English
Vážené členky a členové Akademického sněmu, vážení hosté, dámy a pánové,
jsem rád, že se mohu věnovat důležitým otázkám budoucího směřování Akademie věd.
Na zasedání Akademického sněmu v dubnu 2012 jsem oficiálně otevřel debatu o možné koncepční změně v organizaci výzkumu v Akademii věd. Po náročných diskusích jak ve vedení Akademie věd, tak na jednotlivých pracovištích jsme dospěli ke shodě, že by se AV ČR měla výrazněji profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost. Aktualizované poslání AV ČR vyjadřuje její nové motto Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Posun v dalším směřování Akademie věd vyplývá z přesvědčení, že poznání má moc věci měnit – to se však děje jenom tehdy, pokud vědci aktivně využijí možnost podílet se na formování prostředí, v němž žijeme.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, AB
Neznamená to rezignaci Akademie věd na podporu výzkumu ve spektru oborů, které jsou v ní tradičně pěstovány. Kvalitní základní i aplikovaný výzkum zůstávají primární charakteristikou činnosti našich pracovišť. Teprve na těchto základech lze rozvíjet výzkum, který reaguje na důležité vědecké a společenské problémy. Cílem nové strategie je zdůraznit celospolečenskou relevanci výsledků pracovních týmů Akademie věd a podpořit mezioborovou synergii, která je potřebná pro řešení skutečně závažných problémů současnosti, a nabídnout výsledky této činnosti společnosti.
Jako nejvýkonnější vědecká instituce v České republice máme všechny předpoklady, aby bylo naše aktualizované poslání beze zbytku naplněno. Rád také konstatuji, že všechna pracoviště se ztotožňují s takto formulovaným posláním Akademie věd i s jejím novým mottem a s tím souvisejícím nárokem na skutečnou kvalitu a relevanci výzkumu v Akademii věd. Nová strategie se zaměřuje zejména na rozvíjení toho, co jiné složky systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice nemohou efektivně zajistit. Opakovaně zdůrazňuji, že tyto změny musí respektovat klíčovou roli základního výzkumu v Akademii věd, který je ve všech vědeckých disciplínách podstatou jejich vývoje.
Krátce k širšímu kontextu přípravy nové strategie Akademie věd. Vědecký a technologický rozvoj je provázen narůstajícím očekáváním společnosti vůči vědě. Zároveň je stále zřejmější, že na mnohé problémy a výzvy současného světa mohou nalézat odpovědi pouze velké interdisciplinární badatelské týmy přesahující jednotlivé instituce. Fenomén globalizace se přitom promítá stále víc i do oblasti vědy a výzkumu. Z hlediska rozvoje vědy samotné je zřejmé, že trvale dochází ke stírání hranic mezi tradičními kategoriemi vědecké práce, zvláště mezi výzkumem základním a aplikovaným. Vztah vědy, vzdělání a nových technologií se přitom stává jedním z hlavních pilířů, na kterých stojí konkurenceschopná společnost a její udržitelný rozvoj. Ukazatele společenské relevance vědy a výzkumu tak nabývají na významu jako jedno ze zásadních kritérií jejich financování.
Tato situace generuje spektrum konkrétních výzev, které je nutno reflektovat a prakticky se s nimi vyrovnat. Právě neuniverzitní výzkum, stejně jako v jiných vyspělých zemích světa, má předpoklady na takové výzvy rychle reagovat a nabízet odpovídající nástroje k nalézání cest jak jim čelit. Akademie věd disponuje dostatečnou kapacitou, aby mohla s využitím své infrastruktury a vnitřních synergií přispívat k řešení jak vědeckých, tak i společenských problémů. V důsledku oborové rozmanitosti je zároveň dobře vybavena ke koordinační a organizační činnosti při propojování vědních disciplín a k výzkumu na hranicích poznání. Prostřednictvím spolupráce s univerzitami a dalšími partnery ve vědě, ekonomice a společnosti má všechny předpoklady, aby mohla ukazovat cesty, jak se vyrovnat se současnými i budoucími výzvami národního i globálního charakteru, jimž je a bude vystavena Česká republika.
Právě proto, že má Akademie věd nezastupitelnou roli ve výzkumném a vzdělávacím prostoru České republiky, je třeba přemýšlet, jak co nejlépe organizovat soustavu našich pracovišť, aby v blízké budoucnosti mohla působit nejen jako součást špičkové světové vědy a centrum národní kultury, ale i jako stále důležitější hospodářský činitel. K naplnění této vize zformulovala Akademie věd pro naši současnost Strategii AV21 využívající mezioborových a meziinstitucionálních synergií s cílem identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a k jejich řešení koordinovat výzkumné úsilí pracovišť Akademie věd.
