Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2011  > září  > Z Bruselu

Priority polského předsednictví a agenda evropského výzkumu

Radě Evropské unie předsedá od 1. července 2011 Polsko, které převzalo šestiměsíční předsednické žezlo od Maďarska. Zároveň zahájilo nové „předsednické trio“ s Dánskem a Kyprem, s nimiž sdílí společný osmnáctiměsíční program.

24_1.jpg
Polská ministryně věd a vysokého školství Barbara Kudrycká. Polské předsednické motto zní: „plné využití evropského intelektuálního kapitálu pro evropský hospodářský růst a konkurence-schopnost“.

Hlavním cílem polského předsednictví je vést Evropskou unii na cestě k rychlejšímu hospodářskému růstu. Pro jeho dosažení se Polsko soustředí na tři následující priority: Evropská integrace jako zdroj hospodářského růstu, Bezpečná Evropa a Evropa těžící ze své otevřenosti. Za zásadní otázku pro hospodářský růst EU považuje Polsko další víceletý rozpočet; diskuse o novém finančním rámci pro léta 2014 až 2020 začne právě za polského předsednictví. Nový rozpočet by podle Poláků měl být investičním nástrojem pro implementaci strategie Evropa 2020.

24_2.jpg
Dalším záměrem předsednického státu je plně využít potenciál jednotného vnitřního trhu a podpořit reformy, které by zlepšily podmínky pro malé a střední podniky a jejich přístup ke kapitálu. Ty jsou totiž podle Polska klíčem evropského hospodářského růstu. Jednotnému trhu se má Polsko věnovat na akci SIMFO (Single Market Forum), která se uskuteční 2.–4. října 2011 v polském Krakově.
Prioritou „Bezpečná Evropa“ předsednický stát zdůrazňuje význam alternativních zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a budování energetické infrastruktury EU. Dále bude napomáhat evropské zahraniční a bezpečnostní politice s cílem upevnit pozici EU na mezinárodní scéně, posilovat vojenské a civilní kapacity. Podporu získají také akce vedoucí ke konsolidaci přímého dialogu EU–NATO. V bezpečnostní otázce Polsko počítá s reformou Společné zemědělské politiky (CAP), která má vylepšit systém přímých plateb, podporu venkova a efektivnější využívání evropských fondů.
Do třetí oblasti polských priorit spadá budování vztahů se sousedními zeměmi EU a podpora dalšího rozšiřování EU. Konkrétně to znamená dokončení vyjednávání s Chorvatskem a podepsání přístupové smlouvy, pokračování vyjednávání s Tureckem, Islandem a západním Balkánem. Za důležité považuje Polsko také budování Východního partnerství, vztahů s Ruskem a pokračování jednání z Dauhá se Světovou obchodní organizací (WTO).
Priority v oblasti výzkumu, vývoje a inovací vycházejí z průběžného hodnocení 7. RP, které poukazuje na problémy fragmentace výzkumu, nerovný rozvoj Evropského výzkumného prostoru (ERA), nedostatečné využití stávajících kapacit a složité administrativní a finanční řízení. Jelikož prohlubování tohoto problému snižuje evropský intelektuální kapitál, patří k hlavním polským prioritám v oblasti VaVaI zjednodušení a harmonizace následujícího rámcového programu pro výzkum a inovace a budování větší synergie mezi kohezní politikou EU a rámcovým programem.
Polsko se zasazuje také o zjednodušení administrativních a finančních pravidel účasti v rámcovém programu a zvýšení jeho dostupnosti malým vědeckým týmům a malým a středním podnikům. Podporuje i nezbytné strukturální reformy; hlavními aktivitami mají být první reakce na návrh Evropské komise Společného strategického rámce (CSF) pro evropský výzkum a inovace (Horizont 2020), podpora dokumentu „Evropa 2020“ a jedné z jejích vlajkových iniciativ „Unie inovací“ a rovněž přijetí konečného rozhodnutí ohledně pokračování 7. rámcového programu EURATOM pro léta 2012–2013.
V oblasti výzkumu a dalšího vzdělávání předsednický stát usiluje o vzrůstající mobilitu mladých výzkumných pracovníků a modernizaci univerzit a výzkumných center. Polsko rovněž zahájí diskuse o budoucích programech mobility studentů a výzkumných pracovníků na základě hodnoticí zprávy programu Celoživotního učení (Lifelong Learning). Věnovat se bude i dalšímu rozvoji Evropských znalostních partnerství (European knowledge partnerships), která mají být novou generací podprogramu 7. RP podporující výzkumný potenciál regionů (REGPOT). Partnerství by mělo zahrnovat identifikaci nejlepších výzkumných center v regionech, jejich rozvoj v souladu s koncepcí chytré specializace a propojení v nadnárodní asociaci.
Výše zmíněné priority naplňují motto polského předsednictví: „plné využití evropského intelektuálního kapitálu pro evropský hospodářský růst a konkurence-schopnost“.
Polsko v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pořádá (pořádalo) následující akce: Věda, technologie, vzdělání a společnost v koncepčním věku (5.–7. července, Krakov); Vědecká podpora konkurenceschopného evropského nízkouhlíkového hospodářství (7. července, Varšava); Mezinárodní konference v oblasti životního prostředí, (bio)technologií a EU (5.–8. září, Gdaňsk); Potraviny a výživa ve 21. století (8.–9. září, Varšava); Konference SRC’11 – Výzkum v oblasti bezpečnosti (20.–21. září, Varšava); FUMAT 2011 (22.–23. září, Varšava); Sympozium „Marie Curie Researchers“ (26.–27. září, Varšava); Evropský mezirezortní summit pro výzkum a inovace „Role evropských znalostí a inovací v globálním měřítku ve 21. století“ (26.–27. září, Krakov); Čtvrtá vědecká konference EuroGOOS (4.–6. října, Sopoty); E-Inclusion 2011 (5.–7. října, Gdaňsk); Třetí evropský inovační summit „Směrem k evropskému inovačnímu ekosystému“ (10.–11. října, Varšava); EUintegRATIO (19.–20. října, Varšava); Konference „Mládež a podnikání“ (20.–21. října 2011, Krakov); MANUFUTURE (24.–25. října, Vratislav); Budoucnost internetu (24.–28. října, Poznaň); Konference SET Plan (28.–29. listopadu, Varšava); Trans-atlantická dimenze budoucího strategického rámcového programu EU (5. prosince, Washington).

MARTINA JIŘÍČKOVÁ,
stážistka v CZELO – Masarykova univerzita v Brně,
Technologické centrum AV ČR