English
Záchranný archeologický výzkum provázející stavbu pražského městského okruhu Blanka neustává. Kromě pokračujícího výzkumu v severním předpolí barokního opevnění u křižovatky Prašný most začaly od června 2010 ve větší intenzitě také průzkumné práce v nejzápadnějším úseku trasy. Zkoumaná plocha se nachází na úbočí severního svahu údolí potoka Brusnice, v trase Patočkovy ulice od mimoúrovňové křižovatky před vjezdem do Strahovského tunelu až ke stavební jámě Myslbek, odkud se razí další úsek tunelu.
Všechna fota: Archiv ARÚP AV ČR
Odkrývání bývalé stáje s dochovanými stáními a žlaby v severní stěně
Výzkum, který realizuje Archeologický ústav AV ČR, Praha, není zdaleka u konce, avšak přinesl již mnoho zajímavých zjištění. V posledních měsících doslova s každým hrábnutím bagru nálezů přibývá, což v jisté míře komplikuje průběh stavby. Zatím se daří ve spolupráci s provádějícími firmami nálezové situace standardním způsobem „prozkoumat“ – tedy alespoň je zdokumentovat a ovzorkovat před jejich definitivním odstraněním, a to i přes nepříznivé počasí zimního období.
Místnosti v severní části novodobé zástavby s dochovanými relikty podlah
Starší archeologické nálezy z bezprostřední blízkosti stavbou zasažené plochy datujeme již do pravěku. Možnosti pro osídlení území v těsné blízkosti potoka na poměrně příkrém svahu exponovaném k jihu určovala v minulosti zejména morfologie povrchu terénu. Proto je součástí archeologického výzkumu také sledování geologické stavby podloží a analýza kvartérních sedimentů, jejíž výsledky poslouží pro rekonstrukci přírodního prostředí a geomorfologického vývoje údolí. Podoba krajiny se zásadně změnila především v posledních dvou stoletích, kdy údolí poznamenala těžba cihlářské suroviny a stavba činžovních domů a nových komunikací, Patočkovy a Myslbekovy ulice. Dno údolí bylo zavezeno navážkami, které dosahovaly až sedmi metrů, část severního svahu byla naopak odtěžena. Pro archeology to znamenalo, že „nejzajímavější“ nálezy mohli očekávat buď ve značných hloubkách, nebo se museli smířit s faktem, že část historických terénů byla nenávratně ztracena.
Části zkoumaných novověkých hrobů
V prostoru východně od křižovatky Patočkovy ul. s ul. Myslbekovou archeologové odkryli pozůstatky historické zástavby. Nejdříve zde stávala cihelna, která zpracovávala místní surovinu – sprašové sedimenty – a fungovala téměř po celé 19. století, kdy dodávala stavební materiál pro prudce se rozvíjející průmysl a budovanou městskou zástavbu. Na přelomu 19. a 20. století cihelna zanikla a v jejích objektech byl zaveden provoz octárny. Archeologové doposud zdokumentovali složitý systém zděných konstrukcí ve dvou úrovních podlaží s výrobními objekty a jejich zázemím. Konstrukce tvořily obvodové zdi vymezující jednotlivé budovy a místnosti, jeden zasypaný sklípek, stáje se stáními a žlaby, komíny, síť kanálků, zahloubené obezděné jámy, dochované úrovně různých typů podlah, včetně dřevěných, cihlovou studnu kruhového půdorysu, která zasahovala hluboko do skalního podloží, a mnohé další prvky. Určení funkce jednotlivých objektů, rozlišení vývojových fází staveb a spojení nálezových situací s historickými provozy je námětem dalšího zpracování.
Spodní část lebky dochovaná ve stěně výkopu
V západní polovině stavební jámy badatelé pod souvrstvím novodobých navážek zjistili starší historické terény. Zřejmě se dochovaly na levém břehu Brusnice v místech mělké deprese, kde se sklon severního svahu údolí zmírňuje. Svrchní část tvoří půdní vrstva doprovázená novověkými nálezy, starší terén tvoří holocénní půda, ustálená na podložních sprašových sedimentech. Na jejím povrchu se pravidelně vyskytovaly značně obroušené zlomky pravěké keramiky, zatím blíže nedatované. Výskyt nálezů lze spojit s osídlením z mladšího pravěku (od mladší doby kamenné až do doby železné, tedy asi od konce 3. do 1. tisíciletí před naším letopočtem), doloženým na blízkém střešovickém návrší. V podloží staré půdy badatelé odkryli i ojedinělé zahloubené „objekty“, jejichž původ a funkci zatím nelze spolehlivě objasnit. Nejvýraznější je objekt s asymetrickými stěnami, pravděpodobně jde o lineární rýhu směřující od severu k jihu. Další dvě větší „jámy“ s pravěkými keramickými nálezy se právě dokumentují. Podle posledních odkryvů se zahloubené objekty ve větším počtu nalézají v ploše, která na průzkum teprve čeká.
Začišťování profilu
Zatím nejvýznamnějším nálezem je bezesporu skupina hrobů, kterou archeologové objevili na východní straně křižovatky Patočkovy ul. s ul. Na Hubálce. Podle prvních indicií, patrných v nevelkém výkopu, který byl prozkoumán, jsou hroby uloženy těsně vedle sebe, nejméně ve dvou řadách v délce okolo 20 metrů. Doposud se zjistilo 24 hrobových jam nebo skeletů. Je však pravděpodobné, že po další skrývce přibydou další desítky. Kostry jsou uloženy hlavou k severu a nohama k jihu, k potoku Brusnici. Jedinci byli pohřbeni z povrchu novověkého terénu. Aktuální stav prozkoumání této situace zatím neumožňuje přesněji určit stáří a okolnosti pohřbů. Jistou spojitost lze spatřit v souvislosti s působením vojsk při obléhání Prahy během třicetileté války (1618–1648) nebo války o habsburské dědictví v 18. století (zde 1740–1748).
Hroby byly narušeny a částečně odstraněny již ve 20. stol. (50. léta), kdy se budovala stoka v ose Patočkovy ulice. Bohužel, zemních prací se tehdy archeologové pravděpodobně nezúčastnili, neboť o případném nálezu hrobů nemáme žádné záznamy. Z tohoto důvodu je současný objev neočekávaný a překvapivý. Badatelé aktuálně „zachraňují“ pouze ty části skeletů, které bezprostředně ohrožují stavební práce. Celou plochu s hroby a pravěké terény v jejich podloží archeologové prozkoumají v nadcházejících měsících. Stavbu tunelu Blanka to ovšem zdrží. Věříme však, že se podaří postup prací zkoordinovat, aby vliv archeologického výzkumu na výstavbu byl co nejmenší.
JANA MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ,
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.