Strategie AV21 směřuje k posílení role AV ČR jako svébytné instituce, která provádí kvalitní výzkum s důrazem na strategickou orientaci jeho výsledků do ekonomicky a společensky významných oblastí. Předpokládáme, že efektivní využití výzkumných kapacit v určitých oblastech výzkumu prostřednictvím konkrétních výzkumných programů podpoří schopnost pracovišť Akademie věd zapojovat se do řešení komplexních výzkumných projektů včetně projektů mezinárodních (například v programu Horizont 2020 apod.). Propojování oborů a institucí by mělo zároveň vytvořit předpoklady pro využití synergií, překročení některých historicky daných organizačních omezení a vyšší flexibilitu pracovišť Akademie věd.
Současně očekáváme, že realizace Strategie AV21 přispěje k efektivnějšímu přenosu výsledků výzkumu do vzdělávací a aplikační sféry včetně veřejné správy, a to v důsledku přímého zapojení našich partnerů z vysokých škol, z podniků a ze státní administrativy do tvorby a řešení výzkumných programů Akademie věd. Věřím, že naše dosavadní spolupráce tak dostane nový impulz, který podpoří konkrétní projekty spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou i vznik vědecky podložených podkladů pro politické rozhodování. Využití lidských a materiálních zdrojů v konkrétních výzkumných programech přispěje ke zvýšení efektivity a transparentnosti využívání veřejných prostředků. Právě v těchto souvislostech lze vnímat potenciál Strategie AV21 a její význam pro budování takových vztahů mezi akademickou a podnikatelskou sférou, které budou založeny na vzájemných podnětech, jejichž uplatnění přinese ve výsledku trvalý prospěch a užitek především České republice a jejím občanům.
K systémovým aspektům přípravy Strategie AV21: základním nástrojem pro její realizaci je soubor koordinovaných výzkumných programů pracovišť Akademie věd. Výzkumné programy jsou navrhovány a formulovány po dohodě vedení AV ČR s řediteli příslušných pracovišť s přihlédnutím k trendům světové vědy, společenské relevanci a Národním prioritám orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Zdůrazňuji, že výzkumné programy jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím.
Děkuji těm ředitelům pracovišť, výzkumným skupinám i jednotlivým vědcům, kteří odpovědně přistoupili k tomuto náročnému úkolu. Vážím si tohoto přístupu také proto, že hlavní tíha při naplňování výzkumných programů bude samozřejmě spočívat na vedení jednotlivých pracovišť. Poděkování za spolupráci patří i kolegům z Akademické a Vědecké rady, kteří se na přípravě programů aktivně podíleli.
Výzkumné programy vycházejí z výzkumných okruhů Akademie věd, které definovala Akademická rada v součinnosti s Vědeckou radou. Výzkumné okruhy reprezentují celé spektrum výzkumných aktivit Akademie věd. V současné době jsou připravovány anotace jednotlivých výzkumných okruhů s tím, že po projednání a schválení Vědeckou radou se stanou součástí nové vědní koncepce Akademie věd.
Výstupy z jednotlivých výzkumných programů budou prezentovány v rámci tří základních oblastí směřování Akademie věd: Hranice poznání, Proměny společnosti a globální výzvy a Vyspělé technologie. Typickými kategoriemi výstupů budou publikace, studie, analýzy, expertní stanoviska a průmyslově aplikovatelné výstupy. Výzkumné programy budou mít rovněž další dílčí výsledky ve formě vědeckých jednání, odborných a populárních přednášek nebo účasti na veřejných diskusích.
Priority a záměry dalšího rozvoje Akademie věd ovšem nelze uplatňovat bez zvýšeného důrazu na kvalitu, relevanci, otevřenost a efektivitu při naplňování a zachování všech stávajících funkcí a rolí Akademie věd. Tyto základní principy vycházejí jak z našich vlastních dosavadních zkušeností, tak i z poznatků o fungování moderních zahraničních institucí neuniverzitního výzkumu v náročném konkurenčním prostředí národním, evropském i globálním.
Předpokládáme, že výzkumné programy AV ČR budou pravidelně prověřovány a následně budou moci být i upravovány, a to právě na základě hodnocení dosahovaných výsledků, případně bude možné navrhnout programy nové v závislosti na aktuálním stavu poznání. Programy, které nebudou směřovat k dostatečně vědecky kvalitním a společensky relevantním výsledkům, budou po dohodě s jejich koordinátory přepracovány nebo ukončeny.
