Foto: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
 

Vážení čtenáři,

rozehřívat mrazivý leden i únor pomáhá akademickým ústavům Hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2005–2009, jak zní oficiální název. Od 10. ledna 2010, kdy začínalo prezenční hodnocení brněnských analytických chemiků, do chvíle, kdy vzniká tento úvodník, bylo zhodnoceno 30 pracovišť napříč všemi vědními sekcemi. V tomto měsíci – tedy v únoru – hodnocení končí, aby posléze zasedly k práci hodnotitelské komise, jejichž výsledky budou prezentovány na jarním Akademickém sněmu.

O odlehčení lednových starostí se postaralo představení Dona Giovanniho ve Stavovském divadle (viz fotoreportáž). Novodobou tradici propojení vědy s ostatními odvětvími kultury a vzdělanosti, o níž se Akademie snažila už od začátku 90. let v době předsedování prof. Otto Wichterleho, kdy pro ni koncertovala Česká filharmonie i komorní tělesa a pořádaly se komponované pořady s vážnou hudbou, jež moderoval Martin Steiner, rozšířil letos nově předseda Akademie prof. Jiří Drahoš o spolupráci s církví. Hned první únorový den se totiž setkal s arcibiskupem Dominikem Dukou a nabídl mu všestrannou vědeckou součinnost. Vedle hlavy církve se předseda AV ČR sešel následující den i s hlavou státu, prezidentem České republiky Václavem Klausem, k němuž byl pozván na přátelskou návštěvu.

Pozvánku na operní představení přijali také slovenští hosté. Můžeme se jen dohadovat, zda už věděli, že o dva dny později jejich vláda schválí přesun mnoha milionů eur z vědy a školství na opravu dálnic (viz http://abicko.avcr.cz).

Podtrhněme jen, že to vše se odehrává v roce 120. výročí České akademie věd a umění. Ačkoli se zatím toto výročí nikde nijak viditelně nepřipomíná, v Nakladatelství Academia právě vychází kniha Bohemia docta, která vývoj Akademie věd společně s bohatou historií dalších českých mimouniverzitních vědeckých společností a institucí dokumentuje.

V redakci pro vás chystáme výstavu Z fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010, která v březnu připomene nejen 21. výročí časopisu, jeho vývoj, ale také instituci, v níž a pro niž vznikl.

MARINA HUŽVÁROVÁ