Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Zlatá ulička vydává svá tajemství

V rámci kompletní rekonstrukce archeologové od května letošního roku poprvé zkoumají Zlatou uličku na Pražském hradě. Z historického hlediska se ulička až do přelomu 15. a 16. století nacházela mimo opevněnou plochu, přesto jsou nálezy bohaté a významně přispívají k poznání dějin této jedinečné lokality. Na projektu rekonstrukce Zlaté uličky pracuje Archeologický ústav AV ČR v Praze, investorem stavby je Správa Pražského hradu.

12_1.jpg 12_2.jpg
Všechna fota: © Archiv ARÚP AV ČR
Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum

Dosavadní výzkum zachytil souvrství, pozůstatky opevnění a zástavby v rozmezí 12. až 20. století. Torzo románské kamenné hradby z doby knížete Soběslava I., nalezené ve vstupní části (mezi č. p. 11 a 30), kde se archeologické práce pohybovaly v největších hloubkách až 4 m od povrchu, pochází ze 12. století. Za hradbou archeologové zkoumali souvrství uložené na svažitém skalním podloží. Obsahovalo nálezy převážně z průběhu 12. století a první poloviny 13. století – torza dvou zděných staveb a několik výrobních objektů, která dokládají práci s ohněm. Terény obdobného stáří se torzovitě dochovaly také ve východním parkánu mezi Černou věží a Daliborkou.

Východní parkán vznikl během přestavby opevnění v období krále Vladislava Jagellonského. Věž Daliborka byla s hlavní hradbou nejprve spojena jenom masivní kamennou zdí, parkánová hradba byla doplněna až později. Ze zdejších odpadových vrstev jsme získali větší soubor zlomků reliéfních kamnových kachlů.

Terény zkoumané v ploše uličky pocházejí až z rudolfínského období nebo jsou ještě mladší. Jednotlivé domky vznikaly v průběhu 17. století, přičemž byly využity vynášecí oblouky nástavby k původní hradbě. V interiérech domků zachycujeme především terény z 19. století – převážně dlažby a zbytky topenišť nejrůznějších forem. V několika se dokonce podařilo nalézt torza starších barokních podlah a doklady změny komunikačního schématu (např. vstupu do sklepů). Majitelé všech domků se snažili maximálně využít stísněné plochy a obytný prostor zvětšovali odsekáváním tělesa hradby a hloubením sklepů. Téměř všechny dom­ky však postrádají základy. Nálezový fond obsahuje především keramické a kostěné zlomky, drobné předměty z kostí a dřeva (např. knoflíky), kovové a výjimečně i kamenné artefakty. Složení nálezů dokládá, že obyvatelé
domků skutečně patřili mezi chudší část hradních obyvatel.

12_3.jpg
Nález zlomku figurky světice (?)

Mimo stojící budovy jsme odhalili základy pěti dom­ků umístěných u jižní strany uličky a asanovaných v 19. století. Na západním konci uličky byl naproti Bílé věži odhalen zaklenutý sklep domku s částečně dochovaným přístupovým schodištěm. Další kompletně dochovaný sklep byl prozkoumán u domu č. p. 11. Ulička tak v některých částech šířkou nepřesahovala jeden metr. V období baroka byla do její přístupové části vložena cihlová kanalizační štola, která pravděpodobně ústila do Jeleního příkopu.

Nepříjemným překvapením pro nás bylo porušení archeologických terénů četnými výkopy pro inženýrské sítě (kanalizace, kabely, odvět­rávací kanál) vesměs ve 2. polovině 20. století a bez výjimky bez archeologické asistence.

Již nyní doplňuje prováděný výzkum poznatky o každodenním životě Zlaté uličky a o vývoji jednotlivých domků. Další informace jistě přinese zpracování rozsáhlé dokumentace a pozornost věnovaná i nejdrobnějším nálezům (významná část zkoumaných vrstev se proplavuje či prosévá).

JANA MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ,
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.