Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Konference SVU v New Yorku

Mezinárodní spolupráce v oblasti vědeckého výzkumu se stala absolutní normou. Pro každou vědní disciplínu existují centra excelence, jimiž se ostatní pracoviště po celém světě inspirují, srovnávají se s nimi a usilují o společné projekty. Velmocí číslo jedna jsou v tomto ohledu Spojené státy americké, přestože některé obory, např. lingvistika či národní dějiny, tradičně stojí zejména na domácích výzkumnících a jejich týmech v jednotlivých zemích.

I v těchto oborech se však v moderní době jeví mezinárodní diskuse o východiscích výzkumu, o jeho metodologii a výsledcích jako nezbytná. Aplikace komparativních metod v nejširším smyslu i zde přináší nečekané výsledky a velký potenciál. Současně neustále roste mobilita vědeckých pracovníků, zejména mladých. V posledních letech, navzdory zlepšujícím se podmínkám na vědeckých pracovištích v České republice, odcházejí mnozí mladí badatelé do zahraničních center excelence, často právě do Spojených států, a to nejen za lepším materiálním zajištěním, ale i za osobními zkušenostmi se špičkovým výzkumem a jednoduššími podmínkami pro vlastní vědeckou práci, ať už se jedná o získávání finanční podpory pro nové projekty či technické zázemí pracovišť. Na toto téma se na mnoha úrovních diskutuje. Všímají si ho také instituce, které působí v zahraničí a sdružují českou intelektuální emigraci. Jednou z nejvýznamnějších je Společnost pro vědy a umění (Czechoslovak Society of Arts and Sciences), jež si osudy mladých vědců – Čechů a Slováků v USA – zvolila jako ústřední téma letošní konference v New Yorku.
SVU, jejímž posláním je navazovat a udržovat kontakty mezi vědci, umělci, studenty a dalšími lidmi, kteří mají vztah k ČR nebo Slovensku, vznikla r. 1958 ve Washingtonu, D.C. Záhy se začaly objevovat také místní pobočky ve významných městech USA i dalších státech (Kanadě, Německu či Švýcarsku). Společnosti předsedaly významné osobnosti české a slovenské emigrace v USA: např. matematik Václav Hlavatý, literární vědec René Wellek či současný předseda Karel F. Raška jr., imunolog a člen české Učené společnosti (viz kniha Sto českých vědců v exilu či AB 7–8/2011).
Konference SVU se konají od r. 1962; setkání jsou otevřena veškerým vědám a uměním. Smyslem je podpořit mezioborovou diskusi, vytvořit intelektuální scénu pro výměnu názorů a myšlenek a umožnit setkání odborníků, kteří by se pravděpodobně jinak nepotkali, ale v jejichž profesionální kariéře hrál roli vztah k vědeckým a uměleckým institucím v USA.
Od r. 1964 se konference konají každý rok. Vedle nich pořádají odborná setkání i regionální pobočky. Zlom v činnosti přinesl rok 1989 a sametová revoluce. Umožnila oživení kontaktů SVU s Československem, resp. ČR a SR; v několika městech obou republik (Praha, Brno, České Budějovice, Plzeň, Olomouc a Bratislava) vznikly pobočky SVU.
SVU vydává dvě základní periodika: Zprávy SVU (dvouměsíčník) přinášejí informace o dění ve Společnosti, vědecký časopis Kosmas, který vychází pololetně. Vedle těchto tisků vydává SVU i sborníky a monografie. Mezi publikacemi jsou i díla významných, v Československu do r. 1989 zakázaných autorů, jako např. texty Václava Havla a Viléma Prečana nebo studie a překlady amerických autorů, kteří se zabývají českými dějinami, filozofií a uměním, jakým byl např. Matthew Spinka, překladatel Komenského díla do angličtiny.
Letošní konference se uskutečnila 3.–5. června 2011 v Českém národním domě (Bohemian National Hall) v New Yorku a ve svém společenskopolitickém rozměru byla výjimečná. Zásluhou předsedy SVU Karla Rašky ji totiž zaštítila autorita prezidentů ČR i SR, Václava Klause a Ivana Gašparoviče. Téma konference – Young Czech and Slovak Professionals in America – vhodně korespondovalo také s jedním z cílů cesty ministra zahraničí ČR Karla Schwarzenberga po USA, jímž byla setkání s krajany, exulanty a lidmi, kteří do Států odešli za vědeckou prací. Podařilo se, že se v závěru cesty Karel Schwarzenberg mohl zúčastnit zahajovacího večera a přednést projev. Vedle něho vystoupili i velvyslanci Norman L. Eisen z USA a Petr Gandalovič z ČR.

