Investice do vědy, výzkumu a inovací: cesta z krize

Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum (DG Research) má od 2. června 2010 nového generálního ředitele. Stal se jím Robert-Jan Smits, který působil v mnoha vysokých funkcích, a to zejména v oblasti koordinace výzkumných programů a podpory zapojení malých a středních podniků a průmyslu do mezinárodní výzkumné spolupráce. Podílel se také na budování Evropské rady pro výzkum (ERC) a Evropských technologických platforem (ETP). Před nástupem do své nynější funkce zastával pozici zástupce generálního ředitele Společného výzkumného střediska EK (Joint Research Center). Se zástupci kanceláře CZELO hovořil především o 7. rámcovém programu, jeho dosavadních výsledcích a výhledech do budoucna.


Foto: Archiv EK

V současné době nabývá na významu snaha o společnou koordinaci národních a regionálních výzkumných aktivit. Jaké je vaše stanovisko coby bývalého ředitele na DG Research zodpovědného za evropský výzkumný prostor (ERA) a regionální spolupráci k narůstajícímu zájmu a iniciativám ze strany členských států EU? Co již Komise udělala a jaké jsou plány k podpoře tohoto trendu?
Technologický pokrok a inovace jsou hlavními hnacími silami hospodářského růstu, což platí jak pro členské státy, tak pro regiony. Je proto nezbytné, aby veřejný a soukromý sektor i nadále investoval do výzkumu a vývoje (VaV) v regionech zvláště během současné nepříznivé ekonomické situace. Evropská unie má tři hlavní programy věnované výzkumu a inovacím. Prvním z nich je rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), který v sobě zahrnuje dvě specifické akce určené regionům. Konkrétně jde o Regiony znalostí a Výzkumný potenciál. Za druhé to jsou strukturální fondy (SF), třetí možnost představuje Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Všechny tyto programy je možné využívat postupně i souběžně; je proto důležitá jejich vzájemná koordinace. Napomáhá tomu především výborná spolupráce mezi jednotlivými ředitelstvími Komise, a to zvláště v návaznosti na sdělení EK z r. 2007 Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací s opatřeními zaměřenými na spolupráci a strategické uspořádání. V této souvislosti EK také vydala příručku Praktický průvodce možnostmi evropského financování vědy a inovací, jež poskytuje všem zájemcům informace o možnostech financování VaV a inovací (publikace je k dis­pozici na http://ei.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/veda_a_vyzkum/vav_eu/7_ramcovy_program/files/practical-guide-eufunding_en.pdf.). Příkladem úspěšné spolupráce při využívání různých zdrojů financování je infrastrukturní projekt Extreme Light Infrastructure (ELI), do něhož se zapojila i Česká republika. Příprava tohoto projektu byla financována ze 7. RP, vlastní realizaci částečně pokryjí Strukturální fondy EU.

Po dobu tří měsíců (duben až červen 2010) jste vykonával funkci zástupce generálního ředitele Společného výzkumného střediska EK (JRC). Ve kterých oblastech má JRC největší potenciál?
JRC jako poskytovatel vědecké a technické podpory hraje v procesu vytváření evropské politiky zásadní roli. V období 2010–2020 takto JRC podpoří několik bodů agendy Evropa 2020 a další oblasti evropské politiky, pro které má konkrétní mandát. Vědecké aktivity proto rozdělí do sedmi programů: Směrem k otevřenému a konkurenceschopnému hospodářství; Rozvoj nízkouhlíkové společnosti; Udržitelná správa přírodních zdrojů; Bezpečnost potravin a spotřebitelských výrobků; Jaderná bezpečnost a spolehlivost; Bezpečnostní a krizové řízení a Referenční materiály a měření. JRC hodlá posilovat své kompetence zejména v oblasti ekonomie a modelování. Tyto změny reagují na hodnotící zprávu, v níž experti doporučili „skokové změny“.

Zvyšuje se počet finančních nástrojů, které se často zaměřují na stejné oblasti výzkumu. Uvažujete o tom, že byste je zjednodušili, aby výzkumníci mohli snadno určit své možnosti?
V posledních letech se evropský výzkum značně rozvinul. Rámcové a další programy určené k podpoře VaV a inovací je třeba přehodnotit, aby fungovaly efektivně a byly dostupné všem výzkumníkům i konsorciím. Toho lze dosáhnout pouze zredukováním byrokracie a zjednodušením pravidel a procedur. Zároveň však nesmíme přerušit jejich kontinuitu. V dubnu vydala EK sdělení o zjednodušení pravidel účasti v evropských programech pro výzkum. Tento dokument představuje možnosti a opatření pro zjednodušení financování s cílem podpořit výzkum nejvyšší kvality a přilákat nejlepší vědce. Konkrétně se jedná o návrhy jako zavedení paušální částky a použití průměrných osobních nákladů. EK již začala s implementací praktických vylepšení, jakými jsou například srozumitelnější a přístupnější průvodní dokumenty a služby. Z příruček je tudíž třeba odstranit nadbytečný žargon a namísto něj použít konzistentní terminologii. Dalším úkolem je zajistit jednotné použití pravidel a optimalizovat strukturu a načasování výzev k předkládání návrhů. Co se týká komunikačních nástrojů, webové stránky Euraxess a Participant Portal se rozvíjejí do podoby jednotné platformy pro vzájemné interakce mezi EK a příjemci grantů. Kromě toho EK zkoumá možnosti zavedení jednotných IT nástrojů v unijních programech v oblasti VaV a inovací.

Sedmý rámcový program je ve své polovině. Často se diskutuje o jeho dosavadním průběhu, fungování a budoucím zaměření. Jaké jsou nejdůležitější otázky, jimiž bychom se měli v souvis­losti s ním nyní zabývat?
V současné době realizuje skupina nezávislých expertů střednědobé hodnocení 7. RP. Zpráva expertní skupiny by zároveň měla upozornit na nedo-statky ve fungování 7. RP, které vyžadují opravná opatření. Kromě toho EK pracuje na implementaci strategie Evropa 2020, zejména na stěžejní iniciativě Unie inovací s plánovaným zahájením v září 2010. Investice do VaV a inovací představují jediný rozumný způsob, jak se dostat z krize a nastoupit cestu směrem k udržitelnému růstu. Mezi hlavní témata, kterým budeme věnovat pozornost, patří změna klimatu, energetická a potravinová bezpečnost a stárnoucí populace. Unie inovací a střednědobé hodnocení budou pro Komisi důležitými dokumenty pro přípravu návrhu budoucího rámcového programu, který ke konci roku 2011 předloží Evropskému parlamentu a Radě. Stejně jako u předchozích rámcových programů se před předložením návrhu uskuteční konzultace s klíčovými „hráči“. Hlavní konzultace začnou zřejmě na jaře 2011. Doufám, že česká vědecká komunita se jich zúčastní.
Model financování výzkumu po roce 2013 je součástí diskuse o budoucí podobě rozpočtu EU a bude v souladu se strategií Evropa 2020. Musíme se zaměřit na zkombinování stávajících evropských a národních nástrojů v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací a uspořádat je tak, aby přispívaly k řešení těchto významných společenských problémů.

KATEŘINA SLAVÍKOVÁ a ADÉLA VOŽECHOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář
pro výzkum a vývoj, Brusel,
Technologické centrum AV ČR