English
Nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumné centrum částicové fyziky, které provozuje největší urychlovač na světě LHC (Large Hadron Collider), oslavilo letos v září 60. výročí od založení. K jubileu uspořádal Výbor pro spolupráci ČR s CERN společně s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou interaktivní výstavu, jejímž prostřednictvím veřejnost nahlédla do tajemného světa elementárních částic a seznámila se s nejvýznamnějšími objevy a rovněž s historií i současností CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire).
Expozici v prostorách Akademie věd na Národní třídě zahájil „výkopem protonů“ v interaktivním tunelu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, který CERN považuje za předobraz současných evropských programů – tedy prototyp evropské spolupráce, na nějž navazují mnohé evropské projekty. K výročí vzniku mezinárodní organizace, s níž čeští vědci dlouhodobě spolupracují, promluvil na vernisáži prof. Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR – jeho ohlédnutí za historií CERN otiskujeme.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Výstava připomíná 60. výročí založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, které se oficiálně událo 29. září 1954 poté, co byla posledním ze 12 zakládajících členů ratifikována smlouva o jejím založení podepsaná během zasedání provizorní Rady CERN v Paříži ve dnech 29. června až 1. července 1953. Rozhodnutí založit CERN i samotný název vznikly v UNESCO již v únoru 1952.
Řekl bych, že nikdo z 22 podepsaných pod únorovým memorandem (byli mezi nimi napříkladWerner Heisenberg, Niels Bohr, Edoardo Amaldi) ani žádný z 12 představitelů vlád, kteří podepsali dohodu o vytvoření CERN v Paříži, si nedokázali představit, jak dalece se naplní slova v dopise zmíněných 22 otců CERN americkém delegátovi v UNESCO a otci myšlenky založit CERN Isidorovi Isacu Rabimu, v němž mu oznamovali, že tak učinili: „matka a dítě se mají dobře a doktoři Vám posílají jejich pozdravy“.
Dítě se má dobře dodnes a máme naději, že bude vzkvétat i nadále, což ale nebylo a není samozřejmé. Domnívám se, že jedna z hlavních příčin jeho úspěchu spočívá ve schopnosti přizpůsobit se vývoji ve vědě i společnosti. Proměny CERN lze ilustrovat na skutečnosti, že název Evropská organizace pro jaderný výzkum již zdaleka neodpovídá obsahu a rozsahu činnosti.
Ačkoli členství nebylo nikdy výslovně vyhrazeno jen evropským státům (mimoevropské státy se od začátku na výzkumu v CERN různými formami podílely), až do roku 2010 šlo o nepsané pravidlo. V roce 2010 přijala Rada CERN přelomové rozhodnutí otevřít řádné členství všem zemím světa a v lednu 2014 se 21. řádným členem stal Izrael.
Ani charakteristika „organizace pro jaderný výzkum“ již neodpovídá těžišti výzkumu v CERN, které už od sedmdesátých let 20. století spočívá ve výzkumu mikrosvěta na subjaderných vzdálenostech, s pomocí urychlovače LHC v současnosti až desettisíckrát menších než je rozměr protonu. Výzkum přinesl tři základní objevy, jež přispěly k formulaci soudobého standardního modelu mikrosvěta: objev neutrálních proudů (1973), intermediálních vektorových bosonů (1983) a Higgsova bosonu (2012), který stavbu standardního modelu dokončil.
Výstava k cernovskému výročí představila i některá z unikátních zařízení vyvinutých pro urychlovače.
Těžiště výzkumu v CERN představuje fyzika částic – ženevské pracoviště je však důležité i pro výzkum v astrofyzice; nachází se zde velín experimentu AMS (Alpha Magnetic Spectometer), který detektorem umístěným na ISS (International Space Station) měří od května 2011 vzácné částice kosmického záření s cílemodhalit podstatu temné hmoty ve vesmíru.
Mimo obor fyziky mikrosvěta je i experiment příznačně nazvaný CLOUD (Cosmics Leaving Outdoors Droplets), jenž pomocí komory o objemu 20 krychlových metrů zkoumá procesy v atmosféře vedoucí k tvorbě aerosolů a kondenzačních jader mraků a vliv kosmického záření na tyto procesy; v květnu 2014 experiment publikoval v Science článek ukazující na důležitou roli biogenních molekul v těchto procesech.
CERN ovšem není v současnosti pouze laboratoří základního výzkumu – tento výzkum je hnacím motorem vývoje moderních technologií, jež se posléze stávají základem pro inovace v oblastech vzdálených místu jejich zrodu. My starší víme, že web vyvinul před čtvrt stoletím pro potřeby experimentů na urychlovači LEP Tim Bernes Lee, mladá generace ale o tom pravděpodobně nemá tušení, stejně tak jako o využití drátových proporcionálních komor, za něž George Charpak získal v roce 1982 Nobelovu cenu, v lékařské diagnostice. O těchto i dalších moderních technologiích vyvinutých v CERN primárně pro základní výzkum mikrosvěta je výborně napsaná brožura vydaná CERN a příznačně nazvaná Urychlujeme vědu a inovace (2013). Právě sepětí základního výzkumu s vývojem technologií a jejich následným využitím pro inovace je určující charakteristikou činnosti CERN a také výchozím předpokladem pro zajištění jeho budoucnosti. CERN si je toho dobře vědom a k pochopení a docenění této souvislosti v naší společnosti měla přispět i výstava, která představila rovněž příspěvky našich fyziků a techniků k experimentům v CERN.
Budoucnost naší vědy je v mladé generaci. Jsme proto rádi, že je součástí této výstavy mlžná komora zkonstruovaná studenty gymnázia Opatov.
JIŘÍ CHÝLA,
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.