Jedním ze světodějných jubileí, která si letos připomínáme, je 70. výročí konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945. Válečný konflikt, do kterého byla vtažena většina států světa, se na našem kontinentu naplno rozhořel napadením Polska 1. září 1939. Za šest let svého trvání měl na svědomí přes 60 milionů obětí. Oběti druhé světové války z řad českých vědců připomněl AB 5/1995 v příloze, která vznikla ve spolupráci s Archivem AV ČR (v současnosti Masarykův ústav a Archiv AV ČR).
V těchto dnech, tak podobných rozkvetlými šeříky přelomu dubna a května před 70 lety, si připomínáme konec této strašlivé globální tragédie. S blížícím se koncem války se nacistické Německo snažilo vyvolat roztržku mezi spojenci, aby se německá vojska zapojila do bojů proti Sovětskému svazu po boku USA, Velké Británie a Francie. Na území Čech a Moravy měla vzniknout „pevnost“ proti postupu Rudé armády. Ovšem už od roku 1944 vedl východní i západní odboj na území protektorátu partyzánský odboj, který postupně přerostl v partyzánskou válku, jenž vrcholila v březnu a dubnu 1945. Když koncem dubna 1945 osvobodila sovětská armáda část Moravy, zahájili 1. května povstání proti Němcům obyvatelé Přerova, vzápětí povstali lidé v Olomouci a boje se šířily do celé země. Praha se vzbouřila 5. května, ale poslední výstřely padly až 11. května 1945 u Milína. Celkem se zapojilo 37 měst a 240 obcí.
Expozice v přízemí budovy Akademie věd na Národní třídě v průběhu května představuje důležitá místa spojená s protektorátní historií i rozhodující okamžiky vojenského, politického a společenského života období konce války. Při vernisáži v podvečer 4. května upozornili přítomní historici na současný nebezpečný trend kontaminovat historické události různými ideologickými konstrukcemi (více v aktualitě – Interpretace a reinterpretace). Právě apriorních a ideologických konstrukcí je třeba se vyvarovat a k pravdivému poznání naší národní minulosti přispět seriózním výzkumem – s tímto záměrem připravili badatelé Historického ústavu AV ČR ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR a Nakladatelstvím Academia dvojici výstav.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Expozice Na prahu svobody. Vítězství 1945 představuje na 40 panelech devět témat – mozaiku
osvobození a obnovy Československa na jaře 1945 tvoří politická jednání na zahraniční i domácí
úrovni, osvobozovací boje, letecké války, Květnové povstání českého lidu, kapitulace a potrestání
viníků. Faktografický přehled doplňuje na 150 dobových fotografií a veřejnost má možnost vidět
dosud neznámé filmy z osvobozované Plzně, Prahy i dalších míst. Vystaveny jsou též dobové předměty,
dochované archeologické nálezy, vojenské přílby, oblečení nebo munice. Druhý výstavní projekt,
který nese název
Protektorát a jeho konec, zprostředkovává např. informace o nechvalně známém sídle gestapa
v Petschkově paláci, nebo v současnosti téměř zapomenutý Hagibor, kde byli internováni pražští
Židé, či nakladatelství Orbis, jež sehrálo významnou roli v nacistické propagandě. K vidění jsou i
dobové knihy, tiskoviny či mapy.
Výstavy jsou otevřeny do 4. června 2015 v pracovní dny 9:00–19:00 hod.
O konci 2. světové války jako stálém zdroji odborných diskusí se dočtete v příspěvku doc. Jaroslava Šebka z HÚ AV ČR, který otiskujeme v květnovém čísle Akademického bulletinu.
MARINA HUŽVÁROVÁ
19. 5. 2015