Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > říjen  > Knihy

Kalevala: reedice finského eposu

Jedno ze stěžejních děl světové literatury shrnující v sérii příběhů tří bohatýrů, potomků mytického Kalevaly, finskou mytologii nově vyšlo v Nakladatelství Academia. Páté vydání v původním překladu českého spisovatele Josefa Holečka (1853–1929) doprovázejí kritický komentář a studie lingvisty a překladatele prof. Jana Čermáka z Filozofické fakulty UK.

22_1.jpg
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Setkání nad knihou připravilo Nakladatelství Academia a Finské velvyslanectví v Praze; na snímku zleva: rada-velvyslanec Ari Tasanen, Jan Čermák a Lenka Fárová z Filozofické fakulty UK a Jan Franta.

Nejzralejší dílo finského národního obrození a sběratelského i básnického úsilí filologa a folkloristy Eliase Lönnrota (1802–1884) patří k základním textům světové epické tradice. V celkem 22 795 verších, které jsou rozděleny do 50 run (zpěvů), zprostředkovává fascinující vhled do světa finské a ugrofinské slovesnosti – žánrově mnohotvárné a sahající v různých časových vrstvách stovky let do minulosti. Jádro pátého vydání představuje revidovaný překlad eposu do češtiny (1894) českého spisovatele Josefa Holečka, který se finsky naučil právě kvůli Kalevale a dokázal přetlumočit její smysl, imaginaci i formální podobu kongeniálním způsobem. Jak uvedl prof. Čermák při uvedení knihy 15. září 2014 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, revize Holečkova překladu je nejen filologická, nýbrž zprostředkovává i kritickou kontrolu textu v kontextu současného bádání o Kalevale v oblasti jazykovědné, literárněhistorické a kulturně historické, literárněkomparatistické, etnografické a antropologické.

22_2.jpg

Zaujatí čtenáři ocení i studii, která text eposu uvádí do souvislostí vývoje finské národní kultury a literatury na pozadí vývoje světové epiky a pojednává o genezi, stavbě a žánrové i stylové charakteristice Lönnrotova textu; text doprovází filologické a výkladové poznámky. „Nové vydání chce být především aktem služby – původnímu textu a bádání o něm. Připravili jsme jej způsobem, aby starý text začal rezonovat a mluvit ke čtenářům, kteří příliš o Finsku nevědí, a přesto dychtí poznat knihu i finskou kulturu.“

22_3.jpg
Edice Kalevaly, kterou kritickým komentářem a studií doprovodil anglista Jan Čermák z Filozofické fakulty UK, se představila i na Frankfurtském knižním veletrhu (říjen 2014). Na snímku s Lenkou Fárovou z Filozofické fakulty UK.

Opětovné vydání více než tisícistránkové knihy ocenil rovněž finský rada-velvyslanec Ari Tasanen; auditoriu připomněl, že Finsko v nadcházejícím roce slaví trojí výročí související s tímto hrdinským eposem: 180 let od jeho prvního vydání v roce 1835 a 150 let od narození skladatele Jeana Sibelia a malíře Akseli Gallen-Kallely, kteří se ve svých dílech Kalevalou inspirovali (osm reprodukcí původních ilustrací nejvýznamnějšího finského malíře a ilustrátora Kalevaly doprovází české vydání).

Ojedinělý nakladatelský počin podtrhuje grafická úprava, jejímž autorem je Jan Franta (ve spolupráci s Monikou Chomiakovou, která připravila ornamentální ilustrativní kartuše). Kniha je totiž vypravena jedním z nejpozoruhodnějších českých písem – Preissigovou antikvou (digitální transkripci fontu provedl František Štormze Střešovické písmolijny). Písmomalíře a grafika Vojtěcha Preissiga se poprvé představilo na Světové výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925 slavnostnímtiskempřednášky tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka k otevření Ústavu slovanských studií. Elegantní Preissigova antikva byla vždy určena především pro bibliofilské tisky a její použití v tak obsáhlém díle, jako je Kalevala, lze považovat za nevšední. Za zmínku stojí polygrafické zpracování; potah desek je vyroben z papíru slavné italské papírny Fedrigoni a knižní blok je na francouzském papíru Olin. Na deskách se nachází slepotisková ražba a vlepený štítek, který je stejně jako vložené ex libris tištěný technikou ručního sítotisku.

Nové vydání vypravila předmluvou ke čtenářům spisovatelka a nakladatelka Markéta Hejkalová, jež se propagaci finské literatury a jejím překladům věnuje dlouhodobě a která před několika lety reedici Kalevaly iniciovala.

LUDĚK SVOBODA