy dvou ústavů Akademie věd – Ústavu experimentální medicíny a Fyziologického ústavu – oba se sídlem v Praze-Krči. Organicky s nimi spolupracuje tým Pracoviště radiodiagnostiky a intervenční radiologie Institutu klinické a experimentální medicíny, též sídlí v Krči, dále tým Ústavu neurověd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze-Motole a tým Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Karlově. Při příležitosti Evropského týdne mozku připravilo Centrum neurověd materiál popularizující jeho činnost, z nějž se i laická veřejnost mohla dozvědět o jeho pracovních výsledcích (viz www.iem.cas.cz). Jeho četné týmy se věnují výzkumu receptorů pro jednotlivé nervové přenašeče, například pro acetylcholin, glutamát, studují však také vlastnosti tzv. opiátových receptorů. Uvedený výzkum kromě základních biofyzikálních a biochemických poznatků přináší i nové možnosti v hledání účinných léků závažných onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba, nebo pro léčbu bolestivých stavů či drogové závislosti. Badatelé v Centru neurověd věnují značnou pozornost výzkumu kmenových buněk a zvláště jejich využití v léčbě míšních lézí a také dosud neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální skleróza. Na několika pracovištích se vědci zabývají využitím moderních nanotechnologií v léčbě nervových onemocnění. Velmi se osvědčily například superparamagnetické nanočástice, které obsahují železo a jsou dobře detekovatelné magnetickou rezonancí. Podobně se studuje možnost léčby onemocnění vnitřního ucha pomocí nanočástic aplikovaných do středního ucha pokusných zvířat. Značná pozornost je věnována porozumění mechanismů a léčbě typického mozkového onemocnění – epilepsie. Pro pochopení často se vyskytujících ischemických onemocnění mozku, která se mohou kumulovat a projevit až mozkovou mrtvicí, se jako velmi slibné ukazuje studium funkce podpůrných mozkových buněk – astrocytů. V Centru jsou však předmětem výzkumu i základní paměťové mechanismy mozku a mozkové mechanismy časového systému savců. Neméně intenzivní práce probíhají v týmech, které se zabývají využitím výpočetní techniky a hledají zákonitosti v kódování informace o prostoru, jenž nás obklopuje a působí na naše smyslové orgány, konkrétně na náš sluch.
JOSEF SYKA,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.
Richard Rokyta z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty UK, Praha, zaujal studenty přednáškou o výzkumu bolesti a jeho uplatnění v léčbě.
V jedné z přednášek Evropského týdne mozku se předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP prof. Richard Rokyta zaměřil na bolest a její léčení pomocí nových farmakologických léků. Zdůraz-nil, že léky jsou výsledkem dlouhodobého bádání a než se jeden lék uvede na trh, doba od nakreslení prvního vzorce do uvedení v praxi trvá 7 až 15 let. Jejich výrobní cena se tak může vyšplhat v průměru na 10 až 15 miliard dolarů, což poté odráží i jejich vysokou cenu na trhu. To má za následek, že přestože se na českém trhu objevuje řada nových léků, ne všechny se začnou masově používat, a kvůli vysoké ceně naopak bojují o své přežití.
Jedů z rostlin i živočichů využívalo lidstvo snad odjakživa, přicházejíc na ně riskantní, ale účinnou a poučnou metodou pokusů a omylů. V této souvislosti prof. Rokyta zmínil například využití tetrodotoxinu (TTX) – smrtelného jedu z ryby čtverzubec fugu. Jedná se o látku, která velmi silně blokuje sodíkové kanály. „Už v 18. století kapitán James Cook během plavby kolem jihoamerických břehů přišel do kontaktu se zvláštními rybami s čtverhrannou hlavou. Protože tento druh ne-znal, než ryby ochutnala posádka, nechal je okusit psům. Ti do jednoho zahynuli. Kapitán tehdy celou událost sepsal a později předal Britské královské zeměpisné společnosti. A přestože byl tento efekt popsán již v tak dávné minulosti, ještě v roce 1956 zemřelo po požití této ryby několik japonských rybářů,“ vysvětlil. Jiným adeptem farmakologického výzkumu se stal měkkýš Conus magus žijící v tropických oceánech. Ten obsahuje toxin conotoxin (MVIIA), podle kterého byla uměle vyrobena látka zikonotid. Ukázalo se, že výborně blokuje transmisi bolesti působením na N-typ kalciových kanálů. Je to látka velice účinná, ale její nevýhodou je mnoho vedlejších účinků a také drahá a náročná implantace. „Abychom lék mohli vpravit do organismu, používají se pumpy, které implantujeme do páteře, a jejich pomocí vpouštíme látku do těla. V prvním roce stojí léčba pacienta téměř 700 000 Kč, a proto se využívá výjimečně. V České republice se tímto způsobem v loňském roce léčilo pouze šest nemocných, kterým už na bolest nic nezabíralo,” doplnil prof. Rokyta.
GABRIELA ADÁMKOVÁ
Proč spíme a proč někdo spí špatně? Na to posluchačům odpověděl Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Tématem přednášky Hany Kubové z Fyziologického ústavu AV ČR bylo hledání léku proti epilepsii.