Otevřením expozice Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit! v Národním technickém muzeu vernisáží dne 3. března byl zahájen cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. (Více informací o oslavách spjatých s 125. výročím Akademie věd ČR – Můj svět zázraků – naleznete na http://www.umenivedy.cz/.) Ředitel NTM Karel Ksandr připomněl dlouhodobou spolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť např. unikátní Van de Graaffův generátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla výstava k 60 letům ÚOCHB, i když za společnými aktivitami se lze ohlédnout i do starší doby, zejména v rámci Týdne vědy a techniky. Mimo jiné tu měla veřejnou premiéru také kniha Sto českých vědců v exilu, nebo se odehrála řada akcí k roku DNA. Výročí, kterému je expozice v NTM dedikována, uvedl Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea a současně výborný znalec osobnosti a díla Josefa Hlávky (viz AB 9/2011). Připomněl Hlávkovu ideu Akademie i jeho velkorysý finanční vklad instituci. Nemohlo snad být lepších kulis pro představení činorodého stavitele 19. století, který tak hojně cestoval, než vernisáž ve velké dopravní hale s historickými lokomotivami (zdalipak některá z nich nevezla jeho vlak?). FOTOGALERIE
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr
Návštěvníci uvidí i česky psanou zakládací listinu České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, která však rozhodně nebyla jediným česky psaným listinným dokladem tohoto typu, jak se někdy chybně uvádí, podotkl K. Ksandr. Také upozornil na skutečnost, že se teprve v posledních desetiletích zhodnocuje význam Josefa Hlávky, který byl v průběhu historie odmítán, ať už za první republiky tím, že se hlásil k Rakousku, za nacistů pro své češství, nebo za komunistů jako podnikatelský element. Své celé jmění vlastně později „znárodnil“, aby jej věnoval Nadaci, kterou založil. A je nesmírně zajímavé, že přežila navzdory 39 pokusům o její zrušení, ale dokonce zůstala nesemletá časem jako jediná z tehdy založených nadací i v rakouském kontextu. Josef Hlávka byl osvíceným mecenášem, který za své skutky nepožadoval slávu ani „někde vystavené logo“, shrnul své vystoupení ředitel NTM.
Když poté za Akademii věd ČR přivítala hosty vernisáže Taťána Petrasová, zdůraznila početnému publiku záměr právě zahájeného výstavního cyklu. Není jím nic menšího, než názorně ukázat velký přínos, kterým Akademie věd obohacuje současnou společnost. Historický kontext i současnou úlohu AV ČR připomněla rovněž náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková. Než dostal prostor Komorní orchestr Akademie, aby názorně demonstroval spojení umění (a) vědy akustickým završením slavnostního večera, pohovořila o výstavě její kurátorka Ivana Lorencová. Aby se návštěvníci neztratili v paletě vědních oborů, témat i osobností, byť zúžené na přírodovědu, techniku a medicínu, bylo nutno vybrat jen jakousi ochutnávku. Na základě průzkumu mezi lidmi ve svém okolí rozdělila expozici do tří částí s pomyslnou síní slávy zakladatelské osobnosti Akademie věd Josefa Hlávky.
Představeny jsou významné osobnosti a jejich objevy, které jsou povětšinou spojeny s náročnou a systematickou prací, oddaností vědě, odhodláním a schopností riskovat ve správnou dobu. Jejich dobrodružné příběhy přibližují exponáty, které dokládají mimořádné úspěchy české vědy, například polarograf nobelisty Jaroslava Heyrovského, čočkostroj ze stavebnice Merkur, na němž odlil první měkké kontaktní čočky Otto Wichterle, doklady o práci chemika Antonína Holého či letecká kombinéza fyzika Františka Běhounka. Výstava připomene i další významné osobnosti Akademie věd – matematiky, fyziky, chemiky, geology, biology, geografy, lékaře, techniky a architekty.