Z hlediska financování výzkumné činnosti to znamená, že institucionální podpora pracovišť Akademie věd bude založena jak na standardním hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť, tak i na výsledcích hodnocení konkrétních výzkumných programů. Pravidla pro rozdělování institucionálních prostředků rozpočtové kapitoly Akademie se stanoví tak, aby byla motivační a zároveň zajistila dostatečnou stabilitu a kontinuitu financování pracoviště po určité období. Je třeba zdůraznit, že nutným předpokladem je adekvátní výše a dlouhodobá stabilita institucionálního financování systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Bez toho nelze tuto ambiciózní strategii efektivně uskutečňovat.
V průběhu diskusí nad návrhem strategie jsme rovněž dospěli ke shodě o systému koordinace výzkumných programů Akademie věd, který umožňuje svobodnou formulaci badatelských témat na úrovni vědeckých týmů a pracovišť i jejich účelnou koordinaci ze strany vedení. Za organizaci a koordinaci procesu formulování výzkumných programů Akademie věd je odpovědná Akademická rada. Primární snahou přitom bude využít provázanost výzkumných témat rozvíjených na pracovištích AV ČR.
Hlavní přínosy Strategie AV21 spočívají ve zkvalitnění dialogu mezi vědou a českou společností, v přirozeném propojení základního a aplikovaného výzkumu, v posílení spolupráce s vysoko-školskou a aplikační sférou, v podpoře hospodářského rozvoje České republiky a její ekonomické konkurenceschopnosti a také ve vytváření expertního zázemí pro efektivní rozhodování ve státní správě a dalších sférách veřejného života. Oceňuji také skutečnost, že se strategie v průběhu přípravy setkala s příznivým ohlasem u zástupců podnikatelské sféry a státní administrativy, stejně jako mezi představiteli parlamentních stran v Poslanecké sněmovně i Senátu Parlamentu České republiky. Rovněž jsem přesvědčen, že nová strategie zdůrazňuje přednosti Akademie věd a umožňuje do budoucna zajistit a posílit její jedinečnou roli ve výzkumném a vzdělávacím prostoru České republiky jako sebevědomého subjektu, který garantuje vysokou úroveň výzkumu na pracovištích a uskutečňuje transparentní vědní politiku. Pouze takovou pozici lze přesvědčivě komunikovat směrem k veřejnosti a k její politické reprezentaci.
V roce 2014 bylo na pracovištích Akademie věd dosaženo mnoha vynikajících výsledků. Kvalitu a vysokou úroveň základního i aplikovaného výzkumu v Akademii věd potvrzují rovněž vyhlášené výsledky soutěže Česká hlava. Tři z pěti udělovaných cen získali vědci z AV ČR. Nejvýznamnější české vědecké ocenění – Národní cenu vlády Česká hlava, o které se hovoří jako o „české Nobelově ceně“ – převzal prof. Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu za výzkum v oblasti elektrochemie nukleových kyselin. Cenu společnosti Kapsch za technické vědy získal dr. Pavel Izák z Ústavu chemických procesů za technologii čištění surového bioplynu a cenu skupiny ČEZ obdržela dr. Pavla Eliášová z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského za výzkum zeolitických katalyzátorů.
Rovněž v případě Cen ministra školství za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2014 putovaly dvě z pěti udělených cen do ústavů Akademie věd. Ministr Marcel Chládek předal cenu prof. Jaroslavu Doleželovi z Ústavu experimentální botaniky za mimořádné výsledky výzkumu dědičné informace rostlin a prof. Jiřímu Homolovi z Ústavu fotoniky a elektroniky za mimořádné výsledky ve výzkumu nových typů biosenzorů. Státní cenu v oblasti literatury, kterou udělil ministr kultury, obdržel Jiří Pechar z Filosofického ústavu. Všem oceněným srdečně gratuluji.
Výsledky naší společné práce ukazují, že Akademie věd a její pracoviště mají dostatečné předpoklady a dispozice pro naplňování Strategie AV21. Jsem přesvědčen, že právě Akademie věd může výrazně přispívat ke skutečné a dlouhodobé prosperitě České republiky, a to jak vlastním badatelským a vzdělávacím potenciálem, tak i expertní činností zaměřenou k veřejným politikám a státní správě České republiky. Schopnost Akademie věd a jejích pracovišť realizovat novou strategii se stane významným faktorem rozvoje české společnosti a ekonomiky na počátku 21. století.