Finové vsadili rozvoj na inovace

Není nic překvapivého na konstatování, že Finové úspěšně praktikují státní politiku podpory vzdělávání, výzkumu a inovací. A právě v posledně jmenované oblasti sahají jejich ambice hodně vysoko. Letos již po čtvrté vyhlašovala Finská technologická agentura vítěze ceny Millennium Technology Prize, jež se má stát jakousi obdobou Nobelovy ceny v inovacích.


Všechna fota: © Marina Hužvárová, Akademický bulletin

Ocenění Millennium Technology Prize, které je mimořádné už jen svou celkovou sumou 1 100 000 eur, uděluje nezávislá Finská technologická agentura (TAF) za mimořádný přínos ke kvalitě lidského života, a to nejen současného, ale také v budoucnosti. TAF, která se zrodila spojením finské průmyslové oblasti a státu, vyhlašuje vítěze své ceny jedenkrát za dva roky a prestiž celé události potvrzuje i osobní účast hlavy státu. Našim uším zní téměř neuvěřitelně, že prezidentka Finska Tarja Halonen uspořádala pro laureáty slavnostní večeři ve své rezidenci.


Všechna fota: © Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Laureáti Millennium Technology Prize se publiku představili několikrát, než bylo na slavnostní večeři oznámeno, že jako vítěze vybrala porota Michaela Grätzela (vpravo), vedle něj sedící Richard Friend získal Cenu veřejnosti, uprostřed je Stephen Furber.


Budovu Finské státní opery, která hostila předávání cen, navrhla trojice finských architektů Hyvämäki–Karhunen–Parkkinen.

Do soutěže o první místo dotované 800 000 eury a následné rozdělení zbylých 300 000 eur mezi další dva výherce nominovala mezinárodní porota tři významné vědecko-inovátorské osobnosti, které se představily v Helsinkách v rámci letošního tzv. Millennium Technology Week konaného ve dnech 6. až 10. června, přičemž slavnostní vyhlášení technologických cen ve Finské státní opeře večer 9. června 2010 mohlo být chápáno nejen jako součást tohoto popularizačního týdne, ale i jako jeho vyvrcholení. Jen pro zajímavost ještě doplňuji, že nedaleko od Helsinek se v téže době konal tzv. Millennium Youth Camp, do něhož Finská technologická agentura vybírá nadané mladé lidi z celého světa.



Jací aktéři se tedy publiku v Helsinkách představili? Do světa, který zkoumají s výsečí, v níž se orientují lépe než kdokoli jiný, pozvaly diváky filmové navštívenky z domovských institucí laureátů, poté se prostřednictvím moderovaných vstupů představovali sami, zatímco sál opery téměř hmatatelně šuměl napětím, kdože si vítězný „peak“ odnese. První z celebrit večera, profesor fyziky z University of Cambridge sir Richard Friend, vnesl revoluční posun do oblasti plastické elektroniky a optoelektroniky, kde pracoval na možnostech úsporných aplikací, zejména získávání organického světla a „sklizně” solární energie, až došel k takovým výsledkům, jakými jsou např. elektronický papír, levné organické solární články nebo svítící tapety. Právě on si v předvečer vyhlášení hlavních cen odnesl Cenu veřejnosti.


Prezidentka Finska Tarja Halonen s manželem vítají hosty na slavnostní večeři ve své rezidenci.

Z Velké Británie pochází i další nominovaný, profesor výpočetní techniky na University of Manchester, Stephen Furber. Mikroprocesor ARM 32 bit RISC, jehož je autorem, se stal nejpoužívanější elektronickou součástí a např. mobilních telefonů, které ho neobsahují, jsou na celém světě pouhá necelá neuvěřitelná 2 %! Vývoj tohoto rychlého a výkonného mikroprocesoru začal před 25 lety a od té doby jich bylo pro nejrůznější použití (mimo počítačové aplikace a zmíněné mobily bez nich není myslitelná např. digitální fotografie, video, hudební přehrávače, automobily nebo také zdravotní péče) vyrobeno přes 18 miliard.

Poslední laureát řídí na švýcarské polytechnice v Lausanne laboratoř fotoniky (Laboratory of Photonics and Interfaces, École Polytechnique Fédérale de Lausanne) a je jím profesor Michael Grätzel, tvůrce třetí generace solárních článků, jež nesou jeho jméno „Grätzel cells“. I v tomto případě se jedná o technologie čerpající ze zdrojů obnovitelné energie – možná už zanedlouho budou okna budov současně vyrábět elektřinu nebo oceníme další levné energetické zdroje. Tuto invenci nakonec porota ocenila nejvýše a Michael Grätzel se stal vítězem letošní Millennium Technology Prize. Doplnil tak trojici jmen z předchozích ročníků: poprvé se Millennium Technology Prize udělovala v roce 2004 a získal ji počítačový odborník sir Tim Berners-Lee z Velké Británie, o dva roky později si cenu odvezl do Japonska prof. Shuji Nakamura, jehož jméno je spojeno zejména s LED diodami a modrým laserem. Do USA, k prof. Robertu Langerovi, duchovnímu otci směrovaných léčiv a tkáňového inženýrství, směřovala cena v třetím ročníku 2006.

Finská technologická agentura spolupracuje při předávání velkorysých cen se Švédskou inženýrskou akademií ve Finsku a průmyslovým úřadem sdružujícím tamní průmyslové firmy. Slavnost byla zarámována do proskleného prostoru budovy Finské státní opery v Helsinkách posazené do parku na břehu hluboce zaříznutého mořského zálivu, který v okolní zástavbě budí spíše dojem jezera – ještě umocněný vodotryskem uprostřed vodní plochy. O tom, nakolik vidí Finové svou budoucnost v podpoře inovativního myšlení a tvůrčího potenciálu lidí, svědčilo také zastoupení osobností vědeckého, politického i společenského života včetně již zmíněné hlavy finského státu.

Podrobné informace naleznete na www.millenniumprize.fi.

MARINA HUŽVÁROVÁ