Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > březen  > Ocenění

Medaile Akademie věd ČR

Dne 18. února 2015 převzal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze pamětní medaili Jana Patočky za zásluhy v humanitních vědách Adolf Filáček z Filosofického ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách obdržel Václav Pavlíček z Ústavu státu a práva AV ČR a Právnické fakulty UK, čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR obdržela Drahoslava Vaníčková. O den později u příležitosti Kolokvia ÚMCH AV ČR 2015 obdržel čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách prof. Karel Ulbrich z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

14_1.JPG
Obě fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Předseda AV ČR Jiří Drahoš s nositeli medailí. Zleva: Adolf Filáček, Václav Pavlíček, Drahoslava Vaníčková a Petr Sommer.


Dr. Adolf Filáček se ve výzkumné, publikační a pedagogické činnosti zaměřuje na problematiku vědní politiky a hodnocení vědy. Je autorem a spoluautorem desítek odborných prací (teoretických analýz i expertiz) publikovaných u nás i v zahraničí. Tématem jsou nejčastěji otázky transformace vědních systémů (jak v českém, tak i v mezinárodním kontextu), integrace evropské vědy, mezinárodní komparace vědních soustav či využívání statistických metod v hodnocení vědních politik a výzkumných aktivit. Od roku 2002 doposud se podílel na osmi projektech Evropské unie v rámci FP5, FP6 a FP7. Dr. Filáček je činný rovněž v poradních vědeckých orgánech Evropské komise. V letech 1998–2002 působil jako delegát ČR v programovém výboru Improving Human Potential and Socioeconomic Knowledge Base (DG Research), od roku 2006 až dosud působí jako delegát ČR v programovém výboru FP7 Science in Society – Capacities (DG Research), v němž se podílí na hodnocení návrhů evropských projektů.
Mimořádné manažerské a administrativní schopnosti uplatňoval přes 20 let ve funkci tajemníka třetí vědní oblasti AV ČR a v současnosti jako vedoucí Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR.

Prof. Václav Pavlíček vyučoval od začátku šedesátých let 20. století na Právnické fakultě UK. Poté ji musel opustit z politických důvodů (vyloučen z KSČ). Od roku 1988 přispíval do samizdatových Lidových novin. Ještě v prosinci 1989 mu Ústav státu a práva ČSAV nabídl zaměstnání; stal se členem Vědecké rady a Redakční rady časopisu Právník, čímž v ústavu ovlivnil vědecký život. Od počátku roku 1989 se angažoval v Československém helsinském výboru, o rok později se stal jeho místopředsedou. Na právnickou fakultu se jako učitel vrátil začátkem roku 1990, postupně byl jmenován docentem a zastával i funkce proděkana a vedoucího katedry ústavního práva. Od roku 2000 je předsedou Nadání Josefa, Zdenky a Marie Hlávkových. Od listopadu 1989 se soustavně účastnil legislativních prací, a to zejména v oblasti politických práv; byl dlouholetým členem Legislativní rady vlády. Pro jeho zaměření jsou příznačné názvy tří částí jeho díla O české státnosti: úvahy a polemiky: část 1., Český stát a Němci, část 2., O právech, svobodách a demokracii, část 3., Demokratický a laický stát (Karolinum, 2002–2009). Je autorem, respektive vedoucím autorského kolektivu komentáře k Ústavě a třísvazkové monografie Ústavní právo a státověda (nakl. Linde, 2002–2011). Prof. Pavlíček neváhá v odborných časopisech podrobit rozboru i témata značně živá – například podezření z trest­ných činů vlastizrady ve spojitosti s napadením Československa 21. srpna 1968 nebo obsáhlý rozbor uvedení československého právního řádu do souladu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod přijaté v lednu 1991.