Dostalo se i na úspěchy vybraných ústavů AV ČR a výsledky jejich práce. Výstava se též inspirovala poznáním, že mnozí významní vědci i technici získávali sklony k budoucímu povolání ve škole i při hrách doma a veřejnosti se poprvé představí sbírka historických školních fyzikálních a dalších přírodovědných pomůcek. Potěší také historické i současné polytechnické vědecké hračky, které mohou ovlivnit vývoj dítěte a předurčit jeho zájmy. Samostatný oddíl patří dírkovaným stavebnicím včetně slavného Merkura. V doprovodném programu si mohou děti i dospělí zahrát na „malé vědce“ a s lektorem si vyzkoušet badatelskou práci.
Kurátorka výstavy Ivana Lorencová
S ohledem na zkušenosti NTM s reakcemi dětí na programech o chemii jsem se I. Lorencové zeptala, zda z nich vycházela i při koncipování Hravé vědy.
Chtěla jsem to udělat podobně, aby ti nejmenší přistupovali k exponátům školou „nepolíbení“, kdy ještě nevědí, že je chemie, fyzika a biologie. Děti získají svou vlastní první zkušenost, jak věci fungují, mohou si sáhnout na model atomu, zjistit, jak vypadá virus. Budou se ptát, k čemu co je? Tak se může vzbudit jejich zvídavost – základní vlastnost, která často není rozvíjena.
Doslova k uchopení zde bude také unikátní historická stavebnice…
Je to tzv. Richterova kotvová stavebnice z umělého kamene, která se začala vyrábět v Německu v roce 1880. Je doloženo, že si s touto stavebnicí hrál malý Albert Einstein. Těžko můžeme tvrdit, že měla vliv na jeho další rozvoj, ale věřme, že ano, vždyť např. také architekt Walter Gropius ji uváděl jako jednu ze svých oblíbených hraček. Výroba pokračovala asi do roku 1963 a naštěstí byla v devadesátých letech obnovena díky nadšencům z celého světa, kteří znali její pozitivní roli. Koupila jsem čtyři sady této stavebnice, tak uvidíme, jak na ni budou děti reagovat.
V souvislosti s podnícením zájmu o vědy jste zmínila též vynikajícího chemika Bohuslava Braunera…
Malý Bohuslav, jenž pocházel z bohaté měšťanské rodiny, viděl chemickou laboratoř pro děti, kterou přivezl Vojta Náprstek z Londýna, a velice po podobné toužil. Rodiče se mu ji snažili sehnat, a protože u nás v té době fungovala firma Aloise Kreidla, který je vyráběl, našel malý Brauner dětskou chemickou laboratoř pod stromečkem. Později vzpomíná, že ho právě tehdy začala chemie bavit a skončilo to až jeho osobním přátelstvím s Mendělejevem a odbornou prací, které se pak celý život věnoval.
Prozradím, že spolupracujete na projektu, jímž se česká věda představí v zahraničí, a to na přípravě expozice pro EXPO 2015 v Miláně, která svým záměrem vychází z výstavy o využití badatelských výsledků prof. Antonína Holého, kterou jste pro NTM připravili s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.
O naší výstavě k 60. výročí ÚOCHB se dozvěděla Česká centra a projevila zájem o podobnou expozici, která by potom putovala po síti Českých center ve světě. Původní „koule“ se třemi metry na výšku se ale do expozice nevejde, a pokud bychom ji zmenšili, byly by jednotlivé panely příliš malé. Musíme tedy změnit tvar objektu, ovšem u koncepce šesti mnohoúhelníků zůstaneme. Tentokrát to nepředvedeme flueren, nýbrž nanočástici, která může vypadat i jako tableta. Na EXPO v Miláně se představí v rámci dvou týdnů české kultury s premiérou 1. července.
Věda a technika bude návštěvníky pražského Národního technického muzea bavit od 4. března do 19. července 2015.
MARINA HUŽVÁROVÁ
5. 3. 2015