Ve snad nejkomplikovanějším období dosavadní historie Akademie věd České republiky se na sklonku minulého roku sešel ke svému jednání – loni mimořádně již potřetí – Akademický sněm.
Zasedání v úterý 15. prosince 2009 v obvyklém prostředí Národního domu na pražských Vinohradech mělo na programu otázky z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, aktuální ekonomickou situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu pro rok 2010. Jedním z hlavních úkolů zasedání byly doplňovací volby členů Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2009–2013 (výsledky přinášíme na str. 18). Zasedání Akademického sněmu navštívil nejvyšší představitel našeho státu, který si hned na začátku posteskl, že o Akademii věd je poslední dobou slyšet převážně jen v souvislosti s financemi. Škoda, že na Sněmu nemohl setrvat déle; stal by se mj. svědkem prezentace popularizačního počinu směrovaného nejen k akademické, ale i nejširší veřejné sféře – předseda Akademie věd pokřtil knihu rozhovorů s předními českými vědeckými osobnostmi z akademické i univerzitní obce působícími doma i v zahraničí (více na čtvrté straně obálky a na http://abicko.avcr.cz).
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zasedáním Akademického sněmu provázel přítomných 201 členů Sněmu (80 %) a 45 zvaných hostů v čele s prezidentem republiky Václavem Klausem a ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavou Kopicovou místopředseda AV ČR Miroslav Tůma.
Po jednomyslném schválení programu zasedání a zvolení pracovních komisí patřilo úvodní vystoupení předsedovi AV ČR Jiřímu Drahošovi, který informoval o činnosti Akademické rady AV ČR za období od XXXIV. zasedání a o plnění závěrů mimořádného konání AS. Ten se sešel 30. června 2009 v reakci na návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2010 s výhledem na další dva roky.
Projev předsedy Jiřího Drahoše, který mj. zdůraznil, že nezná v tomto státě výkonnější a efektivnější instituci, než je Akademie věd ČR, otiskujeme na stranách 4–13. Následuje kriticky laděný projev prezidenta Václava Klause (str. 14–15) a ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavy Kopicové (str. 16–17). Zásadní připomínku vznesl v diskusi Vladimír Nekvasil, když podotkl, že už dlouho v naší zemi postrádá strategii využití prostředků ze strukturálních fondů v oblasti vědy a výzkumu v dalším finančním období Evropské unie. K témuž tématu vystoupil v pozdější diskusi i Václav Hořejší. (Ježto s blížícím se rokem 2013 nabývá problematika strategie na významu, rádi bychom se jí věnovali v některém z příštích čísel Akademického bulletinu.)
V nečekaně rychlém spádu se do dopoledního jednacího bloku vešla oproti původnímu programu ještě zpráva předsedy Ekonomické rady AV ČR Petra Bobáka o současné ekonomické situaci Akademie včetně návrhu jejího rozpočtu na nadcházející rok 2010. Hlasovací lístky pro doplňující volby do Vědecké rady vhazovali členové Akademického sněmu do schránek těsně před polední pauzou (výsledky viz usnesení na str. 18) v zadní části sálu.
Poté obrátil Miroslav Tůma pozornost všech zájemců o křest knihy Skrytá poselství vědy, jejíž tisk byl vhodně načasován právě k zasedání Akademického sněmu. Tím, že se předseda AV ČR Jiří Drahoš slavnostního aktu ujal, jen stvrdil svá předchozí slova, jimiž zdůraznil úlohu vědy v kulturní oblasti a potřebu její podpory.
Vzhledem k posunu v programu se mohl odpolední blok rovnou otevřít zprávě Dozorčí komise Akademického sněmu, kterou přednesl předseda Dozorčí komise Akademie věd ČR Jan Kočka, diskusním příspěvkům a Zprávě návrhové komise Akademického sněmu. Po delší rozpravě k formulaci usnesení a jeho následném přijetí výraznou většinou přítomných prohlásil předsedající XXXV. zasedání Akademického sněmu za ukončené.
MARINA HUŽVÁROVÁ