ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2010  > červen  > Událost

Nesmí se věřit všemu, co je v učebnicích

XVI. valné shromáždění Učené společnosti ČR

Již pošestnácté letos v květnu bilancovala Učená společnost svou činnost za rok minulý, odměnila výjimečné pracovní výsledky vědců, pedagogů a studentů, zvolila prvního místopředsedu, vědeckého tajemníka a potvrdila předsedy čtyř vědních sekcí. XVI. valné shromáždění Učené společnosti ČR se jako obvykle konalo v Praze ve dvou dnech – 17. května v aule Karolina a 18. května v AV ČR na Národní třídě. Veřejnou část obohatily mimo slavnostního předání cen a medailí Učené společnosti přednášky prof. Jaroslava Pánka a dvou zahraničních hostů, prof. Erlinga Norrbyho a prof. Donalda Gilliese.

06_1.jpg
Fota © Zdeněk Tichý, Archiv KNAV

Podobně jako loni, zazněl i tentokrát apel do vlastních řad, aby se instituce Učené společnosti dostala více do povědomí veřejnosti. To jako svou prioritu formuloval i nový předseda US prof. Václav Pačes, jenž ve funkci vystřídal prof. Helenu Illnerovou, která tímto „rotary“ systémem přešla na pozici 2. místopředsedkyně. Do funkce 1. místopředsedy byl zvolen prof. Petr Pokorný.

V dopoledním programu ve velké aule Karolina pojmenoval prof. Jaroslav Pánek tabuizovaná témata naší současné civilizace v příspěvku Mezi minulostí a budoucností našeho domova: Malá úvaha nad Evropou. Z pozice odborníka na české a středo­evropské dějiny raného novověku nanejvýš fundovaně vyzval evropské intelektuály, aby se oprostili od bezbřehé politické korektnosti a začali se vážně zabývat významem a udržitelností hodnot a způsobu života, které v Evropě považujeme za standardní.

Do humanitní oblasti směřovala i jedna ze dvou Medailí Učené společnosti ČR za zásluhy o rozvoj vědy, kterou byla poctěna legenda české historiografie, prof. Ivan Hlaváček z Filozofické fakulty UK. K jeho bohaté vědecké i pedagogické činnosti naplňující humboldtovské ideály je třeba přičíst i atribut charakterový a hluboce lidský v době studentské stávky koncem roku 1968. Prof. Hlaváček významně reprezentuje naši vědu i Učenou společnost v zahraničí.

Medaili Učené společnosti ČR za zásluhy o rozvoj vědy v oblasti analytické chemie obdržel prof. Karel Štulík z Přírodovědecké fakulty UK, který je nejen vynikajícím odborníkem ve svém oboru, ale i výborným organizátorem české vědy po roce 1989. Byl také prvním předsedou Grantové agentury ČR a vědeckým tajemníkem Učené společnosti ČR ad. Podrobnější informace o všech oceněných viz http://abicko.avcr.cz.

Ceny Učené společnosti České republiky jsou poctou osobnostem, které jsou občany České republiky, pracují v České republice a nejsou členy Učené společnosti, za významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkumu. Pro rok 2010 je v kategorii vědecký pracovník získali: prof. Jan Evangelista Jirásek z Ústavu pro péči o matku a dítě Praha-Podolí za objevné práce v oblasti prenatálního vývoje člověka a prof. Oldřich Král z Filozofické fakulty UK za rozvoj české sinologie a mnohostranné interkulturní zprostředkování čínské vědy a kultury české veřejnosti odborné i širší, zvláště v oblasti literatury, estetiky a filozofie.

V kategorii mladý vědecký pracovník byli oceněni: dr. Jan Dušek z Centra biblických studií AV ČR a UK v Praze za mimořádnou badatelskou a překladatelskou práci v oblasti západosemitské filologie, paleografie a starověkých dějin Palestiny a dr. Jiří Šedý z Ústavu experimentální medicíny AV ČR za významný příspěvek k objasnění patofyziologických mechanismů a terapeutických možností u poranění míchy.

06_3.jpg
Za oceněné pedagogy vystoupila Jarmila Ichová z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích.

Letos podruhé byla ohodnocena unikátní práce těch pedagogů, kteří podporují zájem o vědu a výzkum u svých středoškolských studentů a jejichž činnost se zúročila ve vynikajících soutěžních výsledcích jejich svěřenců. Nositelkami cen pro pedagogy se staly: Mgr. Jarmila Ichová z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích, jejíž zásluhou se organicky spojuje „biologický“ trojúhelník studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků od gymnázia přes Přírodovědeckou fakultu JU a Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích; a dále dr. Helena Kommová, profesorka gymnázia J. Keplera v Praze 6, dlouholetá členka Jednoty českých matematiků a fyziků, která vychovala řadu vítězů mezinárodních fyzikálních a matematických olympiád. Její aktivita zasahuje i do oblasti výzkumu v projektu Výzkumného ústavu pedagogického a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze.

