Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2011  > září  > Událost

Do vesmíru chci létat i nadále

Na pozvání Akademie věd ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Americkým centrem Velvyslanectví USA v Praze a Českou kosmickou kanceláří navštívil Česko americký astronaut Andrew Feustel. V květnu letošního roku se zúčastnil mise STS-134 k Mezinárodní kosmické stanici a jako letový specialista se podílel na montáži Alfa magnetického spektrometru. Mise vstoupila do historie kosmonautiky jako úplně poslední let raketoplánu Endeavour. Do vesmíru se A. Feustel podíval již v roce 2009 jako účastník letu raketoplánu Atlantis STS-125 k závěrečné servisní misi Hubbleova kosmického dalekohledu – více viz AB 9/2009.

6_2.jpg
Foto: Pavel Suchan, Archiv ASÚ AV ČR
Zdeněk Miler, autor kresleného Krtka, byl návštěvou A. Feustela zaujat.

Spolupráce Akademie věd s americkým astronautem se datuje do roku 2008, kdy A. Feustel, jehož manželka Indira má českou matku, nabídl Astronomickému ústavu AV ČR, že při své misi s sebou vezme předmět, který ústav vybere, a symbolicky tak propojí Česko s kosmickým programem NASA. Z tehdejších návrhů zvítězily Písně kosmické od Jana Nerudy.
V případě letošní výpravy si astronaut na palubu raketoplánu přibalil plyšovou postavičku Krtka od známého výtvarníka Zdeňka Milera, k němuž také vedla první část jeho oficiální cesty po příletu do Česka 29. července 2011. Tvůrce legendární postavičky letos oslavil devadesátiny.
Bohatý program Andrewa Feustela sestával z veřejných besed a autogramiád – a to nejen v pražské metropoli, ale i v Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Pardubicích, Zlíně, Valašském Meziříčí a Brně. Oficiálně jej v pondělí 1. srpna odstartovala tisková konference v budově AV ČR na Národní třídě, během níž A. Feustel převzal od předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše nejvyšší ocenění De scientia et humanitate optime meritis, které AV ČR uděluje mimořádným osobnostem, jež se zasloužily o rozvoj vědeckého poznání, vzdělanosti, kultury a prosazování humanitních idejí. Stal se tak vedle Eugena A. Cernana a Johna Blahy třetím astronautem, jenž toto významné ocenění získal. A. Feustel naopak předsedovi Akademie předal pamětní desku s fotomontáží snímků z poslední mise raketoplánu Endeavour s poděkováním Akademii věd a Astronomickému ústavu, znakem posádky a především českou vlajkou, jež A. Feustela doprovázela do vesmíru. „Doufám, že medaile bude stimulem pro další spolupráci mezi Akademií věd a NASA a zvláště Andrewem Feustelem,“ uvedl Jiří Drahoš. Americký astronaut ocenění parafrázoval výrokem Isaaca Newtona: „Stál jsem na ramenou obrů. Na ramenou těch, kteří již toto ocenění přijali a přispěli k pokroku lidstva a našeho světa. Jsem poctěn, že mohu s ostatními sdílet své zkušenosti z vesmíru a napomáhat rozvoji vědy a technologií také ve vaší zemi.“ A. Feustel během dvou misí zásadní měrou přispěl k úspěšnému provozu Hubbleova kosmického dalekohledu a Alfa magnetického spektrometru – přístroje vyvíjeného v Evropě pod vedením CERN ve spolupráci šestnácti zemí světa, do něhož badatelé vkládají podobné naděje jako kdysi do Hubbleova kosmického dalekohledu.

6_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Andrew Feustel předal předsedovi Akademie věd pamětní desku s fotomontáží snímků z poslední mise raketoplánu Endeavour s poděkováním Akademii věd a Astronomickému ústavu, znakem posádky a především českou vlajkou,´jež posádku doprovázela do vesmíru.

