Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Ekfrasis – společný česko-francouzský výzkumný projekt v byzantologii

Ekfrasis, tj. popis uměleckých děl, staveb, měst i lidských jedinců v literárních dílech, patřila k oblíbeným rétorickým prostředkům nejen v antice, ale snad ještě více později v Byzanci. V poslední době se tato problematika dostala do popředí zájmu badatelů o Byzanci a jedním z významných pracovišť, kde se jí věnují, je i byzantologické a neogrecistické centrum na École des hautes études en sciences sociales (EHESS) v Paříži, jehož vedoucí prof. Paolo Odorico se před dvěma roky obrátil na členy byzantologické skupiny ve Slovanském ústavu AV ČR, aby se do tohoto výzkumu zapojili.

Vedla ho k tomu skutečnost, že se badatelé zatím soustředili pouze na studium uvedeného literárního žánru v Byzanci, zatímco otázka, zda, či do jaké míry byly v tomto směru ovlivněny i literatury slovanských národů, které se vyvíjely ve sféře byzantské civilizace, zůstávala dosud nepovšimnuta. Slovanský ústav, který má ve studiu byzantsko-slovanských vztahů dlouholetou tradici a jenž si prostřednictvím svého mezinárodního časopisu Byzantinoslavica vytvořil rozvinutou síť zahraničních kontaktů, se zdál být v tomto směru vhodným pracovištěm pro spolupráci. Pracovní týmy obou institucí vypracovaly návrh společného tříletého výzkumného projektu, jemuž Akademická rada AV ČR udělila finanční podporu a který našel plnou podporu i u vedení EHESS.

13_1.jpg
Všechna fota: Jana Šlechtvá, SLÚ AV ČR
V Lannově vile přednášela také Julie Jančárková ze Slovanského ústavu AV ČR; tematickému bloku předsedal Sergey Ivanov (Moskva).

Na projektu jsme začali pracovat začátkem roku 2009, jeho výsledky shrneme v publikaci plánované na rok 2011. Považovali jsme za účelné uspořádat uprostřed této práce pracovní poradu, na níž bychom vyhodnotili dosavadní výsledky a pracovní metody a předložili je k posouzení vybranému okruhu odborníků v tomto oboru. Po dohodě s EHESS proto Slovanský ústav AV ČR uspořádal ve dnech 18.–20. března 2010 mezinárodní kolokvium s názvem Ekphrasis. La répresentation des monuments dans les littératures byzantine et byzantino-slaves. Réalités et imaginaire. Pod předsednictvím Vladimíra Vavřínka (SLÚ AV ČR) a Paola Odorica (EHESS) se ho kromě badatelů českých a francouzských zúčastnilo ještě několik významných byzantologů z pěti dalších zemí.

Jeden okruh probíraných témat byl věnován ekfrasi v byzantské literatuře. Se zásadními příspěvky vystoupili kromě jiných Henry Maguire (USA), Ruth Webb (UK) a samozřejmě hlavní iniciátor tohoto projektu Paolo Odorico. Konkrétním tématům se věnovaly příspěvky zabývající se otázkou, do jaké míry rétorická ekfrasis skutečně odrážela realitu a jestli ji lze tedy použít jako historický pramen. Vedle dalších badatelů to na příkladu chrámu Boží Moudrosti v Konstantinopoli řešili Leslie Brubaker (UK) a Jan Kostěnec (ČR); popisům pozdně byzantských měst se věnovala Hé­lè­ne Saradi (Řecko). Do jaké míry líčení zahrad, studní a lázní v byzantských erotických románech mohlo odpovídat skutečnosti, zajímalo Carolinu Cupane (Wien). Z českých účastníků k této problematice přispěli Vlastimil Drbal, který rozborem mytologických motivů v proslulé řeči Prokopia z Gazy dovodil, že lze prokázat skutečnou existenci jím popisovaných, ale pro nás ztracených maleb. Růžena Dostálová poté na řečech polyhistora Michaela Psella ukázala, jak bylo možno využít ekfrasi pro výuku rétoriky a filozofie.

13_2.jpg
Vladimír Vavřínek ze Slovanského ústavu AV ČR a Paolo Odorico (Paříž) zahajují kolokvium.

Specifickou součást kolokvia tvořily příspěvky o používání ekfrase ve slovanských zemích. Sergey Ivanov (Moskva) skvěle analyzoval popisy konstantinopolských monumentů ve zprávách ruských poutníků, naproti tomu Axinia Džurova (Sofie) musela konstatovat, že vlastní ekfrasis v starobulharské literatuře není zastoupená, ale přesto dokládala, že její prvky lze nalézt v různých oslavných řečech na bulharské panovníky. Ve svém spíše filozoficky zaměřeném příspěvku Jean-Pierre Arrignon (Paris) na srovnání chrámů Boží Moudrosti v Konstantinopoli a Kyjevě ukázal, jak se v ruském prostředí pozměňovala byzantská oficiální ideologie, což se projevilo v pověstné řeči prvního ruského metropolity Hilariona. K této byzantsko-slovanské problematice podstatně přispěli i čeští účastníci kolokvia. Julie Jančárková na rozboru řeči Gregoria Sinaity dokumentovala, jak hesychastská mystika, jež našla značný ohlas i u jižních Slovanů, ovlivnila také výtvarný projev. Petr Balcárek se snažil dešifrovat číselnou symboliku skrytou v popisu údajného Šalamounova kalichu ve staroslověnském Životě Konstantinově a její teologický a eschatologický význam, Jan Záruba ukázal, jak se v umění doby lucemburské v Čechách projevuje Karlova politická ideologie, což si účastnící sympozia mohli názorně ověřit při exkurzi na Karlštejn a návštěvě tamní kaple Svatého Kříže, kterou organizátoři kolokvia připravili.

V závěru Margaret Mullett, ředitelka Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies ve Washingtonu, D.C., mistrně shrnula jednání kolokvia a vysoce ocenila jeho přínos pro další bádání o této problematice. Je spravedlivé podotknout, že skvělé prostředí ve vile Lanna a dokonalé služby tamního personálu nemálo přispěly ke spokojenosti všech účastníků i hostů kolokvia, které pro všechny nepochybně zůstane nezapomenutelným zážitkem.

VLASTIMIL DRBAL a VLADIMÍR VAVŘÍNEK,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.