Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2011  > říjen  > Úvodník

Úvodník

S podzimem nastaly v Akademii věd poslední přípravy k vyhlášení voleb  napříč akademickými ústavy. Končí totiž prvních pět let existence veřejných výzkumných institucí a s nimi funkční období jejich ředitelů, rad pracovišť i dozorčích rad. Volební maratony zahájí v závěru tohoto roku stávající rady pracovišť, které vyhlásí výběrová řízení na obsazení funkcí ředitelů. Protože do čela 10 ústavů byli z nejrůznějších důvodů jmenováni ředitelé později, týká se volba 44 pracovišť: 15 v první vědní oblasti, stejně tolika ve druhé oblasti věd, 13 v oblasti třetí a dále Střediska společných činností. Na základě výsledků veřejného výběrového řízení vybírají nové šéfy pro léta 2012–2017 rady pracovišť, které návrh předkládají Akademické radě k projednání, aby poté ředitele pracovišť jmenoval předseda Akademie věd.
 
Tentokrát se nelze alespoň letmo nedotknout zprávy CERN o neutrinech rychlejších než světlo. Jelikož opakovaná měření jejich rychlosti dosáhla statisticky významného výsledku, vyzvali tamní vědci své kolegy k veřejné odborné diskusi. Média sice hýřila líbivými titulky o průlomu ve fyzice, odborníci však zaujímají značně opatrný postoj.
 
Koncem září zahájil premiér Petr Nečas projekt Středoevropského  technologického institutu (CEITEC), který má v Brně vyrůst do roku 2014 a na němž se mj. podílí Ústav fyziky materiálů AV ČR. Premiér při této příležitosti oznámil, že zřídil pozici hlavního poradce pro vědu, do níž jmenoval bývalého rektora Masarykovy univerzity Petra Fialu. Krátce poté (5. října) odvolala vláda členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
 
Začátek října vždy očekává vědecká komunita s napětím – vyhlašují  se totiž noví nositelé Nobelových cen. Ty byly uděleny poprvé před 110 lety a stále zůstávají nejprestižnějším oceněním. Dlužno také podot-knout, že před 100 lety, tedy v roce 1911, stanula mezi držiteli Nobelovy ceny za chemii výjimečná žena Marie Curie Skłodowská, která se tím vřadila mezi nemnohé dvojí nobelovské laureáty (již v roce 1903 ji dostala za fyziku). Získání ceny však předchází dlouhý a náročný proces. Už sám fakt, že je někdo Nobelovým komitétem vyzván, aby podal návrh osobnosti, je velkou ctí. Stává se také, že stejnou osobnost uvádějí v různých letech různí navrhovatelé. Pro Česko je tedy mimořádnou poctou, že má své želízko v nobelovském ohni, byť se Antonín Holý zatím na metu nejvyšší nedostal. Ale vždyť např. od prvního návrhu na Jaroslava Heyrovského uběhlo čtvrt století, než se Královská švédská akademie rozhodla ocenit v roce 1959 právě jeho.
MARINA HUŽVÁROVÁ