Zaměřením archeologa a historika prof. Petra Sommera je studium začátků středoevropských států a christianizace jejich společnosti. Zdůrazňuje sledování odrazu duchovní kultury středověku ve hmotných a písemných pramenech. Kromě působení v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze, s nímž je spjat od roku 1976 (v letech 1993–1997 byl ředitelem), je od roku 1998 vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR (v současnosti působí jako ředitel Centra medievistických studií – společného pracoviště AV ČR a UK). Pracoviště orientované na interdisciplinární výzkum středověku mu umožňuje organizovat a realizovat výzkum vybraných problémů středověké duchovní kultury z pohledu vzájemně se doplňujících a korigujících medievistických disciplín. Mezi jeho aktivity patří i organizace vědecké práce, které se účastní mj. ve vědeckých radách badatelských a univerzitních institucí, v redakčních kruzích odborných časopisů, ve studijních oborových radách atd. Prof. Sommer byl a je řešitelem či koordinátorem grantových projektů podporovaných GA ČR, MŠMT či Ministerstvem kultury ČR. AV ČR jej opakovaně ocenila za publikační výsledky. Je autorem či spoluautorem více než 20 monografií a kolektivních monografií (mj. Přemyslovci. Budování českého státu, nakl. Lidové noviny, 2009) a více než stovky odborných studií. V roce 2013 převzal Cenu ministra MŠMT ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V současnosti je koordinátorem jedné z výzkumných oblastí nové Strategie AV21.

Dr. Drahoslava Vaníčková působila v Kanceláři AV ČR, dříve Sekretariátu či Úřadu prezidia ČSAV, takřka 40 let. Po absolvování Právnické fakulty UK se stala tajemnicí oddělení společenských věd ČSAV. Od roku 1990 vykonávala funkci tajemnice Výboru prezidia pro řízení pracovišť ČSAV, poté vedla Sekretariát Akademické a Vědecké rady AV ČR. Po ustavení volených orgánů byla 1. března 1993 jmenována tajemnicí Akademické rady AV ČR (do roku 2006), poté do roku 2009 vedla Kancelář AV ČR. Výrazně se zasloužila o zdařilé právní a organizační zabezpečení transformace ČSAV v závěru její existence i o bezproblémové zahájení činnosti a rychlou konsolidaci nově vzniklé Akademie věd ČR. Podílela se i na utváření právního rámce oddělení Kanceláře a Střediska společných činností AV ČR, jakož i změně právního postavení pracovišť ze státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce.

14_1.JPG
Karel Ulbrich převzal čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách.

Prof. Karel Ulbrich je mezinárodně uznávanou osobností v oboru polymerů jako nosičů léčiv, v anglosaské literatuře nazývaném „controlled drug delivery“. Se svým týmem rozpracoval tematiku polymerních nosičů s využitím vodorozpustných polymerů na bázi HPMA. Podílel se nejen na základním výzkumu, ale výsledky dokázal převést i do aplikační sféry. Dvě z polymerních léčiv vyvinutých na jím vedeném pracovišti vstoupily úspěšně do klinických zkoušek ve Velké Británii. Prof. Ulbrich je autorem více než 285 publikací a kapitol v knihách, více než 500 abstrakt publikovaných ve sbornících z konferencí a 35 patentů nebo jejich přihlášek. Jeho práce byly citovány více než 7600krát po vyloučení autocitací, celkově více jak 9400krát a jeho aktuální Hirschův index je 51. Vychoval 12 studentů doktorského studia, přičemž někteří z nich již sami patří mezi vědecké osobnosti. Přednáší dlouhodobě na PřF UK a VŠCHT Praha, je mimořádným profesorem na University of Utah, USA, členem vědeckých rad několika univerzit nebo fakult vysokých škol a členem Učené společnosti České republiky. Prof. Ulbrich se rovněž zasloužil o organizaci vědecké činnosti v ÚMCH AV ČR, jehož byl po dvě funkční období ­ředitelem. V současnosti působí jako místopředseda Vědecké rady AV ČR a předseda Grémia pro vědecký titul DSc. V roce 1996 získal Cenu Učené společnosti ČR, v roce 2002 Cenu ministra MŠMT ČR, v roce 2004 Čest­nou medaili Ústavu polymérov SAV, v roce 2005 cenu Invence, Česká hlava (viz AB 12/2005) a v roce 2008 cenu Praemium Academiae AV ČR (viz AB 10/2008).

red