8_1.jpg
Oběfota: Archiv HÚ AV ČR
Zleva: spoluorganizátor konference Zdeněk V. David (Washington), Eva Doležalová, předseda AV ČR Jiří Drahoš s chotí a Roman Baron
po úvodním projevu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga

Jednání konference a valné shromáždění SVU se konala v následujících dvou dnech; zahájila jej vystoupení K. Rašky, P. Gandaloviče a generálního konzula SR v New Yorku Igora Pokojného. Hlavní přednášku The Academy of Sciences of the Czech Republic – A Key Player in Czech Science proslovil předseda AV ČR Jiří Drahoš, který Akademii představil jako instituci schopnou držet krok se světovými vědeckými pracovišti. Zároveň upozornil na její výjimečné postavení v mnoha různých aspektech a na kritické momenty vědecké práce v ČR, jako jsou financování a hodnocení výsledků.
Historický ústav AV ČR byl na konferenci významně zastoupen. Příspěvky jeho tří pracovníků (Jaroslava Pánka, místopředsedy AV ČR, Evy Doležalové a Romana Barona) tvořily podstatnou část první sekce konference – Young Scholars; sekci moderoval děkan FF Univerzity Pardubice Petr Vorel. Čeští historici se věnovali mezinárodní spolupráci a kontaktům českých a moravských vědců zejména z mladší generace ve Spojených státech i dalších zemích a tématům, která jsou na obou stranách oceánu aktuální a badatelé je v současnosti zpracovávají, mj. i díky mezinárodní spolupráci, na vrcholné úrovni. AV ČR byla na konferenci dále zastoupena v odpolední sekci History, v jejímž rámci Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR promluvil o mýtech spojených s významem Československa ve druhé světové válce. Významným účastníkem byl politolog, emeritní profesor na Lawrence University ve Wisconsinu Mojmír Povolný, který mluvil o zkušenosti s podporou československé intelektuální emigrace ve Spojených státech za studené války. Francis D. Raška, historik a politolog, syn předsedy SVU, který působí na FSV UK, pojednal o činnosti Rady svobodného Československa po r. 1974. Sekci History předsedal Zdeněk V. David, generální sekretář SVU, který se významně podílel na přípravě konference. Ve své přednášce analyzoval stanoviska T. G. Masaryka k totalitním režimům 20. století. Z. David je spolu s Davidem Holetonem také iniciátorem pravidelných konferencí o české reformaci (Bohemian Reformation and Religious Practice), podněcující transkontinentální diskusi a překračující geografický i chronologický horizont historického bádání. Ve dvou zmíněných sekcích tak vystoupila do popředí dvě historická témata, která zasahují evropské i světové dějiny a neustále budí zájem v Americe i v Evropě, a to české reformní hnutí 14. a 15. století a druhá světová válka a její důsledky.

8_2.jpg
Generální sekretář SVU Zdeněk V. David v rozhovoru s místopředsedou AV ČR Jaroslavem Pánkem po jednání první sekce konference nazvané Young Scholars

Jednání probíhalo ještě v dalších pěti sekcích zaměřených na kulturní a společenské dějiny, ekonomii, politologii a medicínu, kterých se zúčastnili odborníci z USA i z ČR. Sekce Czech Immigration obsahovala mj. přednášku Bruce A. Vlka o rozhovorech se starými lidmi z Virginie, potomcích československých emigrantů z 19. století. Luboš Švec z UK v sekci Czech-United States Relations představil dílo amerického sociologa a politika Herberta A. Millera (1875–1951), jenž se zabýval českou imigrací v Americe a pomáhal českým politikům v úsilí o vytvoření samostatného Československa. Další sekce (Medicine) byla obsahově dosti různorodá. Zahrnovala např. přednášku o zdraví středoevropské populace ve srovnání s americkou (Vlado Simko, State University of New York). Howard Y. Yourow (New York City) představil v sekci Literature, Art, Music and Archeology pobyt skladatele Gustava Mahlera v Americe; Mahlera, rodáka z Vysočiny, vidí jako další spojovací článek mezi českou a americkou hudbou po Antonínu Dvořákovi. V poslední sekci, Politics and Economics, zazněl mj. životní příběh Charlese Oty Hellera. Vyprávěl o své emigraci po únorovém převratu do Států, cestě k úspěšnému podnikání i o aktivitách na pomoc privatizovaným podnikům v Československu po sametové revoluci.
Konference přispěla i k zodpovězení otázek, o nichž mluvil Karel Schwarzenberg. Ten zdůraznil mj. význam činnosti českých a slovenských (resp. československých) krajanských spolků v USA a potřebu podporovat mladé odborníky, kteří odešli a odcházejí za prací na špičková americká pracoviště a v budoucnu by se mohli vrátit zpět a přinést s sebou nové podněty do vědecké práce. Někteří z nich ovšem v zahraničí zůstávají natrvalo. Ministr proto zmínil i podporu pro krajany, kteří se rozhodli pro trvalý život v Americe, ale zároveň cítí potřebu zůstat v kontaktu se svou vlastí.
Konference načrtla podstatné rysy novodobé vědecké migrace, pojmenovala významné vědní disciplíny, jichž se to týká nejvíce, a naznačila cíle SVU ve vztahu k vědcům, kteří mají o transkontinentální spolupráci zájem a mohli by obohatit i činnost SVU samé. Zároveň se prokázalo, že vedle oborů, které provází tradičně dobrá spolupráce s experty v USA (jako např. genetika, imunologie, biochemie), má výrazný ohlas také výzkum v humanitních oborech.

EVA DOLEŽALOVÁ a ROMAN BARON,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.