Naděje a perspektivy Učené společnosti České republiky leží mezi středoškolskými studenty. Letošní perličkou byla studentka, která se musela po převzetí ceny rychle vrátit k maturitní zkoušce. Ocenění převzalo 11 mladých laureátů: Ondřej Brzoň (Gymnázium Jana Palacha v Praze) za studii Syntéza neurosteroidní karboxylové kyseliny – potenciálního inhibitoru NMDA receptoru, Stanislav Fořt (Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře) za studii Stručný úvod do teorie letu sluneční plachetnice, Adam Heinrich (Mendelovo gymnázium v Opavě) za studii Konstrukce mobilního robota, schopného pohybu ve venkovním prostředí, Barbora Kachlíková (Arcibiskupské gymnázium v Praze) za studii Adam Smith – ekonom a mravní filosof, David Kozler (Gymnázium Zikmunda Wintra v Rakovníku) za studii Elektroskanzen Čechův mlýn na Berounce, Jan Máchal (Gymnázium Terezy Novákové v Brně) za studii Hmotnostně spektometrické studium tvorby supramolekul léčiv, Martin Mátl (Střední odborná škola v Šumperku) za studii Fytocenologické mapování lišejníků v oblasti pohoří Hrubého Jeseníku, Tomáš Pohl (Gymnázium Terezy Novákové v Brně) za studii Entomologie, metody umělé inteligence pro determinaci species, Vít Pokorný (Gymnázium v Děčíně) za studie Devadesát let Městského divadla Děčín a Malé dějiny bretaňských králů a vévodů, Petra Skoupá (Střední průmyslová škola chemická v Brně) za studii Monitorování chráněných území na jižní Moravě a Vít Svoboda (Masarykova střední škola chemická v Praze) za studii Konstrukce a charakterizace diodových laserů pro analýzu stopových množství látek v plynných vzorcích.

V odpoledních hodinách vystoupili s přednáškami zvaní hosté ze zahraničí. Prof. Erling Norrby je tajemníkem Královské švédské akademie věd, a právě on přímo oznamuje jména laureátů Nobelových cen. Ve své přednášce se věnoval nukleovým kyselinám pod zajímavým názvem Nobelovy ceny a nukleové kyseliny. Drama o pěti dějstvích.

06_2.jpg
Z tiskové konference: zleva Erling Norrby, tajemník Královské švédské akademie věd, Jan Konvalinka, předseda III. sekce věd biologicko-medicínských, Donald Gillies, britský filosof z Royal College, London, Helena Illnerová, místopředsedkyně Učené společnosti, Jiří Grygar, člen US, Václav Pačes, nový předseda Učené společnosti

Letos na podzim má vyjít kniha Nobelova cena, přírodní vědy, v níž se prof. Norrby zabývá udílením těchto nejprestižnějších cen (vzhledem k embargu na posledních 50 let pojednává udílení do roku 1959). Akademickému bulletinu řekl: „Nobelovské archivy jsou unikátním zdrojem informací, protože nám ukazují, co přesně udílení cen provázelo. Zatím můžeme sledovat 56 cen udělených za fyziologii nebo medicínu. Některé Nobelovy ceny byly uděleny za něco, co převrátilo dogma. Mladí kolegové by tedy neměli věřit všemu, co čtou v učebnicích!“ Prof. Norrby vysvětlil, proč si vybral právě toto téma, následovně: „Hodí se hovořit o Nobelových cenách právě v zemi, ze které pochází J. G. Mendel, který objevil principy dědičnosti. Vzhledem k velkému odporu tehdejší společnosti trvalo 10 let, než se prosadila myšlenka, že nukleové kyseliny opravdu přenášejí dědičnou informaci. Ovšem právě díky těmto objevům se lidstvo dostává k tomu, že může číst knihu života. Nyní přicházíme k nové etapě biologie, protože knihu života nejen můžeme číst písmeno za písmenem, ale můžeme ji také psát.“

Prastarý problém kauzality ve vědě v pojetí Davida Huma a Immanuela Kanta a její vývoj za posledních 50 let nastínil posluchačům v odpoledních hodinách britský filozof prof. Donald Gillies. „Jestliže se v minulosti pod kauzalitou mínilo něco stoprocentního, tedy že jistá příčina vedla ve 100 procentech k případu nějakého důsledku, v současné době nabývá otázka kauzality spíše statistického charakteru ve smyslu, jak spolu pravděpodobnost a příčinnost souvisejí,“ upřesnil prof. Gillies.

Druhý jednací den představitelé XVI. valného shromáždění vedle voleb nového vedení Učené společnosti také potvrdili předsedy čtyř vědeckých sekcí: prof. Aleše Pultra (I. sekce – vědy matematicko-fyzikální, doc. Pavla Jungwirtha (II. sekce – vědy chemické), doc. Jana Konvalinku (III. sekce – vědy biologicko-medicínské) a prof. Ivana Hlaváčka (IV. sekce – vědy společenské a humanitní). Do funkce vědeckého tajemníka zvolili dr. Zdeňka Jiráka.

MARINA HUŽVÁROVÁ a GABRIELA ADÁMKOVÁ