ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > leden  > Věda a výzkum

Nacionalismus a kosmopolitismus v avantgardě a modernismu

Ústav dějin umění AV ČR uspořádal v pražském Akademickém konferenčním centru mezinárodní workshop Nationalism and Cosmolitanism in Avant-Garde and Modernism: The Impact of WWI. Setkání ve dnech 27.–28. listopadu 2014 navázalo na sympozium The European Artistic Avant-Garde c. 1910–1930: Formations, Networks and Transnational Strategies, které se konalo v roce 2013 ve Stockholmu.

17_1.jpg
Foto: Vlado Bohdan, Archiv ÚDU AV ČR
Ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Vojtěch Lahoda


Aktéři workshopu sledovali a kriticky interpretovali konflikty mezi národními, transnacionálními a kosmopolitními ideami obsaženými v modernismu a avantgardě krátce před vypuknutím první světové války, během války a po jejím konci. Přestože lze nacionalistický boj za nezávislost evropských národů, které byly součástí větších správních celků, sledovat s různou intenzitou od 19. století, jeho dovršení nastalo právě až na konci první světové války. Tato skutečnost se významně odrazila mj. i v podobě tehdejšího výtvarného umění, na které se workshop koncentroval.

Na sympoziu vystoupily kromě českých zástupců téměř dvě desítky významných zahraničních badatelů ze Spojených států amerických a Evropy. Jednotlivé příspěvky se zaměřily na problematiku národního, nadnárodního a kosmopolitního – zejména, i když nikoli výhradně – umění střední a východní Evropy, Skandinávie a Pobaltí. Klíčové otázky představovaly změny, které do programového úsilí modernismu a avantgardy vnesl překotný politický vývoj. Umělci se na něm často přímo podíleli a reflektovali jej ve svých dílech. Vzhledem k tematickému zaměření workshopu bylo podnětné sledovat, že u mnoha „lokálních“ uměleckých hnutí či individuálních tvůrců nelze jednoznačně rozhodnout, zda byly jejich aktivity čistě národní, mezinárodní, případně kosmopolitní. Většinou se u nich – a platí to i u některých dřívějších směrů konce 19. století – objevovalo obojí: jak určitý nacionalistický, tak univerzální rozměr. Je přirozeně důležité popsat jeho charakter i míru, což se jednotlivým vystupujícím přesvědčivě dařilo.

17_2.jpg
Jeden ze zahraničních hostů workshopu Steven Mansbach z University of Maryland je autorem knihy o moderním umění ve východní Evropě.

Jde-li o konkrétní umělecké směry, diskutovala se vzhledem k časovému vymezení workshopu nejčastěji problematika expresionismu, kubismu a konstruktivismu. Velký teritoriální záběr konference umožnil srovnávat jednotlivé umělecké výkony (český modernismus přitom rozhodně z hlediska kvality a aktuálnosti nijak neztrácel, ba naopak) i obecnější přístupy a strategie, které umělci aplikovali a jež se přes určitou prvotní podobnost často diametrálně odlišovaly.

Pro domácí publikum byly přínosné nejen samotné referáty, ale také možnost se osobně setkat s res­pektovanými evropskými odborníky (jedním z nejvý­z­namnějších byl prof. Steven Mansbach z University of Maryland, autor průkopnické knihy Modern Art in Eastern Europe: From the Baltic to the Balkans, ca. 1890–1939). Pozitivní zprávou je chystané publikování jednotlivých příspěvků, jakož i rozhodnutí účast­níků v zahájené iniciativě pravidelných setkání o klíčových a dosud ne zcela prozkoumaných otázkách modernismu a avantgardy pokračovat dalším workshopem v některé z participujících zahraničních institucí.

TOMÁŠ WINTER
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.