Závěrem tiskové konference Jiří Drahoš představil nový společný program Velvyslanectví USA v Praze a Akademie věd The Junior Ambassadors of Science and Technology (Mladí velvyslanci vědy a technologií), jehož tváří se Andrew Feustel má stát. „S obdobnými aktivitami máme dobré zkušenosti. Úspěšní studenti se budou moci pod mentorským dohledem vědeckých pracovníků zapojit do vybraných firem, které se v Česku zabývají vědou a technikou. Získají příležitost navštívit Spojené státy, kde se podělí o zkušenosti a setkají se s pracovníky vědeckých a technických laboratoří a firem,“ objasnili program J. Drahoš a A. Feustel.
Populární americký astronaut ale do Česka přijel především za svými příznivci, aby s nimi hovořil o zkušenostech a zážitcích z kosmických letů. Dočkali se ještě týž večer, kdy se v Praze uskutečnila první beseda. Jeden z organizátorů dvoutýdenního pobytu Pavel Suchan z Astronomického ústavu, jehož reportáže z mise A. Feustela po Česku zveřejňoval Akademický bulletin na svých webových stránkách, nemohl uvolněnou náladu pražské besedy zachytit lépe: „Do budovy Akademie věd přichází americký astronaut v pracovním modrém skafandru s americkou vlajkou na rameni a se znakem mise STS-134. Ani tři sály s televizním přenosem nestačí. Jestli byl v roce 2009 zájem obrovský, jaké slovo najít pro rok 2011? ­Andrew Feustel poprvé zveřejňuje fotografie ze života Krtka na palubě raketoplánu, sál propuká ve smích a aplaus. Moderátor Jiří Grygar upozorňuje posluchače i Andrewa Feustela, že Krtek má ve své přípravě na astronauta náskok [pozn.: Milerova postavička se do vesmíru podívala poprvé již v roce 1965 v příběhu Krtek a raketa]. Přítomno je hodně dětí, a to i velmi malých… Poslední otázka A co Krtek a ostatní v raketoplánu jedí za dobroty? uzavírá úžasnou, naprosto výjimečnou atmosféru.“
Zájem veřejnosti provázel amerického astronauta i v dalších městech, která během týdne navštívil. Zrekapitulujme putování alespoň ve zkratce. V Českých Budějovicích se dočkal sladké odměny v podobě dortu s Krtkem a kromě besedy a autogramiády v Českém Krumlově zavítal také na observatoř na Kleti, kde mu ředitelka tamní hvězdárny a planetária Jana Tichá oznámila, že se po něm jmenuje jedna z planetek. Také v Pardubicích, kde vyprávěl mj. o vesmírném výzkumu a o tom, jak se žije na palubě kosmického raketoplánu, jej čekal další sladký dárek: tentokrát perníkový astronaut ve skafandru s Krtkem na hrudi. Feustelovi v Pardubicích navštívili i Perníkářství Janoš, kde vznikla perníková kniha s Krtkem, která doputovala až na Mys Canaveral. Zájem o setkání s astronautem a jeho rodinou neutuchal ani ve Valašském Meziříčí či Zlíně, kde na Univerzitě Tomáše Bati obdržel čestný doktorát. Při této příležitosti A. Feustel prohlásil, že Zlínský kraj je pro jeho rodinu výjimečný: „Rodiče mé manželky se s Tomášem Baťou osobně znali. Proto je pro nás příjezd do Zlína zvláštním okamžikem.“ Závěrem putování po českých a moravských městech zavítal do Brna. Zde mj. navštívil Moravskou ústřednu Brno, kde jeho vesmírný souputník vznikl. Kruh se uzavřel: vše začalo návštěvou u Krtkova tvůrce Zdeňka Milera a skončilo exkurzí v místě, kde se vytvářejí jeho plyšoví sourozenci.

6_3.jpg
Foto: Pavel Suchan, Archiv ASÚ AV ČR
Rodinu Feustelových uvítal ve svém „existenciálním“ domově na Hrádečku u Trutnova bývalý český prezident Václav Havel s manželkou.


Nezbývá než věřit, že se Andrew Feustel do vesmíru ještě podívá, byť Spojené státy nedávno éru raketoplánů ukončily. On sám chce do kosmu létat i nadále: „Vesmírné lety vás změní. Uvědomil jsem si, jak je Země krásná a křehká. Při pohledu na ni nevidíte hranice států ani války. Je důležité, abychom dokázali žít v míru a harmonii.“

LUDĚK SVOBODA